Z Náhorního Karabachu uteklo do Arménie podle OSN už přes 100.000 lidí

Kolona aut s arménskými uprchlíky z Náhorního Karabachu.

Počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100.000. Oznámil to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle arménské vlády, kterou dnes cituje agentura RIA Novosti, počet uprchlíků dosáhl 100.417. V Národním Karabachu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120.000 lidí.

"Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc," upozornil na platformě X vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. "UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci," dodal Grandi. Překročení hranice 100.000 uprchlíků podle agentury AFP potvrdila také mluvčí arménského premiéra Nikola Pašinjana Nazeli Bagdasarjanová.

Arméni začali z Náhorního Karabachu prchat, když Ázerbájdžán minulý týden podnikl v tomto hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva.

Arménský prezident Nikol Pašinjan ve čtvrtek řekl, že v příštích dnech už v Náhorním Karabachu nezbudou žádní Arméni, a obvinil Ázerbájdžán z etnických čistek. Baku se proti tomu ohradilo.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale až dosud v něm žili převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu.

Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters. Podle knihy Černá zahrada od odborníka na region Thomase de Waala bylo v bojích zabito na 30.000 lidí a ve stejné době bylo v Náhorním Karabachu a okolí vyhnáno z domovů asi 500.000 Ázerbájdžánců, zatímco kolem 350.000 Arménů opustilo Ázerbájdžán a 186.000 Ázerbájdžánců odešlo z Arménie.

Exodus z Náhorního Karabachu se rovná válečnému zločinu, míní někteří experti

Zraněnému 84letému arménskému uprchlíkovi z Náhorního Karabachu po příjezdu ze Stěpanakertu do arménské vesnice Goris poskytují zdravotnickou pomoc pracovníci Červeného kříže.

Poté, co Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach, prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.

V zakládacích dokumentech Mezinárodního trestního soudu (ICC) se uvádí, že pokud jde o násilný přesun nebo deportaci, pojem "násilný" se neomezuje na fyzickou sílu, ale může zahrnovat i hrozbu násilí nebo nátlaku, například kvůli strachu z násilí, výhrůžek, zadržování, psychického útlaku nebo zneužití moci, popřípadě využívání takzvaně nátlakového prostředí, napsala agentura Reuters.

Takové "nátlakové prostředí" bylo v případě Náhorního Karabachu vytvořeno před nedávnou ofenzivou tím, že Ázerbájdžán bránil v dodávkách základních surovin, míní Priya Pillaiová, zabývající se mezinárodním právem, a Melanie O'Brienová, prezidentka Mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou. Odkazují se na to, že Ázerbájdžán se díky územním ziskům po válce v roce 2020 dostal do pozice, kdy mohl blokovat přísun potravin, pohonných hmot a léků do horské enklávy přes Lačinský koridor, jedinou pozemní spojnici mezi Arménii a Karabachem.

"Takže strach/obavy obyvatelstva - v důsledku nátlakového prostředí vytvořeného několikaměsíční blokádou a nedávným ozbrojeným útokem - by splňovaly práh tohoto trestného činu," uvedla Pillaiová. Dodala, že pokud by to bylo považováno za součást rozsáhlého útoku, jednalo by se o zločin proti lidskosti.

Podle O'Brienové blokáda - která byla podle Baku nutná, aby se zabránilo pašování zbraní - byla ve skutečnosti začátkem genocidy, protože byla prováděna s cílem "záměrně vyvolat životní podmínky, jejichž cílem je fyzická likvidace cílové skupiny".

S O'Brienovou souhlasí bývalý hlavní prokurátor ICC Luis Moreno Ocampo, který řekl, že genocida nevyžaduje hromadné zabíjení. "Pro mě je to samozřejmě genocida," uvedl. Neexistuje však rychlá cesta k trestnímu stíhání, protože ani Arménie, ani Ázerbájdžán se k ICC nepřipojily.

Lemkinův institut pro prevenci genocidy 5. září - několik dní před ázerbájdžánskou ofenzivou - varoval před možnými hrozivými důsledky ázerbájdžánského vojenského útoku. "Téměř jistě by to vedlo k nucenému vysídlení Arménů z Arcachu [arménský název pro Náhorní Karabach] a rozsáhlému páchání genocidních zvěrstev, odrážejících ty spáchané během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020," uvedl think-tank. "Pokud by Arméni z Arcachu byli vysídleni... vedlo by to ke genocidnímu zničení lidu, protože by arcašští Arméni ztratili svou odlišnou identitu," dodal.

Baku provinění vůči arménským obyvatelům Karabachu popírá. "Někdy v mezinárodním tisku ... nacházíme určité metafory, že dochází k etnickým čistkám nebo že Ázerbájdžán páchá genocidu ... Na místě nebyla ověřena žádná skutečnost o jakémkoliv druhu násilí na místních civilistech," řekl v úterý novinářům poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev.

● Karabašská republika přestane od ledna 2024 existovat, oznámily úřady (28.09.2023)
● Do Arménie uprchla téměř polovina obyvatel Náhorního Karabachu, uvádí Jerevan (27.09.2023)
● Výbuch v Náhorním Karabachu podle Jerevanu způsobil smrt 125 lidí (26.09.2023)
● Z Karabachu odešlo už 19.000 lidí, Ázerbájdžán mezi nimi hledá zločince (26.09.2023)
● Výbuch v Náhorním Karabachu si podle úřadů vyžádal 20 mrtvých a 290 raněných (26.09.2023)
● Rusko vzkázalo Arménii, aby ho neobviňovala kvůli situaci v Náhorním Karabachu (25.09.2023)
● Arméni v Karabachu začali skládat zbraně, uvedlo ruské ministerstvo obrany (22.09.2023)
● Otázku bezpečnostních záruk pro lidi v Karabachu se zatím vyřešit nepodařilo (22.09.2023)
● Náhorní Karabach hlásí dohodu o humanitárním konvoji z Arménie (22.09.2023)
● Ruský vliv na Kavkaze a v celém postsovětském světě eroduje, míní expert (22.09.2023)
● Baku chce začlenit Armény v Karabachu do Ázerbájdžánu, řekl poradce prezidenta (22.09.2023)
● Arméni v Karabachu volají po bezpečnostních zárukách, Pašinjan dál čelí kritice (21.09.2023)
● Dohoda s Baku není finální, uvedli zástupci karabašských etnických Arménů (21.09.2023)
● Nejméně 200 mrtvých a 400 raněných v bojích, uvedl karabašský ombudsman (20.09.2023)
● Alijev: Ázerbájdžán obnovil svou svrchovanost nad Karabachem (20.09.2023)
● Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh příměří s Ázerbájdžánem včetně svého odzbrojení (20.09.2023)
● Vojska Ázerbájdžánu prolomila karabašskou obranu, potyčky v Jerevanu (19.09.2023)