Prezident Biden se zavázal k další podpoře Ukrajiny navzdory rozpočtovému fiasku

Americký prezident Joe Biden (vlevo) na jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě 21. září.

Prezident Joe Biden slíbil, že Spojené státy budou dále podporovat Ukrajinu poté, co bylo z rozpočtové dohody Kongresu na poslední chvíli vyloučeno další financování vojenské pomoci. Do dočasného opatření, které bylo prosazeno, aby se zabránilo ochromení vlády, takzvaného shutdownu, nebyla zahrnuta vojenská pomoc Kyjevu ve výši šesti miliard dolarů (138,6 miliardy korun), což byla hlavní priorita Bílého domu.

Tvrdé jádro republikánů je proti další vojenské pomoci a mnozí z nich se otevřeně staví proti Bidenovu přístupu k válce na Ukrajině.

V prohlášení po hlasování Biden uvedl, že její další financování je nezbytné. "Za žádných okolností nemůžeme připustit, aby byla americká podpora Ukrajině přerušena," řekl prezident. "Plně očekávám, že předseda parlamentu dodrží svůj závazek vůči ukrajinskému lidu a zajistí schválení podpory potřebné pro pomoc Ukrajině v tomto kritickém okamžiku."

Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi v plném rozsahu, Spojené státy Ukrajině už poskytly vojenskou pomoc ve výši přibližně 46 miliard dolarů (1,06 bilionu korun). Biden požádal o dalších 24 miliard dolarů.

V posledních měsících USA poslaly Kyjevu nejmodernější vybavení - včetně raket dlouhého doletu a tanků Abrams. Dochází k tomu v době, kdy ukrajinské síly pokračují v pomalu postupující protiofenzivě na jihu země.

Sobotní dočasná rozpočtová dohoda, která zajistí financování americké federální vlády na 45 dní, však prozatím vylučuje pokračující financování armády.

Vysocí představitelé obou stran v Senátu vydali společné prohlášení, v němž signalizovali svůj záměr "zajistit, aby vláda USA v příštích týdnech pokračovala v poskytování" podpory Ukrajině.

Tento krok, který přišel pouhých devět dní poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Washingtonu žádat o další podporu, však odráží rostoucí odpor vůči válce ze strany tvrdého jádra pravicových republikánů ve Sněmovně reprezentantů v posledních měsících.

Republikáni ovládají Sněmovnu reprezentantů a demokraté mají těsnou většinu v Senátu. Obě strany musejí schválit legislativu týkající se rozpočtu, než bude podepsána jako zákon.

Floridský kongresman Matt Gaetz v sobotu novinářům řekl, že financování "už schválené tímto Kongresem je někde mezi více než dost a příliš mnoho".

Poslankyně za Georgii Marjorie Taylorová-Greenová zase uvedla, že Kyjevu už bylo poskytnuto příliš mnoho pomoci, a prohlásila, že "Ukrajina není 51. stát [USA]".

Jejich postoj vyvolal zuřivou reakci senátorů Demokratické strany.

"Nemohu uvěřit, že se lidé v tuto chvíli chystají odstoupit od Ukrajiny," prohlásil senátor Mark Warner.

Navzdory této hádce se představitelé Kyjeva snažili novou americkou dohodu o financování na příštích 45 dní vykreslit jako "příležitost" pro své diplomaty, aby si zajistili dlouhodobější podporu. Spíše však jde o nechtěnou lhůtu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí tvrdí, že "tok americké pomoci se nezmění" i vzhledem k tomu, že má dorazit humanitární a vojenská podpora ve výši tří miliard dolarů, ale připouští, že "probíhající programy" mohou být ovlivněny.

Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko však připustil, že pozastavené financování vyvolává v Kyjevě obavy.

"Hlasování v americkém Kongresu je znepokojivé. USA řekly, že budou s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřeba, a teď vidí, jak je podpora Ukrajiny vyloučena z provizorní dohody. To je signál znepokojení nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu," řekl BBC.

Tento politický zmatek je jedním z několika příznaků únavy Západu. Rostoucí skepse některých republikánů a nedávné volební vítězství populistické promoskevské strany na Slovensku znepokojují Ukrajinu i Evropskou unii.

Nejvyšší diplomat Evrpské unie Josep Borrell v rozhovoru pro BBC v Kyjevě uvedl, že je posledním rozhodnutím amerického Kongresu o financování Ukrajiny "znepokojen".

"Nevím, co se stane v budoucnu," řekl. "Jedna věc je jasná: pro nás Evropany je válka Ruska proti Ukrajině existenční hrozbou a my musíme podle toho reagovat."

Prezident Zelenskyj ve svém projevu ke Dni obránců Ukrajiny z Kyjeva uvedl, že nikdo by neměl být schopen "vypnout odolnost Ukrajiny".

Je jasné, že země bude pokračovat v boji s pomocí Západu, nebo bez ní.

Ukrajina ví, čemu by dala v drtivé většině přednost.