Polský premiér Tusk míří do Paříže a Berlína v souvislosti s bezpečnostními obavami a Trumpem
pondělí 12.02.2024, 09:52
Polský premiér Donald Tusk při projevu v Sejmu ve Varšavě dne 12. prosince 2023.
Polský premiér Donald Tusk v pondělí cestuje do Francie a Německa ve snaze sblížit tyto tři členské země Evropské unie tváří v tvář rostoucím bezpečnostním rizikům a obavám z možného návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA, sděluje agentura Reuters.
Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku, vyvolal Trump v neděli pobouření mezi západními partnery poté, co naznačil, že Spojené státy by nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO, kteří nevydávají dostatečné prostředky na obranu před případnou ruskou invazí.
Varšava, Paříž a Berlín považují jednotu Evropské unie v oblasti obrany a zvýšení podpory 27 členských států Ukrajině za klíčové v době, kdy v důsledku politických bojů ve Washingtonu vázne podpora Kyjeva ze strany USA.
"Evropa se musí semknout (...) jde o to odpovědět na otázku, co se stane, pokud Trump vyhraje. Nemáme čas, musíme mít větší kapacity obranného průmyslu," uvedl polský vládní zdroj a dodal, že Evropa naléhavě potřebuje společnou výrobu munice a že Polsko už nebrání "strategické autonomii" - aby byla Evropa méně závislá na ostatních.
Tento posun byl zaznamenán i jinde v Evropě.
"Nyní poprvé polská vláda říká, že posilování prostoru evropských bezpečnostních obranných kapacit není v rozporu se silným NATO," uvedl Dietmar Nietan, německý činitel odpovědný za spolupráci s Polskem.
Vztahy mezi Polskem a Německem byly napjaté v důsledku osmileté vlády nacionalistů ve Varšavě. V kampani před říjnovými polskými volbami strana Právo a spravedlnost (PiS), která byla u moci v letech 2015-2023, označila Berlín za zloducha ve všech otázkách od migrace až po energetiku.
Podle analytiků však návrat bývalého předsedy Evropské rady Tuska do funkce premiéra usnadňuje oživení platformy "výmarského trojúhelníku" pro politickou spolupráci mezi Německem, Francií a Polskem, vytvořené v roce 1991.
Vztahy mezi Polskem a Německem byly napjaté v důsledku osmileté vlády nacionalistů ve Varšavě. V kampani před říjnovými polskými volbami strana Právo a spravedlnost (PiS), která byla u moci v letech 2015-2023, označila Berlín za zloducha ve všech otázkách od migrace až po energetiku.
Podle analytiků však návrat bývalého předsedy Evropské rady Tuska do funkce premiéra usnadňuje oživení platformy "výmarského trojúhelníku" pro politickou spolupráci mezi Německem, Francií a Polskem, vytvořené v roce 1991.
Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku, vyvolal Trump v neděli pobouření mezi západními partnery poté, co naznačil, že Spojené státy by nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO, kteří nevydávají dostatečné prostředky na obranu před případnou ruskou invazí.
Varšava, Paříž a Berlín považují jednotu Evropské unie v oblasti obrany a zvýšení podpory 27 členských států Ukrajině za klíčové v době, kdy v důsledku politických bojů ve Washingtonu vázne podpora Kyjeva ze strany USA.
"Evropa se musí semknout (...) jde o to odpovědět na otázku, co se stane, pokud Trump vyhraje. Nemáme čas, musíme mít větší kapacity obranného průmyslu," uvedl polský vládní zdroj a dodal, že Evropa naléhavě potřebuje společnou výrobu munice a že Polsko už nebrání "strategické autonomii" - aby byla Evropa méně závislá na ostatních.
Tento posun byl zaznamenán i jinde v Evropě.
"Nyní poprvé polská vláda říká, že posilování prostoru evropských bezpečnostních obranných kapacit není v rozporu se silným NATO," uvedl Dietmar Nietan, německý činitel odpovědný za spolupráci s Polskem.
Vztahy mezi Polskem a Německem byly napjaté v důsledku osmileté vlády nacionalistů ve Varšavě. V kampani před říjnovými polskými volbami strana Právo a spravedlnost (PiS), která byla u moci v letech 2015-2023, označila Berlín za zloducha ve všech otázkách od migrace až po energetiku.
Podle analytiků však návrat bývalého předsedy Evropské rady Tuska do funkce premiéra usnadňuje oživení platformy "výmarského trojúhelníku" pro politickou spolupráci mezi Německem, Francií a Polskem, vytvořené v roce 1991.
Vztahy mezi Polskem a Německem byly napjaté v důsledku osmileté vlády nacionalistů ve Varšavě. V kampani před říjnovými polskými volbami strana Právo a spravedlnost (PiS), která byla u moci v letech 2015-2023, označila Berlín za zloducha ve všech otázkách od migrace až po energetiku.
Podle analytiků však návrat bývalého předsedy Evropské rady Tuska do funkce premiéra usnadňuje oživení platformy "výmarského trojúhelníku" pro politickou spolupráci mezi Německem, Francií a Polskem, vytvořené v roce 1991.
Východoevropské obavy
Druhý polský vládní zdroj uvedl, že tento formát dává Varšavě možnost prezentovat obavy východních členů EU. "Nejprve mluvíme s našimi sousedy, snažíme se porozumět jejich obavám a pak jsme schopni tyto obavy za náš region formulovat německým a francouzským kolegům," uvedl zdroj.
Vedle Tuskova jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem se v pondělí v Paříži sejdou ministři zahraničí.
Francouzský diplomatický zdroj uvedl, že vdechnutí nové energie evropskému projektu je v důležitém volebním roce pro Evropu a Spojené státy nezbytné.
Francouzský zdroj uvedl, že rozhovory se zaměří na otázky od boje proti ruským dezinformacím a pomoci Ukrajině až po posílení evropského obranného průmyslu. "Tyto tři země mohou vytvořit vlnový efekt ve zbytku Evropské unie, pokud se dohodnou na klíčových otázkách," řekl tento diplomat.
Jedním z choulostivých témat je otázka německých reparací za polské ztráty z druhé světové války. PiS požadovalo reparace ve výši 6,2 bilionu zlotých (36,12 bilionu korun), ale Berlín je odmítl. Nová polská vláda zaujala jiný přístup a ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že Německo by mělo o této otázce přemýšlet "kreativním způsobem".
"Jediným možným způsobem, jak vyřešit otázku reparací, je přeměnit ji na diskusi o bezpečnosti a obraně," řekl Piotr Buras, vedoucí politický pracovník think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy. "Německé investice do obrany, včetně posílení bezpečnosti Polska, by byly perspektivní odpovědí," dodal.
● NATO v zatím nejsilnější pozici, míní Lipavský, Babiš Trumpovu výroku nevěří (11.02.2024)
● Trump řekl, že by "povzbudil" Rusko, aby zaútočilo na spojence NATO, kteří nedodržují své finanční závazky (11.02.2024)Zdroj: Reuters
