V nizozemských volbách zvítězila krajně pravicová Strana pro svobodu

Předseda nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders (druhý zprava) slaví se spolustraníky vítězství ve všeobecných volbách.

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem krajně pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů a zřejmě 37 křesel ve 150členném parlamentu. Ukázaly to dnes výsledky hlasování po sečtení výrazné většiny hlasů.

Druhé místo a pravděpodobně 25 mandátů získala ve středečních volbách s odstupem osmi procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Před volbami favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede nynější ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, skončila až třetí se ziskem 15,1 procenta a obsadí tak pravděpodobně 24 křesel.

Na čtvrtém místě s 12,8 procenta hlasů a 20 mandáty skončila strana Nová společenská smlouva (NSC), kterou založil teprve letos v létě populární poslanec Pieter Omtzigt.

Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta oprávněných voličů.

Známý odpůrce islámu Wilders by se tak mohl stát příštím premiérem a vést koaliční rozhovory. Deník Volksrant jako jednu z možných koalic uvádí spojení Wildersovy strany s VVD, protestní Stranou zemědělců (BBB) se sedmi křesly a třemi menšími uskupeními. V součtu však této možné koalici chybí k potřebné většině 76 křesel jeden mandát.

Podle mnohých expertů by Wilders v roli šéfa vlády otřásl evropskou politikou. Ve svém programu vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.

Strany však nyní patrně čekají dlouhá povolební vyjednávání. Pokud by Wilders ve skládání většinové vlády neuspěl, nabízí se podle listu Volksrant koalice proevropských stran. Timmermansova formace spolu s VVD, NSC a devíti mandáty liberální strany D66 by dala dohromady 78 křesel.

Ve volbách vyhrál Wilders, najít partnery ale nebude snadné, míní experti

Předseda nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders odpovídá na otázky novinářů po oznámení předběžných výsledků všeobecných voleb.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV), kteří jasně zvítězili ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku, nemohou vládnout sami a potřebují koaliční partnery. Ty ale pro PVV nebude jednoduché najít, shodují se experti. Zda by byl někdo z nizozemské politické scény ochoten jít s nimi do koalice s tím, že by se Wilders stal premiérem, zatím není jasné. Analytici v této souvislosti mluví o několika možnostech, jednou z nich je pravicová až krajně pravicová vláda, druhou pak velká koalice mezi pravicí a levicí, píší nizozemská média.

Když se ve středu večer objevily první odhady výsledků, ani samotný Geert Wilders jim nemohl uvěřit. "Musel jsem se štípnout," prohlásil poté. "35 křesel! Největší strana v Nizozemsku!" vykřikoval podle listu NL Times ve volebním štábu v malé kavárně v Scheveningenu. Ostatní strany vyzval, aby se připojily k PVV na jejich "nové cestě kupředu", která nebude zatížená "jejich vlastními stíny". Stranu pro svobodu už podle jeho slov nejde ignorovat, protože by to bylo "velmi nedemokratické" a "voliči by to nepřijali". "Budeme vládnout," slíbil Wilders přítomným ve štábu. Dodal, že je připraven být vůdcem všech Nizozemců a hledat řešení, která "jsou v souladu s ústavou a zákony".

"Je na Wildersovi, aby ukázal, že dokáže vytvořit většinu. Nevidím, že se to děje," poznamenala už v noci Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, která se stala šéfkou Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) poté, co rezignoval nynější premiér Mark Rutte. Její původně favorizovaná VVD skončila ve volbách na třetím místě.

Geert Wilders čekal na svou příležitost velmi dlouho a do vlády evidentně chce. V posledních dnech i zmírnil svou dlouhodobou protiislámskou rétoriku. "Dobře rozumím tomu, že strany nechtějí být ve vládě se stranou, která chce protiústavní opatření," řekl ve středu poté, co začaly přicházet první výsledky voleb. "Nebudeme mluvit o mešitách, koránu a islámských školách," dodal. V jeho volebním programu nicméně figuroval i požadavek na vystoupení Nizozemska z Evropské unie a rovněž se vyjádřil proti poskytování pomoci Ukrajině.

Šéfka pravicové liberální VVD už před volbami vyloučila, že by Wilderse podpořila jako premiéra. Pieter Omtzigt ze strany Nová společenská smlouva (NSC), která podle všeho skončila čtvrtá, se už dříve vyjádřil, že by s krajně pravicovou stranou do vlády nešel právě kvůli její "protiislámské politice, která je porušováním svobody slova a svobody náboženství zakotvených v nizozemské ústavě". Podobně se od Wilderse distancoval i někdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, lídr společné kandidátky nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL).

Po výsledku voleb nicméně Omtzigt prohlásil, že cítí zodpovědnost za 20 křesel, které by jeho strana mohla získat, a že musí jít do vlády. Místní analytici přitom toto vyjádření čtou v tom smyslu, že spolupráce s Wildersem není vyloučena.

Podle agentury Reuters se nabízí několik možných budoucích řešení. Mohla by vzniknout pravicová až krajně pravicová koalice Wildersovy PVV, liberální VVD a centristické NSC spolu s několika dalšími menšími stranami. Druhou možností je velká koalice mezi VVD, opět NSC, ale s Timmermansem vedenou levicí. Dohromady by tak měly kolem 69 křesel, spolu s některou z menších liberálních stran pak většinu.

Vyjednávání mezi Yeşilgözovou a Timmermansem ale nejspíš budou velmi obtížná, protože mezi oběma stranami jsou velké rozdíly. Také by podle mnohých šlo nejspíš jen o kabinet dočasný a následovaly by další předčasné volby. Pieter Omtzigt nicméně už dříve naznačil, že by případně spolupracoval s oběma těmito stranami.

Třetí možnou variantou může být centristická menšinová vláda. V Nizozemsku obvykle vládly většinové vládní koalice, nicméně i menšinová vláda je možností, která v minulosti fungovala. VVD a NSC by se mohly dohodnout na základních bodech pro společnou vládu a v různých otázkách by pak usilovaly o většinu s podporou buď pravice, či levice. V otázkách migrace by mohli hledat spojence u PVV a dalších stran napravo, zatímco pro politiku v oblasti ochrany klimatu by se mohli obrátit na levici. Omtzigt už dříve tuto variantu nevyloučil, VVD ji nicméně považuje za velmi nestabilní.

Vytváření vlády popisuje stránka nizozemského parlamentu jako "složitý a vzrušující proces". Během sestavování kabinetu lze rozlišit tři hlavní funkce. Předseda či předsedkyně dolní komory po konzultaci s předsedy jednotlivých stran zastoupených v nové sněmovně určí takzvaného "scouta" či "průzkumníka". Ten má za úkol zjistit možnosti zformování různých koalic a na základě jednání se zástupci všech stran vyhodnotí, která koalice má největší šanci na úspěch, respektive získání většiny v dolní komoře. O výsledcích a návrhu dalšího postupu poté na plenárním zasedání informuje sněmovnu.

Následně přichází na řadu takzvaný informateur. Toho jmenuje dolní komora a má za úkol na základě předchozího zjištění dohlížet na jednání už o jedné konkrétní koalici. V případě, že rozhovory selžou, může poslanecká sněmovna stejného, či jiného informateura pověřit, aby hledal možnosti koalice jiné. Pokud jsou jednání úspěšná, vyústí v koaliční dohodu, která má obvykle stovky stránek.

Do závěrečné fáze vzniku nové vlády se pak zapojí formateur, zpravidla budoucí premiér. Jeho úkolem je, aby se formálně dotázal nominantů jednotlivých politických stran na jejich připravenost vstoupit do vlády a pak konkrétně rozdělit posty ve vládě.

Na závěr vláda představí své plány v parlamentu a hlasuje se o její důvěře. Poslední vláda Marka Rutteho před dvěma lety vznikala 271 dní.

Právě po zmatcích a průtazích ve volbách v roce 2021, kdy se na pozici scoutů protočilo několik lidí a druhou fázi dotáhl ke zdárnému konci až třetí informateur, zvažovala poslanecká sněmovna, že by nebylo od věci vrátit do vyjednávání o nové vládě krále, který do roku 2012 plnil funkci informateura. Tento návrh však nezískal podporu.

Vůdci krajní pravice gratulovali Wildersovi k velkolepému vítězství

Usmívající se vítěz nizozemských parlamentních voleb Geert Wilders, takto lídr Strany pro svobodu (PVV).

Vůdci stran krajní pravice řady zemí Evropy označili středeční vítězství Geerta Wilderse a jeho strany pro svobodu (PVV) za velkolepý výkon a mimořádné vítězství. Jako první Wildersovi blahopřál už ve středu večer maďarský premiér Viktor Orbán, který je známý svými protiimigračními postoji. Přidala se ale i představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová či předseda belgické protiimigrační strany Vlámský zájem (Vlaams Belang) Tom van Grieken.

"Vítr změn je tady! Gratulace Geertu Wildersovi k vítězství v nizozemských volbách!" napsal Orbán na sociální síti X s odkazem na známou rockovou baladu skupiny Scorpions Wind of Change. Ta ale ve svém textu reaguje na politické změny ve východní Evropě v roce 1989, pád berlínské zdi a komunistických režimů mimo jiné i v Československu.

"Gratulace Geertu Wildersovi a PVV k jejich velkolepému výkonu v parlamentních volbách, který potvrzuje rostoucí oddanost obraně národních identit," uvedla bývalá předsedkyně francouzského nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. "Je to proto, že existují lidé, kteří nechtějí vidět, jak v Evropě uhasíná národní pochodeň," dodala.

Podle šéfa belgické krajní pravice Toma van Griekena je jasné, že "lidé touží po skutečné změně". "A nejen v Nizozemsku, ale i ve Flandrech," dodal. Krajně pravicová strana Vlámský zájem se po volbách v roce 2019 stala v Belgii třetí nejsilnější stranou v celostátním parlamentu. Polepšila si o 15 mandátů a nyní tam má 18 křesel.

"Stále více Evropanů požaduje v ulicích i u voleb, aby byly chráněny jejich národy, jejich hranice i jejich práva," komentoval Wildersovo vítězství šéf španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal.

Vůdce italské krajní pravice Matteo Salvini označil Wilderse za přítele a pogratuloval mu k "mimořádnému volebnímu vítězství". "Nová Evropa je možná," dodal šéf Ligy severu, která je rovněž známá svou protiimigrační rétorikou.

Kladné ohlasy na výsledek nizozemských voleb zazněly také z Ruska. Například přední prokremelská moderátorka státní televize Olga Skabejevová řekla, že Wildersovo vítězství je prospěšné pro Rusko v jeho válce na Ukrajině. "Abychom rozuměli, proč je to pro Rusko důležité, například včera během 17. setkání v ramsteinském formátu stávající nizozemský premiér (Mark) Rutte slíbil stíhačky [ukrajinskému prezidentovi Volodymyru] Zelenskému," řekla Skabejevová. Wilders v minulosti chválil Putina a vyslovil se pro ukončení nizozemské vojenské pomoci Ukrajině.

Skabejevová dále řekla, že "většina rozumného uvažování a příčetnosti" přichází z evropské krajní pravice, od politiků, "kteří byli až donedávna obvykle nazýváni fašisty".

Tradičnější evropské politické kruhy reagovaly na výsledky nizozemských voleb zdrženlivě nebo se znepokojením. Zahraničněpolitický expert německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Norbert Röttgen v denících skupiny Funke-Mediengruppe varoval, že pokud budou středové strany činit z migrace volební téma, budou se stávat vítězi voleb pravicoví populisté.

"Pokud státy EU nezvládnou migrační krizi, budou Wilders a další dále posilovat," uvedl v deníku Rheinische Post předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber.

"Nadále jasně počítáme se silnou účastí Nizozemska v EU," řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Evropské komise. "Nizozemsko je zakládající člen Evropské unie, velmi silný člen naší unie," poznamenal mluvčí.

Výrazněji se vyjádřila Evropská strana zelených. "Volební výsledek je velmi znepokojivý a znamená jasný posun ke krajní pravici v Nizozemsku. Všechny demokratické strany politického středu musí nyní spojit síly a zabránit postupu extremistických ideologií," uvedli evropští zelení.

Německá státní ministryně pro Evropu Anna Lührmannová (Svaz 90/Zelení) prohlásila, že velká podpora protievropských sil v Nizozemsku je "trpká". Všichni proevropsky smýšlející lidé nyní podle ní musí pracovat na tom, aby se to nezopakovalo ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce.