Summit EU bude jednat o vývoji na Blízkém východě a slíbí další podporu Ukrajině

Situace v Izraeli a v Pásmu Gazy a další vojenská a finanční podpora Ukrajiny budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Nejbouřlivější debata se podle všeho povede právě kolem dění na Blízkém východě, kde zastávají členské státy EU rozdílné postoje. České republice, ale i Rakousku či Německu, vadily některé formulace v připravených společných závěrech jednání, kde se hovoří například o podpoře vyhlášení takzvané humanitární pauzy. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už v pondělí před jednáním ministrů zahraničí Evropské unie v Lucemburku zdůraznil, že okamžitou prioritou blízkovýchodního konfliktu je z pohledu Evropské unie doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy ostřelovaného Izraelem. Celé věci by podle něj pomohlo vyhlášení humanitárního příměří. Za příměří se tehdy postavila i část členských zemí včetně Španělska či Nizozemska, naopak německá ministryně Annalena Baerbocková ho odmítla. Jak k tomu tehdy poznamenal český ministr zahraničí Jan Lipavský, je otázkou, zda příměří lze vyjednat s radikální organizací Hamás, která Pásmo ovládá a útočí z něj na Izrael.

Výraz "humanitární příměří" se v textu závěrů neobjevuje, nicméně v původní verzi ještě z úterý stálo, že "Evropská rada podporuje výzvy generálního tajemníka OSN Guterrese k humanitární pauze". Některé členské státy EU včetně České republiky s tím ale vyjádřily nesouhlas. Podle Prahy bylo v závěrech rovněž nedostatečně zdůrazněno, kdo celý konflikt začal. A nebylo vůbec zmíněno, že Evropská unie odsuzuje Hamás za jeho útoky a podporuje právo Izraele na sebeobranu.

Výhrady států včetně České republiky byly podle všeho přes noc zohledněny a v novém návrhu závěrů ze summitu jsou už obsáhlejší odstavce odsuzující palestinské ozbrojence z Hamásu. Stále se v něm ale objevuje formulace, že Evropská rada "vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitární pauzy".

Německo s poslední verzí závěrů údajně souhlasí. Zda bude prohlášení vyhovovat všem členským státům Evropské unie, ukáží až následující dny a samotné jednání, které začne ve čtvrtek odpoledne a potrvá do pátečního odpoledne.

Česká strana má podle všeho například obavy, že termín "humanitární pauza" znamená, že Izrael bude muset zastavit své kroky ve chvíli, kdy je stále pod palbou raket Hamásu. Stejný postoj, tedy že Izrael musí mít možnost bránit své obyvatele, zastává i Rakousko. Právě český premiér Fiala a rakouský kancléř Karl Nehammer dnes společně odletěli na návštěvu Izraele. Po jednání s premiérem Benjaminem Netanjahuem český ministerský předseda na internetu uvedl, že bude usilovat o to, aby unijní summit potvrdil jednoznačnou podporu Izraele a jeho právo na sebeobranu.

Předseda Evropské rady Charles Michel ve svém zvacím dopise pro jednotlivé státníky k situaci na Blízkém východě napsal, že očekává, že "co nejdůrazněji odsoudíme brutální a nevybíravé teroristické útoky Hamásu proti Izraeli a uznáme právo Izraele na obranu v souladu s mezinárodním a mezinárodním humanitárním právem". Hlavy států a vlád by měly podle Michela rovněž znovu vyzvat k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí.

Jak Michel v dopise dodává, vážné obavy vyvolává i zhoršující se humanitární situace v Pásmu Gazy. "Nejprve musíme prodiskutovat, jak urychleně zajistit účinné poskytování humanitární pomoci a přístup k nejzákladnějším potřebám", píše předseda Evropské rady. Termín humanitární pauza, nebo humanitární pauzy, jak požadují některé členské státy, v dopise nezmiňuje. Zdůrazňuje také, že je potřeba spolupracovat s partnery, aby se zabránilo regionální eskalaci celého konfliktu.

Evropští vůdci v posledních dnech několikrát upozornili, že konflikt na Blízkém východě nesmí vést k odvrácení pozornosti od dění na Ukrajině. Ruská agrese na Ukrajině proto bude další velkým tématem dvoudenního summitu. Na rozdíl od přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu je v tomto případě Evropská unie jednotnější.

Očekává se, že státníci znovu odsoudí ruskou agresi na Ukrajině a vyjádří Kyjevu podporu "tak dlouho, jak to bude potřeba". Předseda Evropské rady Michel by chtěl, aby se premiéři a prezidenti členských zemí zabývali zejména způsoby, jak urychlit vojenskou podporu Ukrajině. Snahou sedmadvacítky je uvolnit osmou tranši z vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou už od května blokuje Maďarsko.

Summitu se zúčastní mimo jiné staronový slovenský premiér Robert Fico, jehož nejnovější vláda byla jmenována teprve dnes. Fico během předvolební kampaně varoval, že jako ministerský předseda už Ukrajině čelící ruské invazi nepošle "ani jeden náboj". Podle diplomatických zdrojů jsou nyní představitelé ostatních členských zemí EU zvědaví, jaké budou Ficovy postoje po vyhraných volbách a po jmenování premiérem a zda maďarský ministerský předseda Viktor Orbán známý svými sympatiemi k Rusku získá ve Ficovi významného spojence.

V návrhu závěrů unijního summitu se píše, že "Evropská unie bude pokračovat v blízké spolupráci s Ukrajinou a podporovat reformní úsilí na její evropské cestě". I tuto formulaci by některé státy, včetně České republiky, rády pozměnily, aby bylo zvýrazněno, že by mohly být brzy otevřeny přístupové rozhovory s Ukrajinou. K tomu by mohlo dojít už na příštím summitu v prosinci.

Dalšími tématy dvoudenního jednání budou hospodářství a konkurenceschopnost EU či téma migrace. V pátek by se měl rovněž konat i takzvaný eurosummit, tedy setkání šéfů států a vlád zemí eurozóny, kde se ke státníkům připojí předseda euroskupiny Paschal Donohoe a šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.