Prezident Pavel: Počítá se s obsazením postu velvyslance v Rusku
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 07.12.2023, 11:24
Tisková konference po jednání nejvyšších ústavních činitelů České republiky o zahraniční politice: zleva premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil, prezident Petr Pavel, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česká republika by měla mít velvyslance v Rusku. Na tiskové konferenci po jednání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice to dnes řekl prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance.
Velvyslancem v Rusku je Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v České republice. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.
Pavel se k otázce nového ambasadora v Moskvě dříve vyjadřoval zdrženlivěji než například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dnes prezident řekl, že zásadní neshoda o tom, zda místo obsadit, nebyla, řešilo se ale, v jakém časovém sledu.
"Teď jsme v situaci, kdy jak velvyslanec, tak dvojka na velvyslanectví budou muset být nahrazeni. V pořadí asi obráceném, tedy nejdříve budeme řešit zástupce a potom teprve velvyslance," poznamenal Pavel. Závisí to ale podle něj na vývoji situace.
"Je normální mít v dalších zemích, se kterými chceme mít nějaké vztahy, velvyslance. Naopak ale není normální, když nějaká země vede agresivní válku proti jiné zemi. To je faktor, který musíme brát v úvahu," řekl prezident v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je na krocích týkajících se velvyslance v Rusku shoda. Za rozumné má postupovat v souladu se spojenci. "Včera [ve středu] v Moskvě předávali pověřovací listiny zástupci řady států i z Evropy. I v tomto kontextu se na tu otázku musíme dívat," dodal. Jednalo se například o Německo nebo Británii.
Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky zastával stejný post v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.
Velvyslancem v Rusku je Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v České republice. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.
Pavel se k otázce nového ambasadora v Moskvě dříve vyjadřoval zdrženlivěji než například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dnes prezident řekl, že zásadní neshoda o tom, zda místo obsadit, nebyla, řešilo se ale, v jakém časovém sledu.
"Teď jsme v situaci, kdy jak velvyslanec, tak dvojka na velvyslanectví budou muset být nahrazeni. V pořadí asi obráceném, tedy nejdříve budeme řešit zástupce a potom teprve velvyslance," poznamenal Pavel. Závisí to ale podle něj na vývoji situace.
"Je normální mít v dalších zemích, se kterými chceme mít nějaké vztahy, velvyslance. Naopak ale není normální, když nějaká země vede agresivní válku proti jiné zemi. To je faktor, který musíme brát v úvahu," řekl prezident v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je na krocích týkajících se velvyslance v Rusku shoda. Za rozumné má postupovat v souladu se spojenci. "Včera [ve středu] v Moskvě předávali pověřovací listiny zástupci řady států i z Evropy. I v tomto kontextu se na tu otázku musíme dívat," dodal. Jednalo se například o Německo nebo Británii.
Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky zastával stejný post v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.
Shoda na další podpoře Ukrajiny
Tisková konference po jednání nejvyšších ústavních činitelů České republiky o zahraniční politice: zleva předseda Senátu Miloš Vystrčil, prezident Petr Pavel, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Nejvyšší ústavní činitelé se shodují v další podpoře Ukrajiny v tom, aby dosáhla maximum ze svých cílů, řekl po dnešním jednání Pavel. Rusko podle něj nesmí mít pocit, že jeho agresivní postup je do budoucna cestou k naplňování strategických cílů. Fiala zdůraznil, že pomoc Ukrajině znamená podporu české i evropské bezpečnosti a stability a míru ve světě.
Pavel řekl, že podpora Ukrajiny se stává "určitým iritujícím faktorem" pro některé občany a nezodpovědné politiky. "Měli bychom si ale opakovat, že je motivována především tím, z čeho máme oprávněné obavy, tedy agresivním Ruskem, které nebude respektovat právní řád," uvedl prezident. Západ podle něj nesmí dopustit, aby Rusko rozhodovalo, do jakých organizací vstoupí jiné státy a jakou povedou zahraniční politiku.
Ústavní činitelé se proto shodli, že Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v tom, aby dosáhla maximum svých cílů, dodal Pavel. Cílem je přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. "Máme společný cíl - nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu," dodal.
Fiala doplnil, že pomoc Ukrajině znamená podporu české a evropské bezpečnosti i stability a míru ve světě. "Pokud bychom přestali pomáhat Ukrajině, výsledek by pravděpodobně byl, že bychom měli Rusko na hranicích se Slovenskem. To žádný rozumný člověk nemůže připustit," uvedl. Nevyplácí se podle něj politika zavírání očí před ruskou agresivní imperiální politikou.
Za klíčovou označil pomoc USA i EU jako celku. "Příští týden nás čeká debata o úpravě víceletého finančního rámce a součástí debaty je i balík pomoci Ukrajině," připomněl Fiala chystané unijní jednání. Česká republika patří k opatrnějším státům ohledně navyšování finančního rámce, současně ale je pro to, aby vzrostla pomoc Ukrajině. Považuje to za velmi odpovědnou pozici.
O revizi víceletého finančního rámce debatovali prezidenti a premiéři sedmadvacítky i koncem října. Úpravy chtějí dojednat do konce roku. Evropská komise navrhuje do víceletého rozpočtu platného do roku 2027 přidat 66 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun). Úprava vyžaduje jednomyslnou shodu členských zemí. Proti návrhu poskytnout dalších 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se v říjnu podle webu Politico stavěli maďarský premiér Viktor Orbán a předseda slovenské vlády Robert Fico.
Pavel řekl, že podpora Ukrajiny se stává "určitým iritujícím faktorem" pro některé občany a nezodpovědné politiky. "Měli bychom si ale opakovat, že je motivována především tím, z čeho máme oprávněné obavy, tedy agresivním Ruskem, které nebude respektovat právní řád," uvedl prezident. Západ podle něj nesmí dopustit, aby Rusko rozhodovalo, do jakých organizací vstoupí jiné státy a jakou povedou zahraniční politiku.
Ústavní činitelé se proto shodli, že Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v tom, aby dosáhla maximum svých cílů, dodal Pavel. Cílem je přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. "Máme společný cíl - nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu," dodal.
Fiala doplnil, že pomoc Ukrajině znamená podporu české a evropské bezpečnosti i stability a míru ve světě. "Pokud bychom přestali pomáhat Ukrajině, výsledek by pravděpodobně byl, že bychom měli Rusko na hranicích se Slovenskem. To žádný rozumný člověk nemůže připustit," uvedl. Nevyplácí se podle něj politika zavírání očí před ruskou agresivní imperiální politikou.
Za klíčovou označil pomoc USA i EU jako celku. "Příští týden nás čeká debata o úpravě víceletého finančního rámce a součástí debaty je i balík pomoci Ukrajině," připomněl Fiala chystané unijní jednání. Česká republika patří k opatrnějším státům ohledně navyšování finančního rámce, současně ale je pro to, aby vzrostla pomoc Ukrajině. Považuje to za velmi odpovědnou pozici.
O revizi víceletého finančního rámce debatovali prezidenti a premiéři sedmadvacítky i koncem října. Úpravy chtějí dojednat do konce roku. Evropská komise navrhuje do víceletého rozpočtu platného do roku 2027 přidat 66 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun). Úprava vyžaduje jednomyslnou shodu členských zemí. Proti návrhu poskytnout dalších 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na podporu Ukrajiny se v říjnu podle webu Politico stavěli maďarský premiér Viktor Orbán a předseda slovenské vlády Robert Fico.
Nejvyšší ústavní činitelé probrali zahraniční návštěvy či bezpečnostní situaci
Nejvyšší ústavní činitelé České republiky přicházejí na tiskovou konferenci po jednání o české zahraniční politice: zleva předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil a prezident Petr Pavel.
Nejvyšší ústavní činitelé při dnešním setkání probrali plánované zahraniční návštěvy či bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Na tiskové konferenci po jednání to řekl prezident Petr Pavel. Politici podle něj dospěli ve všech zásadních otázkách ke shodě, další taková schůzka je v plánu na jaře. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání informoval, že zamíří v první polovině příštího roku do Indie, Španělska a Itálie, chystá i další cesty. Prezident Petr Pavel ještě do konce roku navštíví Francii, pro příští rok se jedná například o jeho cestě do Lucemburska.
Prezident stejně jako premiér a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ocenil, že se ústavní činitelé setkávají ve věcné atmosféře, přičemž to podle něj nebylo vždy zvykem. Koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky v současné situaci považují za zásadní.
Za věcná a konstruktivní jednání poděkoval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nejvyšší ústavní činitelé se podle něj zabývali také vztahy uvnitř Evropské unie, informoval je o cestách do Německa a Rumunska, přičemž zmínil budoucí podporu spolupráce na regionální úrovni, například mezi Saskem a Libereckým a Karlovarským krajem. Důležitá je i česká podpora vstupu Rumunska do schengenského prostoru, uvedl.
Šéfku Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) příští rok čeká návštěva Británie, následovaná návštěvou Arménie. Novinářům také řekla, že plánuje větší cestu po všech pobaltských zemích.
Podle Fialy je třeba otevírat nové trhy, vytvářet nové příležitosti a diverzifikovat zdroje tak, aby Česká republika nebyla závislá jen na několika zdrojích, které se mohou ukázat jako nespolehlivé. Lipavský zdůraznil cíl koordinace zahraniční politiky a návštěv tak, aby se cesty jednotlivých ústavních činitelů vzájemně doplňovaly, "něco jsme nepřetěžovali, něco neopomněli".
Bezpečnostní situaci probrali ústavní činitelé především s ohledem na dvě hlavní ohniska konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Mluvili také o vztahu k Číně.
"Vidím jako zásadní, že jsme vedli debatu, tak aby zájmy České republiky nejen zahraniční, ale také ekonomické a bezpečnostní byly plně pokryty," poznamenal Pavel.
"Můžeme říct, že jsme ve všech zásadních otázkách dospěli ke shodě. Vysvětlili jsme si pozice, zároveň jsme se domluvili na tom, že v jednáních budeme pokračovat. Další plánujeme na jaro příštího roku, přičemž naše týmy jsou v kontaktu pravidelně," doplnila hlava státu.
Prezident stejně jako premiér a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ocenil, že se ústavní činitelé setkávají ve věcné atmosféře, přičemž to podle něj nebylo vždy zvykem. Koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky v současné situaci považují za zásadní.
Za věcná a konstruktivní jednání poděkoval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nejvyšší ústavní činitelé se podle něj zabývali také vztahy uvnitř Evropské unie, informoval je o cestách do Německa a Rumunska, přičemž zmínil budoucí podporu spolupráce na regionální úrovni, například mezi Saskem a Libereckým a Karlovarským krajem. Důležitá je i česká podpora vstupu Rumunska do schengenského prostoru, uvedl.
Šéfku Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) příští rok čeká návštěva Británie, následovaná návštěvou Arménie. Novinářům také řekla, že plánuje větší cestu po všech pobaltských zemích.
Podle Fialy je třeba otevírat nové trhy, vytvářet nové příležitosti a diverzifikovat zdroje tak, aby Česká republika nebyla závislá jen na několika zdrojích, které se mohou ukázat jako nespolehlivé. Lipavský zdůraznil cíl koordinace zahraniční politiky a návštěv tak, aby se cesty jednotlivých ústavních činitelů vzájemně doplňovaly, "něco jsme nepřetěžovali, něco neopomněli".
Bezpečnostní situaci probrali ústavní činitelé především s ohledem na dvě hlavní ohniska konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Mluvili také o vztahu k Číně.
"Vidím jako zásadní, že jsme vedli debatu, tak aby zájmy České republiky nejen zahraniční, ale také ekonomické a bezpečnostní byly plně pokryty," poznamenal Pavel.
"Můžeme říct, že jsme ve všech zásadních otázkách dospěli ke shodě. Vysvětlili jsme si pozice, zároveň jsme se domluvili na tom, že v jednáních budeme pokračovat. Další plánujeme na jaro příštího roku, přičemž naše týmy jsou v kontaktu pravidelně," doplnila hlava státu.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
