Slovenské volby ovládl Ficův Směr-SD, liberálové jsou s odstupem druzí

Výsledky předčasných parlamentních voleb na Slovensku

Předčasné parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) trojnásobného premiéra Roberta Fica se ziskem 22,94 procenta hlasů. Druhé se 17,96 procenta skončilo liberální hnutí Progresivní Slovensko (PS). Za ním zůstala formace Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho, která obdržela 14,7 procenta hlasů. Volební účast dosáhla 68,51 procenta, což je nejvíce od roku 2002. Vyplývá to z údajů statistického úřadu, oficiální výsledky by měla odpoledne vyhlásit státní volební komise. Křesla ve sněmovně si rozdělilo sedm formací. Pro vytvoření vlády s většinovou podporou v parlamentu se na spolupráci budou muset dohodnout nejméně tři strany.

Složení Národní rady Slovenské republiky.

Čtvrté místo ve volbách obsadila tříčlenná koalice kolem hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče, která dostala necelých devět procent hlasů. Konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) má téměř sedm procent, liberální Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka přes šest procent a nacionalistická Slovenská národní strana 5,62 procenta hlasů.

Směr-SD by vytvořil většinu v parlamentu například s Hlasem-SD a SNS - dohromady by taková koalice ve 150členném parlamentu měla 79 zástupců. Politici těchto tří stran byli součástí vládní koalice v letech 2016 až 2020, kdy Pellegrini a někteří další představitelé Hlasu-SD ještě působili ve Směru-SD. Fico už před sobotními volbami označil spolupráci své strany s Hlasem-SD za základ stabilní budoucí vlády. Pellegrini zase opakoval, že jeho strana má programově blíže ke Směru-SD než k PS. Zatím ale neřekl, ke které z nyní dvou nejsilnějších stran se Hlas-SD přidá.

Předseda proevropského PS Michal Šimečka po volbách řekl, že jeho hnutí udělá všechno proto, aby vládu nesestavil Směr-SD. To by znamenalo, že by PS na svou stranu muselo získat Hlas-SD a ještě další dva parlamentní subjekty.

Dosud nejsilnější hnutí OĽaNO, které ve volbách kandidovalo v koalici se stranami Za lidi a Křesťanská unie (KU), podle Matoviče bude v opozici. Matovič zároveň za nereálnou označil možnost, že by se PS podařilo sestavit vládu.

Po dvou volebních obdobích se do sněmovny opět dostalo KDH. Jeho předseda Milan Majerský v diskusi televize Markíza řekl, že nadále platí rozhodnutí KDH nespolupracovat se Směrem-SD a že případnou změnu postoje by musel schválit příslušný orgán hnutí. Pokud by KDH otočilo, měla by jeho případná koalice se Směrem-SD a Hlasem-SD parlamentní většinu. Pokud by tyto tři strany podpořila ještě SNS, dohromady by měly dostatek hlasů také na změnu ústavy, což si vyžaduje souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců.

Pod volební práh se v průběhu sčítání propadla populistická Republika a strana Aliance zastupující maďarskou menšinu. Ze sněmovny vypadlo hnutí Jsme rodina dosavadního šéfa parlamentu Borise Kollára i krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS); v roce 2020 někteří představitelé LSNS přestoupili do Republiky.