Krymská platforma v Praze: Ukrajinu je třeba osvobodit, Rusku nelze ustupovat
█ CENZOR.CZ █ úterý 24.10.2023, 10:34 - aktualizováno v 16:23
VIDEO: Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze
Ruským mocenským ambicím nelze ustupovat a Ukrajině je třeba dál pomáhat v úsilí osvobodit území, které Moskva okupuje. Shodli se na tom účastníci dnešního parlamentního summitu Krymské platformy v Praze. Platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. K setkání se formou videopříspěvku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, osobně dorazil šéf ukrajinského Parlamentu Ruslan Stefančuk i zákonodárci ze čtyř desítek zemí.
"Ať už nám okolnosti připadají jakkoli strašné a beznadějné, v každé situaci musíme bránit život a budoucnost národa. Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska," řekl Zelenskyj. "Uspokojí nás pouze úplná deokupace našeho území," uvedl. "Snažíme se přerušit logistické cesty pro zásobování ruské armády, které vedou na Krym. Snažíme se získat úplnou kontrolu nad Krymským poloostrovem. Zatím tomu tak není, ale určitě bude," doplnil.
Lidé i na Krymu si podle něj uvědomují, že Rusko je předurčeno Ukrajinu opustit. "Rusko rovněž ohrožuje mezinárodní potravinovou stabilitu, protože ta se nedá zajistit bez účasti Ukrajiny, bez vývozu ukrajinského obilí," konstatoval prezident.
Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí Evropské unie účast potvrdili také zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím videa.
Účastníky Zelenskyj poprosil, aby bojovali proti ruské propagandě, která se snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. "Pokud se nám podaří zničit logistiku nepřítele na našem území, tak další úkol je zničit i mechanismy obcházení mezinárodních sankcí. To si myslím, že je právě otázkou parlamentů," poznamenal.
"Další bod jsou zbraně. Zbraně se musí nabíjet, k tomu je zapotřebí munice Ukrajina musí dostat tolik zbraní a munice, aby dokázala zvítězit," řekl také Zelenskyj.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
"Ať už nám okolnosti připadají jakkoli strašné a beznadějné, v každé situaci musíme bránit život a budoucnost národa. Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska," řekl Zelenskyj. "Uspokojí nás pouze úplná deokupace našeho území," uvedl. "Snažíme se přerušit logistické cesty pro zásobování ruské armády, které vedou na Krym. Snažíme se získat úplnou kontrolu nad Krymským poloostrovem. Zatím tomu tak není, ale určitě bude," doplnil.
Lidé i na Krymu si podle něj uvědomují, že Rusko je předurčeno Ukrajinu opustit. "Rusko rovněž ohrožuje mezinárodní potravinovou stabilitu, protože ta se nedá zajistit bez účasti Ukrajiny, bez vývozu ukrajinského obilí," konstatoval prezident.
Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí Evropské unie účast potvrdili také zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím videa.
Účastníky Zelenskyj poprosil, aby bojovali proti ruské propagandě, která se snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. "Pokud se nám podaří zničit logistiku nepřítele na našem území, tak další úkol je zničit i mechanismy obcházení mezinárodních sankcí. To si myslím, že je právě otázkou parlamentů," poznamenal.
"Další bod jsou zbraně. Zbraně se musí nabíjet, k tomu je zapotřebí munice Ukrajina musí dostat tolik zbraní a munice, aby dokázala zvítězit," řekl také Zelenskyj.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
Premiér Fiala: Vláda České republiky byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině zbraně
Český premiér Petr Fiala při projevu na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze.
Česká vláda byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině po ruské invazi tanky, vrtulníky a jiné těžké zbraně. Na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina byla také prioritou loňského českého předsednictví v Radě Evropské unie. Ruská okupace Krymu je podle ministerského předsedy porušením mezinárodního práva a Charty OSN. Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude obnovena v mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991, řekl Fiala.
"Bojujete za svoji nezávislost, ale také bráníte hodnoty, které sdílíme my všichni - svoboda, demokracie, právní stát a jeho zásady a dodržování lidských práv," uvedl Fiala. Česká republika podle něj podporuje Ukrajinu od začátku ruské agrese v roce 2014. Je také aktivní na mezinárodní úrovni, snaží se propagovat mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šířit argumenty podporující napadenou zemi například při cestách do zemí, které nevnímají tuto otázku jako natolik urgentní.
Fiala připomněl svoji cestu na Ukrajinu s polským a slovinským kolegou loni v březnu, stejně jako návštěvu prezidenta Petra Pavla se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou letos v dubnu, která zahrnovala i setkání se zástupci krymských Tatarů. Okupace Krymu je podle premiéra porušením mezinárodního práva a Charty OSN.
"Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude zpátky ve svých mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991. To zahrnuje i Krym," řekl Fiala. "Je to morální otázka, otázka morálních hodnot, lidských práv, svobody, protože okupace ničí svobody nevinných lidí a Krym se stal základnou pro útoky na další části Ukrajiny," doplnil.
Osvobození Krymu považuje také za praktickou otázku. "Celý svět potřebuje mír v černomořské oblasti, aby region byl stabilní. Nemůžeme dovolit, aby si někdo silou bral cizí území. Musíme se ujistit, že nikdo nevnutí ukrajinským občanům či krymským Tatarům řešení zvenčí," dodal ministerský předseda.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
"Bojujete za svoji nezávislost, ale také bráníte hodnoty, které sdílíme my všichni - svoboda, demokracie, právní stát a jeho zásady a dodržování lidských práv," uvedl Fiala. Česká republika podle něj podporuje Ukrajinu od začátku ruské agrese v roce 2014. Je také aktivní na mezinárodní úrovni, snaží se propagovat mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šířit argumenty podporující napadenou zemi například při cestách do zemí, které nevnímají tuto otázku jako natolik urgentní.
Fiala připomněl svoji cestu na Ukrajinu s polským a slovinským kolegou loni v březnu, stejně jako návštěvu prezidenta Petra Pavla se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou letos v dubnu, která zahrnovala i setkání se zástupci krymských Tatarů. Okupace Krymu je podle premiéra porušením mezinárodního práva a Charty OSN.
"Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude zpátky ve svých mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991. To zahrnuje i Krym," řekl Fiala. "Je to morální otázka, otázka morálních hodnot, lidských práv, svobody, protože okupace ničí svobody nevinných lidí a Krym se stal základnou pro útoky na další části Ukrajiny," doplnil.
Osvobození Krymu považuje také za praktickou otázku. "Celý svět potřebuje mír v černomořské oblasti, aby region byl stabilní. Nemůžeme dovolit, aby si někdo silou bral cizí území. Musíme se ujistit, že nikdo nevnutí ukrajinským občanům či krymským Tatarům řešení zvenčí," dodal ministerský předseda.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
Lipavský: Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, jak bude třeba
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský při projevu na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze.
Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, jak bude třeba, politikou Evropské unie a všech demokratických zemí by mělo být obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích hranic z roku 1991, včetně Krymu, řekl dnes v projevu na summitu Krymské platformy v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
"Musíme dát jasně najevo, že se s okupací Krymu a dalších částí Ukrajiny nikdy nesmíříme," řekl. Podle něj jsou jakékoli spekulace o tom, že by Krym mohl být vyměněn s Ruskem za mír, neopodstatněné a nebezpečné.
Podle Lipavského nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem o části Ukrajiny ani o mír, chce podle něj zničit Ukrajinu jako demokratický a suverénní stát. "Chce, aby se opět stala poslušným satelitem Ruska. Pokud se mu to podaří, nezůstane jen u toho. S ještě větší chutí zaútočí na další země, aby oslabil Evropu a rozložil její bezpečnostní architekturu," řekl Lipavský. Podle ministra je povinností a zájmem demokratického světa v tom Putinovi zabránit.
Lipavský řekl, že Krym považuje za klíč k ukončení imperialistických ambicí Ruska v Evropě. "Jakmile bude Moskva nucena ukončit okupaci Krymu, nebude moci blokovat vývoz ukrajinského obilí do zemí globálního jihu přes Černé moře," uvedl Lipavský. Krym jako součást demokratické Ukrajiny, kde budou mít krymští Tataři stejně jako všichni ostatní plná práva a budou moci svobodně volit své zástupce, bude podle něj znamením, že válka skončila a Rusko neohrožuje Ukrajinu a celou Evropu.
"Musíme dát jasně najevo, že se s okupací Krymu a dalších částí Ukrajiny nikdy nesmíříme," řekl. Podle něj jsou jakékoli spekulace o tom, že by Krym mohl být vyměněn s Ruskem za mír, neopodstatněné a nebezpečné.
Podle Lipavského nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem o části Ukrajiny ani o mír, chce podle něj zničit Ukrajinu jako demokratický a suverénní stát. "Chce, aby se opět stala poslušným satelitem Ruska. Pokud se mu to podaří, nezůstane jen u toho. S ještě větší chutí zaútočí na další země, aby oslabil Evropu a rozložil její bezpečnostní architekturu," řekl Lipavský. Podle ministra je povinností a zájmem demokratického světa v tom Putinovi zabránit.
Lipavský řekl, že Krym považuje za klíč k ukončení imperialistických ambicí Ruska v Evropě. "Jakmile bude Moskva nucena ukončit okupaci Krymu, nebude moci blokovat vývoz ukrajinského obilí do zemí globálního jihu přes Černé moře," uvedl Lipavský. Krym jako součást demokratické Ukrajiny, kde budou mít krymští Tataři stejně jako všichni ostatní plná práva a budou moci svobodně volit své zástupce, bude podle něj znamením, že válka skončila a Rusko neohrožuje Ukrajinu a celou Evropu.
Je třeba zpřísnit sankce proti Rusku, uvedl předseda ukrajinského parlamentu Stefančuk
Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk při projevu na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze.
Je třeba zpřísnit sankce proti Rusku, jsou kolektivní odpovědí na akt agrese a signál podpory právního státu a mezinárodních norem, uvedl dnes v projevu na summitu Krymské platformy v Praze předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Poděkoval za všestrannou podporu, pochopení a odolnost, podle něj zúčastněné země zastupují národy, které Ukrajinu nenechaly na holičkách v boji za svobodu.
Podle Stefančuka je třeba zpřísnění sankcí vůči Rusku. "Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy," uvedl. Požádal zúčastněné státy, aby uplatnily nezbytné legislativní kroky pro uplatnění sankcí, ačkoli jde o těžká rozhodnutí pro národní ekonomiky. Podle něj pouze to pomůže zajistit regionální bezpečnost.
Předseda ukrajinského parlamentu také řekl, že je vděčný za zmrazení ruských aktiv v zahraničí. Momentálně podle něj neexistuje jednoznačné rozhodnutí, jakým způsobem mají být aktiva využita.
Obsazení Krymu v roce 2014 se podle Stefančuka stalo odrazovým můstkem pro agresivní válku zahájenou v roce 2022. Mezinárodní reakce při okupaci Krymu podle něj nebyla dost tvrdá na to, aby odradila kremelský režim od dalších kroků. Uvedl také, že ruská agrese začala okupací Krymu a má být ukončena osvobozením celé Ukrajiny včetně Krymu. Podle něj se nyní rozhoduje, jak bude svět vypadat za 100 nebo 200 let, zda bude demokratický a mírový, nebo pohroužen do agrese a násilí.
V projevu mluvil také o potřebě zbraní a munice, ale i o nutnosti spravedlnosti a zajištění dodržování lidských práv a potrestání zločinců. "Jsem přesvědčen, že veškeré kroky, včetně shromaždování důkazů, vyšetřování a pohnání viníků k soudu, je v zájmu celého světa," uvedl Stefančuk.
Podle Stefančuka je třeba zpřísnění sankcí vůči Rusku. "Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy," uvedl. Požádal zúčastněné státy, aby uplatnily nezbytné legislativní kroky pro uplatnění sankcí, ačkoli jde o těžká rozhodnutí pro národní ekonomiky. Podle něj pouze to pomůže zajistit regionální bezpečnost.
Předseda ukrajinského parlamentu také řekl, že je vděčný za zmrazení ruských aktiv v zahraničí. Momentálně podle něj neexistuje jednoznačné rozhodnutí, jakým způsobem mají být aktiva využita.
Obsazení Krymu v roce 2014 se podle Stefančuka stalo odrazovým můstkem pro agresivní válku zahájenou v roce 2022. Mezinárodní reakce při okupaci Krymu podle něj nebyla dost tvrdá na to, aby odradila kremelský režim od dalších kroků. Uvedl také, že ruská agrese začala okupací Krymu a má být ukončena osvobozením celé Ukrajiny včetně Krymu. Podle něj se nyní rozhoduje, jak bude svět vypadat za 100 nebo 200 let, zda bude demokratický a mírový, nebo pohroužen do agrese a násilí.
V projevu mluvil také o potřebě zbraní a munice, ale i o nutnosti spravedlnosti a zajištění dodržování lidských práv a potrestání zločinců. "Jsem přesvědčen, že veškeré kroky, včetně shromaždování důkazů, vyšetřování a pohnání viníků k soudu, je v zájmu celého světa," uvedl Stefančuk.
Pekarová: Neadekvátní reakci na anexi Krymu vnímal Kreml jako slabost
Předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová při projevu na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze.
Nedostatečná a neadekvátní reakce mezinárodního společenství na anexi Krymu byla v Kremlu vnímána jako projev slabosti. Při zahájení summitu Krymské platformy to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Krym byl podle ní prvním místem, odkud ruští okupanti začali unášet ukrajinské děti. Do Ruska a Běloruska jich odtamtud bylo převezeno přes 4000, řekla šéfka dolní parlamentní komory.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
Platforma má podle Pekarové Adamové mnoho důležitých cílů, tím zásadním je boj proti zapomnění. "A my se nevyhneme tendenci zapomínat," uvedla.
Anexe Krymu byla od rozpadu Sovětského svazu prvním přímým a záměrným použitím vojenské síly ze strany státu, s cílem zmocnit se území státu jiného, poznamenala předsedkyně Sněmovny. "Nedostatečná, neadekvátní reakce mezinárodního společenství, včetně našich vlastních zemí, byla v Kremlu vnímána jako známka slabosti. Slabost je něco, co agresoři vždy vnímají jako výzvu k útoku," řekla.
Krym byl podle ní také prvním místem, odkud začaly nezákonné únosy ukrajinských dětí. "Podle důvěryhodných zdrojů bylo přes 4000 ukrajinských dětí z Krymu zavlečeno na ruské území nebo do Běloruska a v tuto chvíli nevíme, kde se nacházejí," míní. Později se podle ní poloostrov stal cílem pro děti, které byly pod různými záminkami odděleny od svých rodin.
Připomněla, že na ruského prezidenta Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud (ICC) v březnu vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska zatykač. Kromě něj také na na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Účastníci summitu obdrželi jako symbol obnovy semínka lípy, což je podle Pekarové Adamové strom, který má pro Ukrajince i Čechy vysokou symbolickou hodnotu. "Doufám, že budeme mít brzy možnost společně je zasít na Krymu," uvedla.
Upozornila také na "varovné signály, že používání síly pro politické účely se stává přijatelným." Signály mají podle ní rozdílnou intenzitu, ale všechny jsou alarmující. Poukázala na Tchaj-wan, Kavkaz nebo západní Balkán. "Nedávný teroristický a barbarský útok proti Izraeli ve svém rozsahu a brutalitě neměl obdoby," poznamenala. Mezinárodní společenství se podle ní musí držet zásad lidských práv, demokracie a mezinárodních vztahů založených na pravidlech, včetně vyloučení použití síly.
Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí Evropské unie účast potvrdili také zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím videa.
● Stefančuk jednal v Praze o konfiskaci zmrazených ruských aktiv, uvedl Kyjev (23.10.2023)
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
Platforma má podle Pekarové Adamové mnoho důležitých cílů, tím zásadním je boj proti zapomnění. "A my se nevyhneme tendenci zapomínat," uvedla.
Anexe Krymu byla od rozpadu Sovětského svazu prvním přímým a záměrným použitím vojenské síly ze strany státu, s cílem zmocnit se území státu jiného, poznamenala předsedkyně Sněmovny. "Nedostatečná, neadekvátní reakce mezinárodního společenství, včetně našich vlastních zemí, byla v Kremlu vnímána jako známka slabosti. Slabost je něco, co agresoři vždy vnímají jako výzvu k útoku," řekla.
Krym byl podle ní také prvním místem, odkud začaly nezákonné únosy ukrajinských dětí. "Podle důvěryhodných zdrojů bylo přes 4000 ukrajinských dětí z Krymu zavlečeno na ruské území nebo do Běloruska a v tuto chvíli nevíme, kde se nacházejí," míní. Později se podle ní poloostrov stal cílem pro děti, které byly pod různými záminkami odděleny od svých rodin.
Připomněla, že na ruského prezidenta Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud (ICC) v březnu vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska zatykač. Kromě něj také na na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Účastníci summitu obdrželi jako symbol obnovy semínka lípy, což je podle Pekarové Adamové strom, který má pro Ukrajince i Čechy vysokou symbolickou hodnotu. "Doufám, že budeme mít brzy možnost společně je zasít na Krymu," uvedla.
Upozornila také na "varovné signály, že používání síly pro politické účely se stává přijatelným." Signály mají podle ní rozdílnou intenzitu, ale všechny jsou alarmující. Poukázala na Tchaj-wan, Kavkaz nebo západní Balkán. "Nedávný teroristický a barbarský útok proti Izraeli ve svém rozsahu a brutalitě neměl obdoby," poznamenala. Mezinárodní společenství se podle ní musí držet zásad lidských práv, demokracie a mezinárodních vztahů založených na pravidlech, včetně vyloučení použití síly.
Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí Evropské unie účast potvrdili také zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím videa.
● Stefančuk jednal v Praze o konfiskaci zmrazených ruských aktiv, uvedl Kyjev (23.10.2023)
Vystrčil: Demokratické země měly reagovat na ruské kroky v Gruzii a na Ukrajině
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při projevu na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy v Praze.
Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Při zahájení summitu Krymské platformy to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Po loňské ruské invazi na Ukrajinu se ukázalo, že Putin používá stejné metody a hanebné dobyvačné vzorce jako v minulosti nacistický diktátor Adolf Hitler. "Putin se vlastně jenom rozhodl pokračovat ve své nelítostné expanzivní politice a opět spoléhal, že nenarazí na větší odpor," uvedl šéf horní parlamentní komory. Ukrajina se ale podle něj začala hrdinně bránit a demokratický svět se probral.
S podporou Ukrajiny je podle Vystrčila nutné pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba. "Přestat se starat o svobodu a utrpení jiných a nechat je napospas znamená zradit sám sebe a selhat. Znamená to udělat velký omyl. Zároveň je třeba se připravit na to, že mohu být v krátké době dalším na řadě," uvedl předseda Senátu.
"Nenechme se chytit do Putinových pastí. Pokud se do ní chytíme, nevyhrajeme, a navíc zlo a bezpráví v podobě kremelského režimu se bude čím dál tím víc roztahovat," řekl Vystrčil. Zneuctila by se tím i památka všech obětí ruské agrese, míní. "Pokud uvěříme, že s Ruskem se dá za nerovných podmínek vyjednávat, pokud uvěříme lžím Kremlu, pokud lži Kremlu dovolíme dál šířit mezi naše vlastní obyvatele, podepisujeme rozsudek smrti nejen svobodné a nezávislé Ukrajině, ale i demokracii a svobodě jako takové," dodal.
Apeloval také na zástupce parlamentů, aby občanům svých zemí vysvětlovali, proč je správné se nevzdat, nerezignovat, nenechat se "zlákat falešnými Putinovskými sliby."
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
S dnešním jednáním summitu platformy v Praze zřejmě souvisejí kybernetické útoky, kterým během dne čelily weby ministerstva vnitra, policie, pražského letiště, české vlády, Sněmovny i Senátu a dalších institucí. Stojí za nimi pravděpodobně proruská skupina NoName057, uvedla společnost GenDigital, která vznikla spojením výrobců antivirových programů Avast a NortonLifeLock.
Po loňské ruské invazi na Ukrajinu se ukázalo, že Putin používá stejné metody a hanebné dobyvačné vzorce jako v minulosti nacistický diktátor Adolf Hitler. "Putin se vlastně jenom rozhodl pokračovat ve své nelítostné expanzivní politice a opět spoléhal, že nenarazí na větší odpor," uvedl šéf horní parlamentní komory. Ukrajina se ale podle něj začala hrdinně bránit a demokratický svět se probral.
S podporou Ukrajiny je podle Vystrčila nutné pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba. "Přestat se starat o svobodu a utrpení jiných a nechat je napospas znamená zradit sám sebe a selhat. Znamená to udělat velký omyl. Zároveň je třeba se připravit na to, že mohu být v krátké době dalším na řadě," uvedl předseda Senátu.
"Nenechme se chytit do Putinových pastí. Pokud se do ní chytíme, nevyhrajeme, a navíc zlo a bezpráví v podobě kremelského režimu se bude čím dál tím víc roztahovat," řekl Vystrčil. Zneuctila by se tím i památka všech obětí ruské agrese, míní. "Pokud uvěříme, že s Ruskem se dá za nerovných podmínek vyjednávat, pokud uvěříme lžím Kremlu, pokud lži Kremlu dovolíme dál šířit mezi naše vlastní obyvatele, podepisujeme rozsudek smrti nejen svobodné a nezávislé Ukrajině, ale i demokracii a svobodě jako takové," dodal.
Apeloval také na zástupce parlamentů, aby občanům svých zemí vysvětlovali, proč je správné se nevzdat, nerezignovat, nenechat se "zlákat falešnými Putinovskými sliby."
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
S dnešním jednáním summitu platformy v Praze zřejmě souvisejí kybernetické útoky, kterým během dne čelily weby ministerstva vnitra, policie, pražského letiště, české vlády, Sněmovny i Senátu a dalších institucí. Stojí za nimi pravděpodobně proruská skupina NoName057, uvedla společnost GenDigital, která vznikla spojením výrobců antivirových programů Avast a NortonLifeLock.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
