Ukrajinu je třeba nadále podporovat, řekl po jednání Stoltenberg
█ CENZOR.CZ █ středa 29.11.2023, 09:42 - aktualizováno ve 14:47
Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková v rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou (uprostřed) a generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem na ministerské schůzce členských zemí NATO v Bruselu.
Rusko je v důsledku války proti Ukrajině slabší politicky, vojensky a ekonomicky, není však možné je podceňovat, řekl novinářům generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Po dnešním jednání ministrů zahraniční zemí NATO s jejich ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou Stoltenberg upozornil, že Rusko před zimou nahromadilo velké zásoby raket a že je proto třeba podpořit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Podle Kuleby Evropská unie zatím Ukrajině dodala 300.000 kusů munice ze slíbeného milionu.
K vytvoření "zimního štítu" nad bránící se zemí při příchodu na dnešní jednání vyzvala také například německá ministryně Annalena Baerbocková.
Stoltenberg na tiskové konferenci varoval, že Rusko podniká nové pokusy útočit na ukrajinskou elektrorozvodnou síť a energetickou infrastrukturu, a tím "ponechat Ukrajinu ve tmě a chladu". Spojenci proto bránícímu se Kyjevu dodávají klíčové systémy protivzdušné obrany.
Generální tajemník aliance před novináři připomněl rostoucí závislost Ruska na Číně. Zároveň šéf aliance poukázal na to, že Ukrajina dokázala osvobodit zhruba polovinu svého území obsazeného Ruskem po invazi z února 2022 a uvolnila plavební cesty v Černém moři.
Členové NATO se podle Stoltenberga shodují, že Ukrajina bude členem NATO, její pokračující podpora byla klíčovým tématem dnešního jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí.
Vůle k pokračující podpoře Ukrajiny se ostatně odráží také v závěrečném prohlášení z bruselského jednání. "Spojenci jsou nadále pevní ve svém závazku dále stupňovat politickou a praktickou podporu Ukrajiny, která nadále brání svou nezávislost, suverenitu a územní integritu ve svých mezinárodně uznaných hranicích, a budou v podpoře pokračovat, dokud bude potřeba," stojí v závěrech.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že mezi spojenci z NATO "nepociťuje únavu" v souvislosti s pomocí Ukrajině. "Musíme a budeme i nadále Ukrajinu podporovat," řekl po skončení jednání v Bruselu. Na podpoře Ukrajině podle něj panuje mezi členy NATO naprostá shoda.
K vytvoření "zimního štítu" nad bránící se zemí při příchodu na dnešní jednání vyzvala také například německá ministryně Annalena Baerbocková.
Stoltenberg na tiskové konferenci varoval, že Rusko podniká nové pokusy útočit na ukrajinskou elektrorozvodnou síť a energetickou infrastrukturu, a tím "ponechat Ukrajinu ve tmě a chladu". Spojenci proto bránícímu se Kyjevu dodávají klíčové systémy protivzdušné obrany.
Generální tajemník aliance před novináři připomněl rostoucí závislost Ruska na Číně. Zároveň šéf aliance poukázal na to, že Ukrajina dokázala osvobodit zhruba polovinu svého území obsazeného Ruskem po invazi z února 2022 a uvolnila plavební cesty v Černém moři.
Členové NATO se podle Stoltenberga shodují, že Ukrajina bude členem NATO, její pokračující podpora byla klíčovým tématem dnešního jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí.
Vůle k pokračující podpoře Ukrajiny se ostatně odráží také v závěrečném prohlášení z bruselského jednání. "Spojenci jsou nadále pevní ve svém závazku dále stupňovat politickou a praktickou podporu Ukrajiny, která nadále brání svou nezávislost, suverenitu a územní integritu ve svých mezinárodně uznaných hranicích, a budou v podpoře pokračovat, dokud bude potřeba," stojí v závěrech.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že mezi spojenci z NATO "nepociťuje únavu" v souvislosti s pomocí Ukrajině. "Musíme a budeme i nadále Ukrajinu podporovat," řekl po skončení jednání v Bruselu. Na podpoře Ukrajině podle něj panuje mezi členy NATO naprostá shoda.
Kuleba: Evropská unie zatím Ukrajině dodala 300.000 kusů munice ze slíbeného milionu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba (čelem ke kameře) mluví s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem během ministerské schůzky členských zemí NATO v Bruselu.
Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300.000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Při svém příjezdu na jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu to dnes uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Dodal, že do sídla aliance přišel poděkovat spojencům za jejich pokračující podporu, zároveň ale také doručit vzkaz, že je potřeba navýšit produkci zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení. Jedině tak bude podle Kuleby zajištěna bezpečnost Ukrajiny i celého euroatlantického prostoru.
Evropská unie letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině za 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300.000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit. Potvrdil to například i před pár dny v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius.
Kuleba v této souvislosti vyzval k většímu propojení obranného průmyslu Ukrajiny a NATO, aby se podařilo zajistit, že Kyjev bude mít zásoby, které potřebuje k porážce Ruska. Ukrajinský ministr se dnes v sídle aliance účastní jednání Rady NATO-Ukrajina. Jak zdůraznil on i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jde o vůbec první setkání tohoto formátu ve složení ministrů zahraničí. Rada NATO-Ukrajina vznikla teprve letos v létě.
Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.
Ukrajina se připravuje na druhou válečnou zimu a panují obavy, že Rusko zopakuje rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu z minulého zimního období, které způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrického proudu a uvrhly obyvatele do tmy a chladu. Někteří činitelé už dříve podle agentury Reuters varovali, že země je nyní zranitelnější než loni, protože má méně nadbytečných kapacit a málo náhradních zařízení.
Náčelník ukrajinského generálního štábu generál Valerij Zalužnyj, nedávno v rozhovoru s časopisem The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzivu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně prohlásil, že nepokládá situaci na frontě za patovou, nicméně připustil, že část světa je už válkou na Ukrajině unavena.
"Žádná patová situace neexistuje," reagoval dnes Kuleba na otázku, jak odblokovat současnou situaci na frontě. "Musíme pokračovat v bojích, Ukrajina se nevzdává, náš strategický cíl, kterým je zachování územní celistvosti v rámci mezinárodně uznávaných hranic, se nemění. Nic nás nezastaví," řekl novinářům ukrajinský ministr.
Stoltenberg dnes zdůraznil, že spojenci budou Ukrajinu i nadále podporovat. Tato podpora nicméně začala mít v posledních týdnech trhliny vzhledem k postoji Budapešti a nově také Bratislavy. Kuleba se při své nynější návštěvě Bruselu sešel se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem a prý si navzájem skvěle rozuměli. "Měli jsme velmi produktivní schůzku, takže tam nevidím riziko. Kontrakty se slovenskými společnostmi budou i nadále pokračovat," řekl Kuleba. Kontrakty se týkají výroby a dodávek zbraní Ukrajině. "Pokud jde o Maďarsko, počkejme dva týdny a uvidíme, jak to dopadne," dodal. Očekává se, že k řešení situace dojde nejpozději na summitu Evropské unie, který se uskuteční v polovině prosince v Bruselu.
Ukrajinský ministr zároveň doufá, že i v USA budou odblokovány další peníze na vojenskou podporu Ukrajiny. "Chtěl bych zdůraznit, že Ukrajina nikdy nežádala o přítomnost amerických vojáků přímo na místě. V tom se lišíme od jiných. Nabízíme férovou dohodu. Vy nám dáte, co potřebujeme, my budeme bojovat. Nežádáme vás, abyste obětovali své životy," dodal Dmytro Kuleba.
Evropská unie letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině za 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300.000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit. Potvrdil to například i před pár dny v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius.
Kuleba v této souvislosti vyzval k většímu propojení obranného průmyslu Ukrajiny a NATO, aby se podařilo zajistit, že Kyjev bude mít zásoby, které potřebuje k porážce Ruska. Ukrajinský ministr se dnes v sídle aliance účastní jednání Rady NATO-Ukrajina. Jak zdůraznil on i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jde o vůbec první setkání tohoto formátu ve složení ministrů zahraničí. Rada NATO-Ukrajina vznikla teprve letos v létě.
Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.
Ukrajina se připravuje na druhou válečnou zimu a panují obavy, že Rusko zopakuje rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu z minulého zimního období, které způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrického proudu a uvrhly obyvatele do tmy a chladu. Někteří činitelé už dříve podle agentury Reuters varovali, že země je nyní zranitelnější než loni, protože má méně nadbytečných kapacit a málo náhradních zařízení.
Náčelník ukrajinského generálního štábu generál Valerij Zalužnyj, nedávno v rozhovoru s časopisem The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzivu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně prohlásil, že nepokládá situaci na frontě za patovou, nicméně připustil, že část světa je už válkou na Ukrajině unavena.
"Žádná patová situace neexistuje," reagoval dnes Kuleba na otázku, jak odblokovat současnou situaci na frontě. "Musíme pokračovat v bojích, Ukrajina se nevzdává, náš strategický cíl, kterým je zachování územní celistvosti v rámci mezinárodně uznávaných hranic, se nemění. Nic nás nezastaví," řekl novinářům ukrajinský ministr.
Stoltenberg dnes zdůraznil, že spojenci budou Ukrajinu i nadále podporovat. Tato podpora nicméně začala mít v posledních týdnech trhliny vzhledem k postoji Budapešti a nově také Bratislavy. Kuleba se při své nynější návštěvě Bruselu sešel se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem a prý si navzájem skvěle rozuměli. "Měli jsme velmi produktivní schůzku, takže tam nevidím riziko. Kontrakty se slovenskými společnostmi budou i nadále pokračovat," řekl Kuleba. Kontrakty se týkají výroby a dodávek zbraní Ukrajině. "Pokud jde o Maďarsko, počkejme dva týdny a uvidíme, jak to dopadne," dodal. Očekává se, že k řešení situace dojde nejpozději na summitu Evropské unie, který se uskuteční v polovině prosince v Bruselu.
Ukrajinský ministr zároveň doufá, že i v USA budou odblokovány další peníze na vojenskou podporu Ukrajiny. "Chtěl bych zdůraznit, že Ukrajina nikdy nežádala o přítomnost amerických vojáků přímo na místě. V tom se lišíme od jiných. Nabízíme férovou dohodu. Vy nám dáte, co potřebujeme, my budeme bojovat. Nežádáme vás, abyste obětovali své životy," dodal Dmytro Kuleba.
Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, míní Lipavský
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (vlevo) se na schůzce šéfů diplomacie členských zemí NATO v Bruselu setkal i s novým lucemburským protějškem Xavierem Bettelem.
Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala více pomoci Ukrajině. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to českým novinářům řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, že Evropská unie zatím Kyjevu dodala jen 300.000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku.
"Jde o to, že Západ má zdroje, my jsme třicetkrát bohatší než celé Rusko, ale Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a také jsou ochotni a schopni poslat tisíce lidí na smrt," poznamenal Lipavský. "Bojujeme s opravdu houževnatým protivníkem a je to zejména o hledání kapacit," řekl. Zdůraznil i význam moderních technologií, kdy se Ukrajině pomocí dronů a raketových útoků podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit provoz v přístavech.
"Na pozemní frontě se toho v uvozovkách moc nepohnulo, Ukrajinci zaznamenali jen částečné úspěchy. O to víc se ukazuje, že jde o válku, kde záleží na tom, kolik jste toho schopni nasadit a kdo vydrží déle," uvedl český ministr.
Evropská unie letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině za 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Už před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300.000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Bruselu vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili "zimní štít" a ochránili ji tak před ruskými útoky. Podle Lipavského je Německo v podpoře Ukrajiny velmi aktivní, pokud jde o budování protiletecké obrany, a Kyjevu dodává celou řadu systémů. Do země minulý týden dorazil i německý ministr obrany Boris Pistorius a oznámil tam novou podporu za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Její součástí je i jeden protivzdušný systém Iris-T SLM či dělostřelecká munice. Německo Ukrajině už dodalo tři systémy Iris-T SLM a jeden další by měla Ukrajina dostat do konce roku.
Právě i k tomuto balíčku pomoci se vztahovala slova o "zimním štítu", myslí si ministr Lipavský. "Nemůže to ale stát jen na jedné zemi, je potřeba, aby se zapojily i další, což se už děje, " dodal a zmínil například pomoc zemí s výcvikem ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16. "Je to spíše symbolická připomínka toho, že se blíží zima, že to nebude jednoduché, že Rusko vyrábí rakety a nakupuje drony z Íránu, kterými bombarduje ukrajinské rozvodné sítě a teplárny, což opravdu není vojenský cíl. Je to jen snaha terorizovat obyvatelstvo, aby se jim v zimě žilo hůře," řekl k tomu Lipavský. Ukrajina se podle něj v přípravách na letošní zimu poučila z loňského roku, nicméně vzhledem k bombardování vznikly na některých zařízeních takové škody, že se je během jednoho roku nepodařilo opravit.
I Česká republika podle Lipavského Ukrajině významně pomáhá. "My pomáháme hodně, pomáháme pořád a musíme v tom pokračovat, protože je to v našem vlastním zájmu," řekl šéf české diplomacie. "Není to jednoduché, i naše země čelí celé řadě výzev," dodal a zmínil například problémy s energetikou, které způsobila právě ruská válka na Ukrajině. "Kdyby ale Ukrajina padla, tak všechny problémy budou daleko horší. Je v našem zájmu Ukrajinu podporovat a děláme to společně s našimi přáteli z Evropy i za mořem," uzavřel.
"Jde o to, že Západ má zdroje, my jsme třicetkrát bohatší než celé Rusko, ale Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a také jsou ochotni a schopni poslat tisíce lidí na smrt," poznamenal Lipavský. "Bojujeme s opravdu houževnatým protivníkem a je to zejména o hledání kapacit," řekl. Zdůraznil i význam moderních technologií, kdy se Ukrajině pomocí dronů a raketových útoků podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit provoz v přístavech.
"Na pozemní frontě se toho v uvozovkách moc nepohnulo, Ukrajinci zaznamenali jen částečné úspěchy. O to víc se ukazuje, že jde o válku, kde záleží na tom, kolik jste toho schopni nasadit a kdo vydrží déle," uvedl český ministr.
Evropská unie letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině za 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Už před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300.000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Bruselu vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili "zimní štít" a ochránili ji tak před ruskými útoky. Podle Lipavského je Německo v podpoře Ukrajiny velmi aktivní, pokud jde o budování protiletecké obrany, a Kyjevu dodává celou řadu systémů. Do země minulý týden dorazil i německý ministr obrany Boris Pistorius a oznámil tam novou podporu za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Její součástí je i jeden protivzdušný systém Iris-T SLM či dělostřelecká munice. Německo Ukrajině už dodalo tři systémy Iris-T SLM a jeden další by měla Ukrajina dostat do konce roku.
Právě i k tomuto balíčku pomoci se vztahovala slova o "zimním štítu", myslí si ministr Lipavský. "Nemůže to ale stát jen na jedné zemi, je potřeba, aby se zapojily i další, což se už děje, " dodal a zmínil například pomoc zemí s výcvikem ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16. "Je to spíše symbolická připomínka toho, že se blíží zima, že to nebude jednoduché, že Rusko vyrábí rakety a nakupuje drony z Íránu, kterými bombarduje ukrajinské rozvodné sítě a teplárny, což opravdu není vojenský cíl. Je to jen snaha terorizovat obyvatelstvo, aby se jim v zimě žilo hůře," řekl k tomu Lipavský. Ukrajina se podle něj v přípravách na letošní zimu poučila z loňského roku, nicméně vzhledem k bombardování vznikly na některých zařízeních takové škody, že se je během jednoho roku nepodařilo opravit.
I Česká republika podle Lipavského Ukrajině významně pomáhá. "My pomáháme hodně, pomáháme pořád a musíme v tom pokračovat, protože je to v našem vlastním zájmu," řekl šéf české diplomacie. "Není to jednoduché, i naše země čelí celé řadě výzev," dodal a zmínil například problémy s energetikou, které způsobila právě ruská válka na Ukrajině. "Kdyby ale Ukrajina padla, tak všechny problémy budou daleko horší. Je v našem zájmu Ukrajinu podporovat a děláme to společně s našimi přáteli z Evropy i za mořem," uzavřel.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK