Český premiér Fiala po summitu v Bruselu ocenil, že Evropská unie ukázala jednotu

█ CENZOR.CZ █ pátek 15.12.2023, 15:28 - aktualizováno v 17:07

Český premiér Petr Fiala (vpravo) rozmlouvá na dvoudenním summitu EU v Bruselu.

Český premiér Petr Fiala dnes po summitu v Bruselu označil za důležité, že Evropská unie ukázala jednotu tváří v tvář režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Uvítal i shodu alespoň 26 států na revizi unijního rozpočtu. Prezidenti a premiéři členských států EU se ve čtvrtek dohodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii. Na revizi dlouhodobého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027 včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev ale shodu najít nedokázali. Proti bylo Maďarsko. Tématu se má znovu věnovat mimořádný summit EU nejspíš na konci ledna.

"Schválili jsme otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou, samozřejmě že cesta ke členství bude ještě dlouhá, ale jde o historický krok. Jasně říkáme, že počítáme s Ukrajinou, která statečně odolává ruské agresi," uvedl po skončení jednání český premiér.

Jednání o revizi unijního rozpočtu skončila až dnes kolem třetí hodiny ráno po mnohahodinovém úsilí nalézt dohodu v celé sedmadvacítce. Evropská komise původně požadovala v souvislosti s revizí rozpočtu navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), podle posledního návrhu se tato částka snížila na 21 miliard (513 miliard korun). Ani s tím ale Budapešť nesouhlasila.

"Česko patřilo k těm státům, které podporovaly omezenou revizi," uvedl Fiala. Nyní dosažený kompromis je podle premiéra pro Českou republiku přijatelný. Nové peníze by neměly být podle Fialy určeny výhradně na Ukrajinu, ale také na migraci, což Česká republika podporovala. Fiala to označil za "dobrý kompromis". "Nikdo s ním není spokojen dokonale, ale všichni máme pocit, že je to správná cesta," doplnil. Shodu celé sedmadvacítky se unijní vůdci znovu pokusí najít v několika příštích týdnech.

Na dotaz, zda je premiér optimistický ohledně možnosti dosažení dohody, Fiala odpověděl: "Nevylučoval bych, že se to může podařit. Proto také musíme vést další jednání."

Hlavy států a vlád na dvoudenním jednání podle Fialy potvrdily i to, že by na obnovu Ukrajiny měly být využity i příjmy ze zmrazených aktiv Putinova režimu v Evropě. Návrh ohledně dalšího postupu představila Evropská komise tento týden, jeho podrobnosti ale zatím známy nejsou.

Summit rovněž vyjádřil politickou podporu obsahu dvanáctého balíčku sankcí proti Rusku. Český premiér zdůraznil, že samotný proces schvalování sankcí ještě nebyl dokončen. "Balíček rozšiřuje platnost současných sankcí o další firmy a osoby, dále omezuje příjmy ruského režimu například z obchodu s diamanty," přiblížil šéf české vlády. "Jsou tam také věci, které ochraňují naše zájmy díky prodloužení konkrétních výjimek, které jsou důležité pro naši ekonomiku, jako je třeba dovoz některých ocelových výrobků," dodal Fiala. Česká republika požadovala prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.

Hlavním tématem dnešního jednání byla situace na Blízkém východě. Debata byla podle Fialy dlouhá a důkladná. "Já jsem hájil naši dlouhodobou pozici, že je důležité, abychom viděli, kdo je agresorem a kdo konflikt skutečně rozpoutal, a že je jednání teroristů z Hamásu nepřijatelné," řekl český premiér. Evropská rada se podle něj shoduje na odsouzení útoků Hamásu i na právu Izraele bránit se v souladu s mezinárodním právem. Shoda mezi členskými státy nicméně nepanuje ve všech aspektech a jde o téma velmi citlivé, i proto nebyly k tomuto tématu odsouhlaseny žádné závěry z jednání.

V diskusi se podle Fialy objevovaly hlasy, že by nějaké závěry měly vzniknout, nicméně i český premiér zastával názor, že nikoli. "Minule [na říjnové Evropské radě] jsme se vyjádřili velmi jasně a jít nad rámec minulého vyjádření by nic nepřineslo a možná by to ani nebylo úspěšné," uvedl Fiala.

Česká republika na summitu v říjnu odmítala, aby byla v závěrech jednání slova o příměří v Pásmu Gazy, což žádaly některé státy. Lídři zemí Evropské unie nakonec tehdy vyzvali jen k vytvoření humanitárních koridorů a přestávek, aby mohla být doručena humanitární pomoc potřebným v Pásmu Gazy.

"Na jedné straně jsou státy, které mají blízko k arabským zemím, mají mnohem silnější vazby na Palestince, na druhé straně straně jsou státy, které naopak více zdůrazňují právo Izraele na sebeobranu, jako je Česká republika," řekl Fiala. Dodal, že dnešní debata byla nicméně "velmi užitečná a určitě nebyla poslední".

Peníze pro Ukrajinu schválí příští summit určitě, řekla von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU v Bruselu.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře Ukrajině, Evropská komise však chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. Po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Lídři se ve čtvrtek v Bruselu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Druhý zásadní bod programu, navýšení víceletého rozpočtu unie včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, však maďarský premiér Viktor Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval. Michel poté oznámil, že zkraje příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit.

"My jako komise využijeme čas, který do té doby zbývá, abychom zajistili, že ať se stane na tomto dalším summitu cokoliv, budeme mít funkční řešení," prohlásila dnes von der Leyenová. Dodala, že komise už v příštích dnech uvolní další 1,5 miliardy eur z osmnáctimiliardového balíkterý Ukrajině poskytuje letos.

Komise už dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Peníze, které Ukrajina potřebuje, by mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je podle diplomatů řešení administrativně složitější a časově náročnější. Využití této možnosti tento týden připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Kyjev v době pokračující ruské invaze a komplikujícího se schvalování další pomoci od Spojených států žádá Evropu o nové peníze. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury AFP uvedlo, že doufá v lednové schválení 50 miliard eur summitem.

Částka určená na období 2024 až 2027 se skládá ze 17 miliard eur nevratných grantů a 33 miliard eur úvěrů, na něž Evropská unie poskytuje záruky. Víceletý rozpočet by měl být navýšen také o 9,4 miliardy eur věnovaných na zvládání migrace a o menší částky na další výdaje včetně umořování společného dluhu.

Evropská komise původně požadovala od členských zemí do rozpočtu nové příspěvky 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), po výrazném nesouhlasu řady zemí se však tato částka rázně snížila na 22,5 miliardy. Po tlaku některých států ještě na summitu Michel přišel s poslední redukcí na 21 miliard eur, s čímž souhlasilo 26 zemí. Proti bylo jen Maďarsko, jemuž vadí peníze určené pro Ukrajinu.