Existují důvody k domněnce, že na Hrozu útočilo Rusko, uvedla agentura OSN
█ CENZOR.CZ █ úterý 31.10.2023, 13:10 - aktualizováno ve 14:56
Hrob padlého ukrajinského vojáka Andrije Kozyra, na nějž 5. října ve vesnici Hroza vzpomínali v místní kavárně jeho příbuzní a známí, je obklopen čerstvými hroby těch, které na vzpomínkové slavnosti zabil ruský raketový útok.
Existují dostatečné důvody domnívat se, že raketu na ukrajinskou obec Hroza na začátku října vystřelily ruské ozbrojené síly, přičemž v době útoku nebyli na místě vojáci ani jiné legitimní vojenské cíle. Ve své zprávě to dnes uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Při vzdušném úderu na Hrozu podle něj zkraje října zahynulo 59 lidí, útok zasáhl místní kavárnu, kde si desítky lidí právě připomínaly památku padlého ukrajinského vojáka. Moskva už dříve odpovědnost odmítla.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyslal na místo tragédie v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny terénní tým, aby úder vyšetřil. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) podnikla do Hrozy dvě cesty. Její členové tam prozkoumali místo tragédie a vyslechli 35 lidí včetně místních obyvatel, přeživších, zdravotníků nebo pracovníků márnice.
"Všichni zabití - 36 žen, 22 mužů a osmiletý chlapec - byli civilisté, kteří se účastnili recepce po pohřbu místního muže, příslušníka ukrajinských ozbrojených sil. Výbuch zcela zničil kavárnu a malý obchod," uvádí OHCHR ve zprávě, která popisuje devastující dopad úderu na obec. Kvůli útoku, který ukrajinské úřady už dříve připsaly ruské armádě, přišlo 15 místních rodin o dva nebo i více členů. Jednalo se o jeden z nejhorších vzdušných úderů co do počtu civilních obětí od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
"Analýza rozsahu škod a zbytků zbraně nalezených na místě dále naznačuje, že výbuch pravděpodobně způsobila střela Iskander," uvedl dále OHCHR, který upozornil, že se jedná o balistickou střelu krátkého doletu vyráběnou Ruskou federací a běžně používanou ruskou armádou při útocích na Ukrajině. Kyjev tuto zbraň podle OHCHR ve svém arzenálu nemá.
Úřad rovněž připomíná výroky ruského zástupce při OSN Vasilije Něbenzji, který odpovědnost za úder sice výslovně nepřiznal, ale během zasedání Rady bezpečnosti OSN 9. října tvrdil, že v Hroze pohřbívali "vysoce postaveného ukrajinského nacionalistu", tryzny se podle něj "zúčastnilo mnoho jeho neonacistických kompliců" a dále prohlásil, že ukrajinští vojáci budou legitimním cílem ruské armády kdekoliv.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva dospěl k závěru, že Rusové buď neučinili vše, co bylo možné, aby si ověřili, že místo bylo legitimním vojenským cílem, anebo se záměrně zaměřili na civilisty či civilní objekty. "V obou případech by se jednalo o porušení mezinárodního humanitárního práva," upozornil OHCHR, který vyzval Moskvu, aby útok transparentně vyšetřila, potrestala odpovědné osoby, přijala opatření k zamezení podobným úderům v budoucnu a rodinám obětí poskytla odpovídající odškodné.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov den po útoku podle serveru Meduza opakoval tvrzení Kremlu, že Rusové neútočí na civilní cíle, a prohlásil, že provádí údery na "objekty vojenské infrastruktury, místa soustředění vojenského personálu a představitelů vojenského velení". Moskva dlouhodobě popírá, že by na Ukrajině záměrně cílila na civilisty, ale mnoho jich zemřelo při ruských útocích, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, energetická, přístavní nebo obilná zařízení, podotkla agentura Reuters.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský si kvůli úderu na Hrozu předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Ruská diplomacie vůči postoji Prahy protestovala.
● Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce české ambasády (21.10.2023)
● Obětí útoku v Hroze je 59, policie dokončila identifikaci (12.10.2023)
● Ministr Lipavský si předvolal ruského velvyslance kvůli útoku v obci Hroza (12.10.2023)
● Bilance obětí ruského útoku na Hrozu stoupla na 53, pět lidí se stále pohřešuje (10.10.2023)
● Reuters: "Polovina vesnice je pryč"; obyvatelé Hrozy jsou po útoku otřeseni (06.10.2023)
● Při pohřbu vojáka v Hroze zahynula i jeho žena, syn a snacha (06.10.2023)
● Rusko zasáhlo obchod a kavárnu ve vesnici Hroza, nejméně 51 mrtvých (05.10.2023)
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyslal na místo tragédie v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny terénní tým, aby úder vyšetřil. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) podnikla do Hrozy dvě cesty. Její členové tam prozkoumali místo tragédie a vyslechli 35 lidí včetně místních obyvatel, přeživších, zdravotníků nebo pracovníků márnice.
"Všichni zabití - 36 žen, 22 mužů a osmiletý chlapec - byli civilisté, kteří se účastnili recepce po pohřbu místního muže, příslušníka ukrajinských ozbrojených sil. Výbuch zcela zničil kavárnu a malý obchod," uvádí OHCHR ve zprávě, která popisuje devastující dopad úderu na obec. Kvůli útoku, který ukrajinské úřady už dříve připsaly ruské armádě, přišlo 15 místních rodin o dva nebo i více členů. Jednalo se o jeden z nejhorších vzdušných úderů co do počtu civilních obětí od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
"Analýza rozsahu škod a zbytků zbraně nalezených na místě dále naznačuje, že výbuch pravděpodobně způsobila střela Iskander," uvedl dále OHCHR, který upozornil, že se jedná o balistickou střelu krátkého doletu vyráběnou Ruskou federací a běžně používanou ruskou armádou při útocích na Ukrajině. Kyjev tuto zbraň podle OHCHR ve svém arzenálu nemá.
Úřad rovněž připomíná výroky ruského zástupce při OSN Vasilije Něbenzji, který odpovědnost za úder sice výslovně nepřiznal, ale během zasedání Rady bezpečnosti OSN 9. října tvrdil, že v Hroze pohřbívali "vysoce postaveného ukrajinského nacionalistu", tryzny se podle něj "zúčastnilo mnoho jeho neonacistických kompliců" a dále prohlásil, že ukrajinští vojáci budou legitimním cílem ruské armády kdekoliv.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva dospěl k závěru, že Rusové buď neučinili vše, co bylo možné, aby si ověřili, že místo bylo legitimním vojenským cílem, anebo se záměrně zaměřili na civilisty či civilní objekty. "V obou případech by se jednalo o porušení mezinárodního humanitárního práva," upozornil OHCHR, který vyzval Moskvu, aby útok transparentně vyšetřila, potrestala odpovědné osoby, přijala opatření k zamezení podobným úderům v budoucnu a rodinám obětí poskytla odpovídající odškodné.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov den po útoku podle serveru Meduza opakoval tvrzení Kremlu, že Rusové neútočí na civilní cíle, a prohlásil, že provádí údery na "objekty vojenské infrastruktury, místa soustředění vojenského personálu a představitelů vojenského velení". Moskva dlouhodobě popírá, že by na Ukrajině záměrně cílila na civilisty, ale mnoho jich zemřelo při ruských útocích, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, energetická, přístavní nebo obilná zařízení, podotkla agentura Reuters.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský si kvůli úderu na Hrozu předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Ruská diplomacie vůči postoji Prahy protestovala.
● Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce české ambasády (21.10.2023)
● Obětí útoku v Hroze je 59, policie dokončila identifikaci (12.10.2023)
● Ministr Lipavský si předvolal ruského velvyslance kvůli útoku v obci Hroza (12.10.2023)
● Bilance obětí ruského útoku na Hrozu stoupla na 53, pět lidí se stále pohřešuje (10.10.2023)
● Reuters: "Polovina vesnice je pryč"; obyvatelé Hrozy jsou po útoku otřeseni (06.10.2023)
● Při pohřbu vojáka v Hroze zahynula i jeho žena, syn a snacha (06.10.2023)
● Rusko zasáhlo obchod a kavárnu ve vesnici Hroza, nejméně 51 mrtvých (05.10.2023)
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
