Západní spojenci podle NBC mluvili s Ukrajinci o možném jednání s Ruskem o míru
█ CENZOR.CZ █ sobota 04.11.2023, 11:29
Ukrajinští ženisté při tréninku odminovávacích technik na cvičišti v Charkovské oblasti.
Západní spojenci Ukrajiny začali s jejími představiteli opatrně mluvit o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize NBC s odvoláním na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého významného amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni.
Rozhovory se týkaly hrubých obrysů toho, jaké ústupky by Ukrajina měla udělat, aby bylo dosaženo nějaké dohody s Ruskem. Některá jednání, jež činitelé popsali jako citlivá, se odehrála před časem během schůzky zástupců více než 50 zemí podporujících Ukrajinu.
Tato jednání se konala na pozadí vývoje na bojišti, kde podle západních činitelů válka, která se naplno rozhořela loni v únoru, uvázla v mrtvém bodě. To, že přešla do pozičních bojů, připustil tento týden náčelník generálního štábu Valeryj Zalužnyj.
Západ si podle NBC také dělá starosti kvůli svým možnostem poskytovat Kyjevu další vojenskou pomoc a administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se obává, že Ukrajině docházejí lidské síly, zatímco Rusko má vojáků zdánlivě nevyčerpatelné zásoby, uvedly zdroje NBC. "Otázka lidských sil je v současnosti hlavním předmětem zájmu administrativy," cituje televize nejmenovaného činitele. Spojené státy a jejich spojenci sice mohou Ukrajině dodávat zbraně, "ale pokud nebude mít kompetentní vojáky, kteří by je využili, k ničemu to asi nebude," uvedl.
V americké vládě také panuje nejistota ohledně toho, zda bude schopna prosadit další pomoc zemi bránící se ruské agresi poté, co se hlavní pozornost veřejnosti obrátila ke konfliktu Izraele a militantního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
"Jakákoliv rozhodnutí o vyjednávání [s Ruskem] jsou na Ukrajině," řekla mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová. "Soustředíme se na to, abychom nadále silně podporovali Ukrajinu, která brání svoji svobodu a nezávislost před ruskou agresí," uvedla.
Rusko v současnosti ovládá asi 17,5 procenta mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, píše agentura Reuters. Moskva tvrdí, že takzvanou speciální vojenskou operaci zahájila v reakci na agresivní a nepřátelské chování Západu, který podle ní Ukrajinu využívá k tomu, aby Rusko ohrožoval. Kyjev a jeho spojenci taková obvinění odmítají, Rusko podle nich vede proti Ukrajině neopodstatněnou a nevyprovokovanou válku. Ukrajinští představitelé říkají, že jejich cílem je získat zpět všechna území obsazená Ruskem, včetně Krymu, který Moskva anektovala už v roce 2014.
● Von der Leyenová přijela do Kyjeva, promluví k parlamentu (04.11.2023)
● WSJ: Válka na Ukrajině uvolňuje ruské sevření v dalších zemích (03.11.2023)
● Konflikt na Ukrajině není ve slepé uličce, reagoval Kreml na Zalužného (03.11.2023)
● Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje, Ukrajina potřebuje nové zbraně (01.11.2023)
● Zelenskyj se cítí zrazen spojenci, dál ale věří ve vítězství, píše Time (30.10.2023)
Rozhovory se týkaly hrubých obrysů toho, jaké ústupky by Ukrajina měla udělat, aby bylo dosaženo nějaké dohody s Ruskem. Některá jednání, jež činitelé popsali jako citlivá, se odehrála před časem během schůzky zástupců více než 50 zemí podporujících Ukrajinu.
Tato jednání se konala na pozadí vývoje na bojišti, kde podle západních činitelů válka, která se naplno rozhořela loni v únoru, uvázla v mrtvém bodě. To, že přešla do pozičních bojů, připustil tento týden náčelník generálního štábu Valeryj Zalužnyj.
Západ si podle NBC také dělá starosti kvůli svým možnostem poskytovat Kyjevu další vojenskou pomoc a administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se obává, že Ukrajině docházejí lidské síly, zatímco Rusko má vojáků zdánlivě nevyčerpatelné zásoby, uvedly zdroje NBC. "Otázka lidských sil je v současnosti hlavním předmětem zájmu administrativy," cituje televize nejmenovaného činitele. Spojené státy a jejich spojenci sice mohou Ukrajině dodávat zbraně, "ale pokud nebude mít kompetentní vojáky, kteří by je využili, k ničemu to asi nebude," uvedl.
V americké vládě také panuje nejistota ohledně toho, zda bude schopna prosadit další pomoc zemi bránící se ruské agresi poté, co se hlavní pozornost veřejnosti obrátila ke konfliktu Izraele a militantního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
"Jakákoliv rozhodnutí o vyjednávání [s Ruskem] jsou na Ukrajině," řekla mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová. "Soustředíme se na to, abychom nadále silně podporovali Ukrajinu, která brání svoji svobodu a nezávislost před ruskou agresí," uvedla.
Rusko v současnosti ovládá asi 17,5 procenta mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, píše agentura Reuters. Moskva tvrdí, že takzvanou speciální vojenskou operaci zahájila v reakci na agresivní a nepřátelské chování Západu, který podle ní Ukrajinu využívá k tomu, aby Rusko ohrožoval. Kyjev a jeho spojenci taková obvinění odmítají, Rusko podle nich vede proti Ukrajině neopodstatněnou a nevyprovokovanou válku. Ukrajinští představitelé říkají, že jejich cílem je získat zpět všechna území obsazená Ruskem, včetně Krymu, který Moskva anektovala už v roce 2014.
● Von der Leyenová přijela do Kyjeva, promluví k parlamentu (04.11.2023)
● WSJ: Válka na Ukrajině uvolňuje ruské sevření v dalších zemích (03.11.2023)
● Konflikt na Ukrajině není ve slepé uličce, reagoval Kreml na Zalužného (03.11.2023)
● Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje, Ukrajina potřebuje nové zbraně (01.11.2023)
● Zelenskyj se cítí zrazen spojenci, dál ale věří ve vítězství, píše Time (30.10.2023)
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
