Rusko nemá žádný důvod bojovat se zeměmi NATO, řekl Putin
█ CENZOR.CZ █ neděle 17.12.2023, 11:45
Válečný zločinec Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace.
Rusko nemá podle prezidenta Vladimira Putina žádný ekonomický, geopolitický ani vojenský důvod bojovat se zeměmi Severoatlantické aliance (NATO). Řekl to v rozhovoru s ruskou státní televizí Rossija, z něhož citovala agentura Reuters. Šéf Kremlu také označil za "naprostý nesmysl" varování amerického prezidenta Joea Bidena, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, napadne některý ze států NATO. Loni v únoru Rusko na Putinův příkaz napadlo vojensky sousední Ukrajinu.
Biden své dřívější varování o možném napadení některé země NATO Ruskem zopakoval na počátku prosince v apelu na kongresmany Republikánské strany, které chtěl přesvědčit, aby zvedli ruku pro financování další vojenské pomoci Ukrajině. Biden, stejně jako další představitelé Demokratické strany, argumentuje tím, že pokud by američtí vojáci museli po napadení některé ze členských zemí NATO na základě článku pět alianční smlouvy o kolektivní obraně bojovat v Evropě, stálo by to Spojené státy mnohem víc. Podle Putina se však Biden jen snaží obhájit svoji "pomýlenou politiku" vůči Rusku.
Současný ruský prezident vnímá rozšiřování NATO v posledních desítkách let jako "aroganci Západu" a bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Moskva letos kritizovala i rozšíření obranného bloku o Finsko, které s Ruskem sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Západ podle Putina Finsko do Severoatlantické aliance "zatáhl". "Měli jsme s nimi nějaké neshody? Všechny spory, včetně těch územních z poloviny 20. století, jsou už dávno vyřešené," cituje agentura AFP Putina.
Ačkoliv se o vstup do NATO ve Finsku debatovalo už od konce studené války na konci minulého století, zásadní zvrat přinesla až loni ruská invaze na Ukrajinu, která vyvolala největší konflikt na kontinentu od druhé světové války. Finsko a sousední Švédsko po začátku invaze vyjádřily jednoznačnou vůli do aliance vstoupit. Finsko se členem stalo v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku.
Rusko bude podle prezidenta Putina na rozšíření aliance o Finsko reagovat vytvořením leningradského vojenského okruhu a posílením bezpečnosti na severozápadě země.
Biden své dřívější varování o možném napadení některé země NATO Ruskem zopakoval na počátku prosince v apelu na kongresmany Republikánské strany, které chtěl přesvědčit, aby zvedli ruku pro financování další vojenské pomoci Ukrajině. Biden, stejně jako další představitelé Demokratické strany, argumentuje tím, že pokud by američtí vojáci museli po napadení některé ze členských zemí NATO na základě článku pět alianční smlouvy o kolektivní obraně bojovat v Evropě, stálo by to Spojené státy mnohem víc. Podle Putina se však Biden jen snaží obhájit svoji "pomýlenou politiku" vůči Rusku.
Současný ruský prezident vnímá rozšiřování NATO v posledních desítkách let jako "aroganci Západu" a bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Moskva letos kritizovala i rozšíření obranného bloku o Finsko, které s Ruskem sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Západ podle Putina Finsko do Severoatlantické aliance "zatáhl". "Měli jsme s nimi nějaké neshody? Všechny spory, včetně těch územních z poloviny 20. století, jsou už dávno vyřešené," cituje agentura AFP Putina.
Ačkoliv se o vstup do NATO ve Finsku debatovalo už od konce studené války na konci minulého století, zásadní zvrat přinesla až loni ruská invaze na Ukrajinu, která vyvolala největší konflikt na kontinentu od druhé světové války. Finsko a sousední Švédsko po začátku invaze vyjádřily jednoznačnou vůli do aliance vstoupit. Finsko se členem stalo v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku.
Rusko bude podle prezidenta Putina na rozšíření aliance o Finsko reagovat vytvořením leningradského vojenského okruhu a posílením bezpečnosti na severozápadě země.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
