Ministr Kuleba: Nerozhodnutí o Ukrajině na summitu může mít ničivé důsledky
█ CENZOR.CZ █ pondělí 11.12.2023, 11:01 - aktualizováno ve 12:43
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba přichází na ministerskou schůzku v bruselském sídle Evropské unie.
Pokud lídři Evropské unie tento týden na summitu v Bruselu nerozhodnou o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, bude to mít zničující důsledky jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Při svém příchodu na jednání v Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ministr se účastní jedné z částí jednání unijních ministrů zahraničí. Českou republiku na zasedání zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.
"Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí [o zahájení přístupových rozhovorů] neučinila," řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy. Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom Kyjev už schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.
"My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie," uvedl šéf ukrajinské diplomacie.
Summit lídrů Evropské unie, který se koná v Bruselu tento týden ve čtvrtek a v pátek, by měl rozhodovat celkem o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou - o zahájení přístupových rozhovorů s EU, o dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), o vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a rovněž o dvanáctém balíku sankcí proti Rusku. Z těchto témat je podle Kuleby nejdůležitější právě zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem.
Pochybnosti panují mimo jiné kolem pozice Maďarska. Premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu a aby se o něm vedla nejprve "strategická diskuze". Agentura AP tehdy nicméně upozornila, že Orbán přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat.
"Atmosféra je plná očekávání a nevíme, jak proběhne Evropská rada. Všichni jsme asi četli sdělení, se kterým bude přijíždět maďarský premiér. Viděli jsme, že se včera v Argentině krátce potkali tváří v tvář s prezidentem Volodymyrem Zelenským," řekl novinářům český ministr zahraničí Lipavský s tím, že i na dnešním jednání budou hlavními tématy právě situace na Ukrajině, ale i dění na Blízkém východě.
● Ukrajinský prezident Zelenskyj navštívil Argentinu, usiluje o podporu rozvíjejících se zemí (10.12.2023)
"Stále jsme se neposunuli v tom, že bychom měli přijatý dvanáctý sankční balík, česká pozice je pořád stejná," uvedl Lipavský s tím, že Česká republika balík sankcí podporuje a přišla dokonce i s vlastním návrhem, a sice omezit v schengenském prostoru pohyb ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků. "Technicky vzato to není přímo součástí dvanáctého balíku, jen o tom mluvíme. Chceme, aby se tím evropské země zabývaly. Domnívám se, že z bezpečnostních zájmů je to důležité," dodal Lipavský. Podle informací ČTK by tento návrh mohl být zahrnut do některého z dalších balíků sankcí proti Moskvě, podle všeho se totiž už připravuje i jejich třináctý balík.
Česká republika rovněž žádá v rámci nyní dokončovaného dvanáctého balíku o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. Ministr Lipavský uvedl, že si není vědom toho, že by právě tento český požadavek komplikoval debatu o sankcích.
Český ministr nechtěl spekulovat, jaký bude výsledek čtvrtečních a pátečních jednání unijních prezidentů a premiérů. "Podle mě by v tuto chvíli nebylo správné, abychom o tom přemýšleli černobíle, tedy buď, anebo. Dost často rady končí tím, že se udělá nějaký kompromis, politická dohoda," řekl český ministr zahraničí. Česká republika podle něj usiluje o to, aby Ukrajina měla možnost stát se jednoho dne členem Evropské unie, až splní veškeré podmínky. "Vidíme, že za to bojují a rovněž bojují i za naši bezpečnost, proto jim v tom máme maximálně pomáhat a řešit konkrétní problémy, které po cestě vyvstanou," uzavřel Lipavský.
"Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí [o zahájení přístupových rozhovorů] neučinila," řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy. Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom Kyjev už schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.
"My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie," uvedl šéf ukrajinské diplomacie.
Summit lídrů Evropské unie, který se koná v Bruselu tento týden ve čtvrtek a v pátek, by měl rozhodovat celkem o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou - o zahájení přístupových rozhovorů s EU, o dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), o vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a rovněž o dvanáctém balíku sankcí proti Rusku. Z těchto témat je podle Kuleby nejdůležitější právě zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem.
Pochybnosti panují mimo jiné kolem pozice Maďarska. Premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu a aby se o něm vedla nejprve "strategická diskuze". Agentura AP tehdy nicméně upozornila, že Orbán přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat.
"Atmosféra je plná očekávání a nevíme, jak proběhne Evropská rada. Všichni jsme asi četli sdělení, se kterým bude přijíždět maďarský premiér. Viděli jsme, že se včera v Argentině krátce potkali tváří v tvář s prezidentem Volodymyrem Zelenským," řekl novinářům český ministr zahraničí Lipavský s tím, že i na dnešním jednání budou hlavními tématy právě situace na Ukrajině, ale i dění na Blízkém východě.
● Ukrajinský prezident Zelenskyj navštívil Argentinu, usiluje o podporu rozvíjejících se zemí (10.12.2023)
"Stále jsme se neposunuli v tom, že bychom měli přijatý dvanáctý sankční balík, česká pozice je pořád stejná," uvedl Lipavský s tím, že Česká republika balík sankcí podporuje a přišla dokonce i s vlastním návrhem, a sice omezit v schengenském prostoru pohyb ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků. "Technicky vzato to není přímo součástí dvanáctého balíku, jen o tom mluvíme. Chceme, aby se tím evropské země zabývaly. Domnívám se, že z bezpečnostních zájmů je to důležité," dodal Lipavský. Podle informací ČTK by tento návrh mohl být zahrnut do některého z dalších balíků sankcí proti Moskvě, podle všeho se totiž už připravuje i jejich třináctý balík.
Česká republika rovněž žádá v rámci nyní dokončovaného dvanáctého balíku o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. Ministr Lipavský uvedl, že si není vědom toho, že by právě tento český požadavek komplikoval debatu o sankcích.
Český ministr nechtěl spekulovat, jaký bude výsledek čtvrtečních a pátečních jednání unijních prezidentů a premiérů. "Podle mě by v tuto chvíli nebylo správné, abychom o tom přemýšleli černobíle, tedy buď, anebo. Dost často rady končí tím, že se udělá nějaký kompromis, politická dohoda," řekl český ministr zahraničí. Česká republika podle něj usiluje o to, aby Ukrajina měla možnost stát se jednoho dne členem Evropské unie, až splní veškeré podmínky. "Vidíme, že za to bojují a rovněž bojují i za naši bezpečnost, proto jim v tom máme maximálně pomáhat a řešit konkrétní problémy, které po cestě vyvstanou," uzavřel Lipavský.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
