Michel: Summit potvrdil evropskou perspektivu šesti balkánských zemí
█ CENZOR.CZ █ středa 13.12.2023, 22:03
Předseda Evropské rady Charles Michel při projevu k účastníkům bruselského summitu EU-Západní Balkán.
Summit EU-Západní Balkán znovu potvrdil evropskou perspektivu pro šest zemí západního Balkánu. Po skončení dnešního jednání v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Zdůraznil důležitost takzvané postupné integrace do Evropské unie, tedy začleňování balkánských zemí do některých oblastí spolupráce. Evropská unie chce s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem a Kosovem více spolupracovat rovněž v boji proti dezinformacím a kybernetickým hrozbám.
Účastníci dnešního summitu EU-Z8padní Balkán v Bruselu.
"Je důležité mluvit jedním hlasem, dělat všechno pro ochranu našich společných hodnot," řekl o spolupráci mezi Evropskou unií a západním Balkánem Michel. Cílem postupného začleňování balkánských států do EU by mělo být to, aby lidé, ale i firmy na Balkáně pocítily praktické výhody sbližování s Evropou a nemuseli čekat, než země do unie skutečně vstoupí.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová země západního Balkánu navštívila letos na přelomu října a listopadu. Dnes zopakovala, že EU těmto státům poskytne šest miliard eur (147 miliard korun) na provádění reforem. Jde o takzvaný Plán růstu, který v sobě zahrnuje právě reformy a investice. Podle von der Leyenové se podobný systém osvědčil i v členských zemích EU po pandemii covidu-19.
Cílem dnešního summitu bylo zejména ujistit balkánské země, že se na ně nezapomnělo a Evropská unie se nesoustředí pouze na Ukrajinu a na Moldavsko. V současné době se vedou přístupová jednání s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem. Kandidátskými zeměmi jsou Bosna a Hercegovina, o členství v Evropské unii se uchází i Kosovo, které ovšem některé členské země EU neuznávají.
V říjnu Evropská komise doporučila zahájit s Bosnou a Hercegovinou přístupová jednání. Země ale musí ještě splnit další podmínky, aby rozhovory začaly. V balkánské zemi je sice vidět pokrok, například v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu, zvláště některé sporné zákony přijímané bosenskými Srby jsou však podle Evropské komise znepokojující.
V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už uzavřeny. Jako o možném termínu jejího vstupu do Evropské unie se mluví o roce 2030.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová země západního Balkánu navštívila letos na přelomu října a listopadu. Dnes zopakovala, že EU těmto státům poskytne šest miliard eur (147 miliard korun) na provádění reforem. Jde o takzvaný Plán růstu, který v sobě zahrnuje právě reformy a investice. Podle von der Leyenové se podobný systém osvědčil i v členských zemích EU po pandemii covidu-19.
Cílem dnešního summitu bylo zejména ujistit balkánské země, že se na ně nezapomnělo a Evropská unie se nesoustředí pouze na Ukrajinu a na Moldavsko. V současné době se vedou přístupová jednání s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem. Kandidátskými zeměmi jsou Bosna a Hercegovina, o členství v Evropské unii se uchází i Kosovo, které ovšem některé členské země EU neuznávají.
V říjnu Evropská komise doporučila zahájit s Bosnou a Hercegovinou přístupová jednání. Země ale musí ještě splnit další podmínky, aby rozhovory začaly. V balkánské zemi je sice vidět pokrok, například v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu, zvláště některé sporné zákony přijímané bosenskými Srby jsou však podle Evropské komise znepokojující.
V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už uzavřeny. Jako o možném termínu jejího vstupu do Evropské unie se mluví o roce 2030.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
