Reuters: Ukrajinci se na konci druhého roku bojů připravují na dlouhou válku
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 07.12.2023, 09:05
Vedoucí ukrajinské lidskoprávní organizace KrymSOS Oleksij Tilnenko.
Oleksij Tilnenko doufal, že se Ukrajině letos podaří vytlačit ruské síly z okupovaných území. S blížícím se koncem roku je ale jeho rodné město Cherson na jihu země stále pod ruskou dělostřeleckou palbou a frontová linie se sotva pohnula, píše agentura Reuters.
Tilnenko z Chersonu loni uprchl a nyní žije v Kyjevě, kde pomáhá dalším vnitřně vysídleným Ukrajincům. Domnívá se, že Rusko urychleně obnovuje své podstatně větší ozbrojené síly, aby zesílilo své válečné úsilí.
"Doufáme, že se Západu podaří nějak zmobilizovat, nějak navýšit obranný průmysl, aby obnovil vybavení a vyrobil to, co potřebujeme k obraně běžných občanů," říká 36letý Tilnenko.
Největší konflikt v Evropě od druhé světové války ale po více než 21 měsících dál zuří a konec je v nedohlednu. Ani jedna z válčících stran zatím na bojišti nezasadila rozhodující úder. Ukrajinští vojáci, přežívající v mrazivých zákopech, přiznávají, že do druhé zimy od ruské invaze vstupují vyčerpaní. Na druhé straně na ně čeká mocnost bohatá na zdroje a vybavená jadernými zbraněmi, která má více než trojnásobek obyvatel Ukrajiny.
Ukrajinci vědí, že si musí i nadále zajistit vojenskou pomoc Západu - je ale také jasné, že tento úkol bude složitější, když se pozornost od října soustřeďuje na válku mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Ruské jednotky momentálně okupují asi 17,5 procenta ukrajinského území. Poté, co z velké části odolali ukrajinské protiofenzivě, které se nepodařilo prorazit rozsáhlé obranné linie na jihu a východě Ukrajiny, se ve východním směru Rusové opět přesunuli do útoku.
Letošní potemnělé vyhlídky jsou v ostrém kontrastu s povzbudivou náladou, která vládla na Ukrajině loni. Síly Kyjeva po začátku invaze navzdory očekáváním porazily ruské jednotky v okolí ukrajinské metropole a na severu a na podzim pak znovu dobyly území na severovýchodě a jihu Ukrajiny.
Ve válce, která si už vyžádala stovky tisíc mrtvých nebo zraněných, zničila ukrajinská města a vesnice a donutila miliony lidí uprchnout z domovů, mezitím dál narůstá počet obětí. Součástí každodenního života jsou útoky dronů a bombardování. Charkov na severovýchodě Ukrajiny nedaleko ruských hranic buduje podzemní školy, aby se děti mohly vzdělávat bez rizika, že zahynou při náletu.
Tilnenko je šéfem skupiny KrymSOS, která pomáhá vnitřně vysídleným Ukrajincům. Návrat do Chersonu neplánuje, protože město je pod neustálou hrozbou ostřelování a vzdušných úderů. Západní pomoc by podle Tilnenka měla být rychlejší, větší a ucelenější. Ukrajině podle něj letos chyběla zejména letecká podpora s tím, jak západní země otálely s dodávkami stíhaček F-16.
Část Ukrajinců včetně Tilenka je přesvědčená, že ruský prezident Vladimir Putin využije jakékoliv pauzy v bojích k vybudování další obrany a obnově ruské armády pro nový útok. Rusko také příští rok čekají prezidentské volby a pokud se podle očekávání Putinovi podaří zajistit další šestiletý mandát, jistě jej využije k dalšímu stupňování ruského válečného úsilí.
V nadcházejícím březnu se měly konat prezidentské volby i na Ukrajině, ty se však kvůli trvajícímu stannému právu neuskuteční. Spekulace o konání hlasování minulý měsíc ukončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že na volby nyní není vhodný čas. Konání voleb v době válečného stavu konec konců ani neumožňuje ukrajinská ústava.
Napětí z války bude pravděpodobně doléhat na ukrajinskou společnost a politickou situaci i v následujícím roce. Chystané reformy, které mají zlepšit efektivitu náboru do armády a odvodů, ilustrují choulostivé, ale významné otázky, které čekají ukrajinskou vládu.
Únava z války je nyní každodenní realitou, říká Tilnenko.
"Všichni jsou vyčerpaní. Vojáci jsou unavení, oběti jsou unavené a únavu cítí i vysídlení Ukrajinci. Cesta ven neexistuje. Nemůžeme se jen tak vzdát a říct si, že to bude v pořádku. Když nic jiného, zemřelo až příliš mnoho lidí. Doufáme, že to bude jednodušší, ale uvidíme, jak to dopadne," bilancuje Ukrajinec.
Tilnenko z Chersonu loni uprchl a nyní žije v Kyjevě, kde pomáhá dalším vnitřně vysídleným Ukrajincům. Domnívá se, že Rusko urychleně obnovuje své podstatně větší ozbrojené síly, aby zesílilo své válečné úsilí.
"Doufáme, že se Západu podaří nějak zmobilizovat, nějak navýšit obranný průmysl, aby obnovil vybavení a vyrobil to, co potřebujeme k obraně běžných občanů," říká 36letý Tilnenko.
Největší konflikt v Evropě od druhé světové války ale po více než 21 měsících dál zuří a konec je v nedohlednu. Ani jedna z válčících stran zatím na bojišti nezasadila rozhodující úder. Ukrajinští vojáci, přežívající v mrazivých zákopech, přiznávají, že do druhé zimy od ruské invaze vstupují vyčerpaní. Na druhé straně na ně čeká mocnost bohatá na zdroje a vybavená jadernými zbraněmi, která má více než trojnásobek obyvatel Ukrajiny.
Ukrajinci vědí, že si musí i nadále zajistit vojenskou pomoc Západu - je ale také jasné, že tento úkol bude složitější, když se pozornost od října soustřeďuje na válku mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Ruské jednotky momentálně okupují asi 17,5 procenta ukrajinského území. Poté, co z velké části odolali ukrajinské protiofenzivě, které se nepodařilo prorazit rozsáhlé obranné linie na jihu a východě Ukrajiny, se ve východním směru Rusové opět přesunuli do útoku.
Letošní potemnělé vyhlídky jsou v ostrém kontrastu s povzbudivou náladou, která vládla na Ukrajině loni. Síly Kyjeva po začátku invaze navzdory očekáváním porazily ruské jednotky v okolí ukrajinské metropole a na severu a na podzim pak znovu dobyly území na severovýchodě a jihu Ukrajiny.
Ve válce, která si už vyžádala stovky tisíc mrtvých nebo zraněných, zničila ukrajinská města a vesnice a donutila miliony lidí uprchnout z domovů, mezitím dál narůstá počet obětí. Součástí každodenního života jsou útoky dronů a bombardování. Charkov na severovýchodě Ukrajiny nedaleko ruských hranic buduje podzemní školy, aby se děti mohly vzdělávat bez rizika, že zahynou při náletu.
Tilnenko je šéfem skupiny KrymSOS, která pomáhá vnitřně vysídleným Ukrajincům. Návrat do Chersonu neplánuje, protože město je pod neustálou hrozbou ostřelování a vzdušných úderů. Západní pomoc by podle Tilnenka měla být rychlejší, větší a ucelenější. Ukrajině podle něj letos chyběla zejména letecká podpora s tím, jak západní země otálely s dodávkami stíhaček F-16.
Část Ukrajinců včetně Tilenka je přesvědčená, že ruský prezident Vladimir Putin využije jakékoliv pauzy v bojích k vybudování další obrany a obnově ruské armády pro nový útok. Rusko také příští rok čekají prezidentské volby a pokud se podle očekávání Putinovi podaří zajistit další šestiletý mandát, jistě jej využije k dalšímu stupňování ruského válečného úsilí.
V nadcházejícím březnu se měly konat prezidentské volby i na Ukrajině, ty se však kvůli trvajícímu stannému právu neuskuteční. Spekulace o konání hlasování minulý měsíc ukončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že na volby nyní není vhodný čas. Konání voleb v době válečného stavu konec konců ani neumožňuje ukrajinská ústava.
Napětí z války bude pravděpodobně doléhat na ukrajinskou společnost a politickou situaci i v následujícím roce. Chystané reformy, které mají zlepšit efektivitu náboru do armády a odvodů, ilustrují choulostivé, ale významné otázky, které čekají ukrajinskou vládu.
Únava z války je nyní každodenní realitou, říká Tilnenko.
"Všichni jsou vyčerpaní. Vojáci jsou unavení, oběti jsou unavené a únavu cítí i vysídlení Ukrajinci. Cesta ven neexistuje. Nemůžeme se jen tak vzdát a říct si, že to bude v pořádku. Když nic jiného, zemřelo až příliš mnoho lidí. Doufáme, že to bude jednodušší, ale uvidíme, jak to dopadne," bilancuje Ukrajinec.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
