Kreml navzdory sankcím získal miliardu eur díky bulharské výjimce, píše Politico
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 09.11.2023, 12:56
Pohled na ropnou rafinerii Lukoil Něftochim v bulharském Burgasu.
Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard korun) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. S odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování to napsal server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.
Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy Evropské unie. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.
Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v Evropské unii v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použit k obcházení sankcí, píše se v pravidlech.
Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler.
Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. "Necítíme zodpovědnost" za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml, uvedl Vasilev.
Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). "Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná," uvedl.
Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265.000 barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu.
Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy korun), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness.
Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
"Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování," uvedl van den Ende.
Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy Evropské unie. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.
Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v Evropské unii v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použit k obcházení sankcí, píše se v pravidlech.
Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler.
Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. "Necítíme zodpovědnost" za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml, uvedl Vasilev.
Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). "Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná," uvedl.
Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265.000 barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu.
Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy korun), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness.
Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
"Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování," uvedl van den Ende.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
