Generální tajemník NATO Stoltenberg vyjádřil v Bosně znepokojení nad separatismem a ruským vlivem

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se v Sarajevu setkal s předsedkyní centrální bosenské vlády Borjanou Krištovou.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při dnešní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou rétorikou místních představitelů i nad vlivem Ruska v zemi. Bosenské lídry vyzval k reformám, uvedla místní média.

"Máme obavy kvůli secesionistickému štěpení a rétorice, i kvůli zahraničnímu vlivu, zejména ruskému. Rusko hrozí podkopat stabilitu a oslabit reformy," citovala stanice N1 Stoltenberga po setkání s předsedkyní centrální bosenské vlády Borjanou Krištovou.

Stoltenberg narážel na počínání prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) Milorada Dodika, který opakovaně vyzval, aby se tato entita s vysokým stupněm autonomie od Bosny a Hercegoviny odtrhla. V nedávné době například Dodik vyzval, aby Srbové ze Srbska, Černé Hory a Bosny vytvořili společný stát.

Dodik se v posledních letech dostává do stále hlubšího konfliktu se západními mocnostmi, které slibují zaručit územní celistvost Bosny. Současně bosenskosrbský předák prohlubuje spojenectví s Moskvou, která si mezi Srby na Balkáně tradičně uchovává vliv. Západní představitelé místy varují také před čínským a tureckým vlivem na západním Balkáně.

Pro Severoatlantickou alianci je podle Stoltenberga "stabilita a bezpečnost" v regionu západního Balkánu "mimořádně důležitá" a v tomto ohledu spojenci "silně podporují svrchovanost a územní celistvost" Bosny. Stoltenberg zdůraznil, že všichni bosenští lídři by měli pracovat na jednotě a pokroku země.

"NATO je nadále odhodláno podporovat Bosnu a Hercegovinu na její euroatlantické cestě. Každá země si má vybrat vlastní bezpečnostní uspořádání bez zásahů zvenčí," dodal šéf NATO, který má dnes navštívit také Kosovo.

Bosnu sužují mezietnické spory i téměř tři desítky let po válce z let 1992 až 1995, v níž zemřelo více než 100.000 lidí a miliony dalších byly nuceny opustit své domovy. Země je od daytonské mírové dohody rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle RS je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je z velké části ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt opakovaně varoval mezinárodní společenství, že zemi hrozí rozpad. Panují obavy, že by se zřejmě neobešel bez nového krveprolití.