Analytici: Solidarita s Ukrajinou v Polsku slábne, pomoc ale bude pokračovat

Ukrajinská vlajka na radnici města Nowy Sącz v Malopolském vojvodství na jihovýchodě země. Kandidát krajně pravicové strany Konfederace na poslanecké křeslo žádá odstranění vlajky.

Polsko, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru rozhodně postavilo za napadenou zemi, jí bude dál pomáhat i po nedělních parlamentních volbách, očekávají polští analytici. Upozorňují, že objem podpory nebude tak velký a že její poskytování vládnoucí politici nebudou zdůrazňovat tak silně jako doposud. Vlna pozitivních emocí vůči Ukrajincům, kterou v Polsku ruská agrese vyvolala, i kvůli zhoršujícímu se ekonomickému výhledu opadá a vztahy mezi oběma zeměmi jsou v posledních týdnech napjaté.

"Polsko při pomoci Ukrajině do zásob své armády sáhlo pravděpodobně nejhlouběji a mezi prvními," řekl Marek Świerczyński, bezpečnostní analytik z think-tanku Polityka Insight. "Ty zásoby se prakticky vyčerpaly a armáda se dostala na hranici, pod kterou jít nemůže," podotýká k nedávnému silně medializovanému vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého, že Polsko už nepředává zbraně na Ukrajinu, protože vyzbrojuje vlastní armádu.

Značná část vojenské pomoci poskytnuté Polskem Ukrajině byly dary, část dodávek financuje Evropská unie ze svého mírového nástroje, polské zbrojovky mají zakázky od ukrajinské armády. O vojenské technice pro Ukrajinu "nemáme přesný obraz, vláda se o něj s veřejností nedělí", řekl Świerczyński. Polsko napadené zemi poskytlo nadzvukové stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, řádově stovky obrněných transportérů Rosomak, samohybné houfnice Krab nebo významnou část svých tanků, včetně německých tanků Leopard 2. K předání těchto moderních obrněnců Ukrajině přesvědčilo i další spojence.

Podle Świerczyńského se Ukrajincům osvědčily houfnice Krab vybavené systémem řízení palby dělostřelectva TOPAZ, jehož součástí je průzkumný dron FlyEye. Ukrajinci si chválí také přenosné systémy protivzdušné obrany Piorun určené k ničení nízkoletících cílů. "Systém na takové úrovni v současnosti jinde ve světě není, protože západní země si nepřipouštěly takové ohrožení, pro které by ho měly použít," řekl analytik.

Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku slíbilo Polsko Ukrajině pomoc, která celkově odpovídá 0,695 procenta jeho HDP, v případě vojenské pomoci jde o 0,488 procenta HDP. V České republice je to 0,562 procenta HDP, respektive 0,418 procenta.

Polsko už před ruskou invazí na Ukrajinu vydávalo na svoji obranu více než dvě procenta HDP, jak požaduje Severoatlantická aliance. Letos na tuto položku vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) vydá čtyři procenta HDP, což je nejvíce v NATO. Świerczyński ale upozorňuje, že každý kabinet, který se po nedělních parlamentních volbách ujme vlády, bude muset vzhledem ke stavu veřejných financí provést revizi státních výdajů.

Ruský vpád na Ukrajinu z loňského února v Polsku vyvolal nebývalou vlnu solidarity, kdy milionům zejména žen a dětí prchajícím do bezpečí poskytovali pomoc do velké míry běžní lidé. Tato náklonnost vůči Ukrajincům však postupně začala opadat. "Přibývá lidí, kteří mají ohledně pomoci pochybnosti, nebo to nepovažují za prioritu," řekl politolog Rafał Chwedoruk z Varšavské univerzity. V Polsku žila silná ukrajinská komunita už před válkou, ale analytik Świerczyński připomíná, že šlo o ekonomické migranty, kteří se uživili sami a nepotřebovali na rozdíl od válečných běženců pomoc od státu.

Zatímco na začátku invaze bylo Polsko často iniciátorem pomoci Ukrajině, postupně ji na evropské scéně začalo vnímat jako konkurenci. "[Ukrajinský prezident] Volodymyr Zelenskyj byl ještě předloni politikem třetí ligy, nyní je politikem prvoligovým a západní politici se orientují na Ukrajinu," říká Świerczyński. "Polsko se propadlo o několik pozic," dodal. Podle politologa Chwedoruka PiS nevyšel kalkul, že díky spolupráci se Spojenými státy při pomoci Ukrajině posílí pozice Varšavy vůči Německu nebo Evropské unii. "Brusel je vůči Polsku nadále důsledný," říká Chwedoruk k trestům, které Evropská komise Polsku v posledních letech uložila kvůli porušování principů právního státu.

Vláda ve Varšavě navzdory protestům Ukrajiny zakázala dovoz ukrajinského obilí s vysvětlením, že musí chránit polské zemědělce. Jejich hlasy mají pro PiS klíčový význam v nedělních volbách. Kritici vlády ve Varšavě jí ale vyčítají, že v případě dovozu ukrajinských zemědělských komodit selhala, protože problém dlouho neřešila a nezajistila včas potřebnou infrastrukturu, díky které by zboží mohlo směřovat do cílových zemí.

Chovatel ovcí Józef Klimowski (vlevo) z oblasti Zakopaného v polských Tatrách říká, že v nedělních parlamentních volbách dá svůj hlas vládní straně PiS.

Ať po volbách zůstane u moci PiS, nebo ho vystřídá uskupení stran v čele s proevropskou Občanskou koalicí (KO), polská politika vůči Ukrajině se příliš nezmění, pomoc bude ve zmenšené míře pokračovat, i když polští politici už nebudou tak často jezdit do Kyjeva. V případě výhry současné opozice se utlumí vyostřená rétorika z posledních týdnů, což možná vyvolá dojem, že se problémy zmenšily, očekává Świerczyński. Podle politologa Chwedoruka by vláda vedená KO nekladla tak silný důraz na zločiny, jichž se na Polácích za druhé světové války dopustili Ukrajinci.