Média: Většina padlých Rusů nebyla na frontě ani pět měsíců

Pohřeb ruského vojáka, který padl během invaze na Ukrajinu.

Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, uvedl investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích. Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300.000 lidí.

Mezi mrtvými je 23letý Vadim Bulatov z ruské Čeljabinské oblasti, který zemřel 8. října, devět dní poté, co byl povolán do zbraně. Předtím zavolal rodině, aby jí řekl, že jeho jednotka jede k Chersonu na jihu Ukrajiny. "Chápete, zemřel v přední linii. Neměl výcvik. Ani se nerozkoukal a už byl tam," řekl jeho bratr.

Takováto rychlá smrt nebyla podle investigativního portálu mezi mobilizovanými ničím výjimečným. Každý pátý na jeho seznamu padlých nestrávil na frontě ani dva měsíce. V průměru zemřeli lidé na seznamu zhruba po čtyřech měsících a dvou týdnech. Na tomto seznamu zemřelých pak jsou jen čtyři mobilizovaní, kteří na frontě vydrželi přes 11 měsíců.

Na rychlost, s jakou mobilizovaní muži umírali, měla negativní vliv i intenzita bojů na podzim roku 2022, míní analytici investigativní organizace Conflict Intelligence Team. Část povolaných do zbraně se totiž podle ní dostala do "mlýnku na maso" u měst Svatove a Kreminna v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde musely ruské síly rychle reagovat na ukrajinský průlom.

Mobilizace podle portálu nejvíce dopadla na muže starší 30 let. Více než polovině na seznamu padlých bylo mezi 30 a 45 lety. Nejstaršímu padlému na seznamu bylo 62 let.