Ukrajinští poslanci vrátili vládě k dopracování návrh zákona o mobilizaci
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 11.01.2024, 21:39
Ukrajinská armáda potřebuje dalšího půl milionu mužů, aby mohla vzdorovat pokračující ruské agresi.
Ukrajinská Nejvyšší rada se odmítla zabývat návrhem zákona o změně pravidel mobilizace, který navrhuje tvrdé postihování osob vyhýbajících se odvodu, a vrátila je vládě k dopracování. Poslanci kritizovali některé tresty v návrhu zákona jako protiústavní. Část zákonodárců se rovněž vyslovila pro zkrácení navrhované délky vojenské služby z 36 na 18 měsíců.
Podle předsedy parlamentního klubu vládní strany Sluha národa Davida Arachamiji bylo toto rozhodnutí přijato po uzavřeném jednání s vojenským velením, kterého se zúčastnili vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, vedení parlamentu a šéfové parlamentních frakcí a výborů.
Návrh zákona byl vypracován ve snaze odvést do armády více lidí, protože Kyjev se po téměř dvou letech války s Ruskem potýká s problémy na bojišti. Obsahoval také plány na snížení věku, od kterého mohou být muži odvedeni do ozbrojených sil, z 27 na 25 let.
Minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že k boji proti ruské invazi je zapotřebí 450.000-500.000 dalších vojáků.
Některá ustanovení návrhu zákona však vyvolala pobouření, například omezení práv osob, které se vyhýbají odvodu, vlastnit majetek a volně nakládat s osobními financemi.
Návrh zákona by také umožnil, aby byli Ukrajinci k nástupu do ozbrojených sil povoláváni elektronicky. Na začátku války se do boje dobrovolně přihlásily desítky tisíc mužů, ale téměř dva roky poté je stále těžší udržovat početní stavy armády na potřebných číslech.
V prosinci se Ukrajinci žijící v zahraničí dověděli, že mohou být vyzváni, aby se dostavili k vojenské službě. Ministr obrany Umerov to označil za výzvu a ministerstvo později upřesnilo, že to neznamená žádné sankce vůči těm, kteří se odmítnou vrátit.
Zelenskyj řekl, že navýšit počet vojáků v ukrajinské armádě je "citlivá" a nákladná záležitost.
To vše se děje v době, kdy se zdá, že nedávná protiofenziva Kyjeva uvázla na mrtvém bodě a v posledních měsících je nejisté i poskytování další vojenské pomoci Ukrajině. Američtí republikáni zablokovali balík v hodnotě 61 miliard dolarů (1,372 bilionu korun) a Maďarsko vetovalo na prosincovém summitu EU v Bruselu navrhovanou pomoc Evropské unie ve výši 50 miliard eur (1,234 bilionu korun).
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby ve čtvrtek uvedl, že jednání o další americké pomoci se "zastavila", protože vláda nadále jedná o svém rozpočtu.
Zelenskyj v současné době podniká cestu po pobaltských státech - dnes po návštěvě Litvy a Estonska přicestoval do Lotyšska -, aby povzbudil spojence Kyjeva k další podpoře včetně dodávek zoufale potřebných prostředků protivzdušné obrany.
V estonském Tallinnu Zelenskyj varoval před nebezpečím váhání Západu. "Někdy nejistota partnerů ohledně finanční a vojenské pomoci Ukrajině jen zvyšuje odvahu a sílu Ruska," řekl.
Jeho poznámky zazněly v době, kdy nová americká zpráva varovala, že vojenská pomoc Spojených států poskytnutá Ukrajině od února 2022 v hodnotě více než jedné miliardy dolarů (22,5 miliardy korun) nebyla řádně monitorována.
Ve zjištěních generálního inspektora Pentagonu se uvádí, že američtí činitelé ve Washingtonu a v Evropě nedokázali řádně zadokumentovat tisíce zbraní, včetně přenosných odpalovacích zařízení Stinger a raket protivzdušné obrany. Vyvolává to obavy, že část vojenské pomoci ve výši 1,69 miliardy dolarů (38 miliard korun) dodané Ukrajině mohla být zpronevěřena.
V dopise reagujícím na tuto zprávu však plukovník Garrett W. Trott z evropského velitelství americké armády zdůraznil, že zpráva nenašla "žádné důkazy o neoprávněném nebo nezákonném převodu zbraní podléhajících EEUM [Enhanced End Use Monitoring - zesílené monitorování koncového využití] poskytnutých Ukrajině".
Samotná zpráva přitom připustila, že je "nad rámec" jejího vyšetřování určit, zda byly nějaké zbraně zneužity.
● Příměří by Rusku pomohlo vyřešit nedostatek zbraní, varoval prezident Zelenskyj (11.01.2024)
● Ukrajině zoufale chybí západní protivzdušná obrana, řekl ve Vilniusu prezident Zelenskyj (10.01.2024)
● Zelenskyj přiletěl do Litvy, poté zamíří do Lotyšska a Estonska (10.01.2024)
Podle předsedy parlamentního klubu vládní strany Sluha národa Davida Arachamiji bylo toto rozhodnutí přijato po uzavřeném jednání s vojenským velením, kterého se zúčastnili vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, vedení parlamentu a šéfové parlamentních frakcí a výborů.
Návrh zákona byl vypracován ve snaze odvést do armády více lidí, protože Kyjev se po téměř dvou letech války s Ruskem potýká s problémy na bojišti. Obsahoval také plány na snížení věku, od kterého mohou být muži odvedeni do ozbrojených sil, z 27 na 25 let.
Minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že k boji proti ruské invazi je zapotřebí 450.000-500.000 dalších vojáků.
Některá ustanovení návrhu zákona však vyvolala pobouření, například omezení práv osob, které se vyhýbají odvodu, vlastnit majetek a volně nakládat s osobními financemi.
Návrh zákona by také umožnil, aby byli Ukrajinci k nástupu do ozbrojených sil povoláváni elektronicky. Na začátku války se do boje dobrovolně přihlásily desítky tisíc mužů, ale téměř dva roky poté je stále těžší udržovat početní stavy armády na potřebných číslech.
V prosinci se Ukrajinci žijící v zahraničí dověděli, že mohou být vyzváni, aby se dostavili k vojenské službě. Ministr obrany Umerov to označil za výzvu a ministerstvo později upřesnilo, že to neznamená žádné sankce vůči těm, kteří se odmítnou vrátit.
Zelenskyj řekl, že navýšit počet vojáků v ukrajinské armádě je "citlivá" a nákladná záležitost.
To vše se děje v době, kdy se zdá, že nedávná protiofenziva Kyjeva uvázla na mrtvém bodě a v posledních měsících je nejisté i poskytování další vojenské pomoci Ukrajině. Američtí republikáni zablokovali balík v hodnotě 61 miliard dolarů (1,372 bilionu korun) a Maďarsko vetovalo na prosincovém summitu EU v Bruselu navrhovanou pomoc Evropské unie ve výši 50 miliard eur (1,234 bilionu korun).
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby ve čtvrtek uvedl, že jednání o další americké pomoci se "zastavila", protože vláda nadále jedná o svém rozpočtu.
Zelenskyj v současné době podniká cestu po pobaltských státech - dnes po návštěvě Litvy a Estonska přicestoval do Lotyšska -, aby povzbudil spojence Kyjeva k další podpoře včetně dodávek zoufale potřebných prostředků protivzdušné obrany.
V estonském Tallinnu Zelenskyj varoval před nebezpečím váhání Západu. "Někdy nejistota partnerů ohledně finanční a vojenské pomoci Ukrajině jen zvyšuje odvahu a sílu Ruska," řekl.
Jeho poznámky zazněly v době, kdy nová americká zpráva varovala, že vojenská pomoc Spojených států poskytnutá Ukrajině od února 2022 v hodnotě více než jedné miliardy dolarů (22,5 miliardy korun) nebyla řádně monitorována.
Ve zjištěních generálního inspektora Pentagonu se uvádí, že američtí činitelé ve Washingtonu a v Evropě nedokázali řádně zadokumentovat tisíce zbraní, včetně přenosných odpalovacích zařízení Stinger a raket protivzdušné obrany. Vyvolává to obavy, že část vojenské pomoci ve výši 1,69 miliardy dolarů (38 miliard korun) dodané Ukrajině mohla být zpronevěřena.
V dopise reagujícím na tuto zprávu však plukovník Garrett W. Trott z evropského velitelství americké armády zdůraznil, že zpráva nenašla "žádné důkazy o neoprávněném nebo nezákonném převodu zbraní podléhajících EEUM [Enhanced End Use Monitoring - zesílené monitorování koncového využití] poskytnutých Ukrajině".
Samotná zpráva přitom připustila, že je "nad rámec" jejího vyšetřování určit, zda byly nějaké zbraně zneužity.
● Příměří by Rusku pomohlo vyřešit nedostatek zbraní, varoval prezident Zelenskyj (11.01.2024)
● Ukrajině zoufale chybí západní protivzdušná obrana, řekl ve Vilniusu prezident Zelenskyj (10.01.2024)
● Zelenskyj přiletěl do Litvy, poté zamíří do Lotyšska a Estonska (10.01.2024)
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: BBC, Meduza
Zdroj: BBC, Meduza
