Velitelé české armády zdůraznili podporu Ukrajiny, soustředit se chtějí na nábor
úterý 20.02.2024, 12:02
Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka při projevu na dnešním velitelském shromáždění. V popředí je ministryně obrany Jana Černochová.
Další podporu Ukrajiny v boji s ruským agresorem nebo nutnost České republiky být aktivní a plnit závazky vůči Severoatlantické alianci dnes na velitelském shromáždění zdůraznili náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle Řehky musí země nabírat více vojáků a armáda také diskutuje o možnostech posílení záloh, které by byly rychle použitelné v době krize.
VIDEO: Tisková konference české ministryně obrany Jany Černochové a náčleníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky
Podle Černochové je Ukrajinu potřeba nadále podporovat, země napadená Ruskem je podle ní v první linii obrany. Zásoby materiálu, který by Česká republika mohla Ukrajině darovat, jsou podle ní vyčerpány, neznamená to ale rezignaci na hledání dalších forem podpory. Jde podle ní například o výcvik ukrajinských vojáků, kterých Česká republika za loňský rok vycvičila více než 4000, zapojení do odminovávací koalice nebo o podporu průmyslové výroby.
Česká republika podle ministryně Ukrajině od začátku konfliktu poskytla vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard korun, další významný materiál dodala v minulém týdnu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že Česká republika Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Podle Černochové to loni byly hlavně bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice či raketomety včetně munice. Zbytky ze skladů podle ní čekají na transport, ale pomoc České republiky se bude realizovat jiným způsobem. "Naše pomoc nepřestává, jen dostává novou podobu," uvedla Černochová.
Řehka řekl, že výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít. Za svou hlavní prioritu označil bojeschopnost armády. Zdůraznil, že členství v NATO z jednotlivých zemí nesejmulo odpovědnost budovat vlastní silnou armádu. I podle Černochové z členství v NATO plynou nejen výhody, ale i zodpovědnost. Česká republika nesmí být černým pasažérem, musí být aktivní a plnit své závazky, řekla. Zároveň podle ní Česká republika nepodporuje sny o společné evropské armádě, která je jen iluzí. Je třeba netříštit síly a prostředky, uvedla.
V meziročním srovnání loni do české armády přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat, řekl Řehka. Podle něho armáda musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. Loni v září bylo v armádě 27.982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy. Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s 30.000 vojáků z povolání a 10.000 aktivních záloh.
Armáda podle Řehky také diskutuje do budoucna o možnostech posílení záloh, které by byly rychle použitelné v době krize. Po zrušení základní vojenské služby před lety nyní podle Řehky každý rok ubývá 40.000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česká republika proto podle náčelníka generálního štábu bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. "Nepředstavujme si ale vojnu komunistického typu. Existují různé modely," uvedl dnes Řehka v rozhovoru pro iRozhlas.
"Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je třeba formy společenské shody, ta tu není," řekl na tiskové konferenci. Existují podle něj různá řešení, jako je například dobrovolná dočasná služba. Černochová zmínila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Mluvila také o nejnovější formě zapojení obyvatel - takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Zdroj: ČTK
Česká republika podle ministryně Ukrajině od začátku konfliktu poskytla vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard korun, další významný materiál dodala v minulém týdnu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že Česká republika Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Podle Černochové to loni byly hlavně bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice či raketomety včetně munice. Zbytky ze skladů podle ní čekají na transport, ale pomoc České republiky se bude realizovat jiným způsobem. "Naše pomoc nepřestává, jen dostává novou podobu," uvedla Černochová.
Řehka řekl, že výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít. Za svou hlavní prioritu označil bojeschopnost armády. Zdůraznil, že členství v NATO z jednotlivých zemí nesejmulo odpovědnost budovat vlastní silnou armádu. I podle Černochové z členství v NATO plynou nejen výhody, ale i zodpovědnost. Česká republika nesmí být černým pasažérem, musí být aktivní a plnit své závazky, řekla. Zároveň podle ní Česká republika nepodporuje sny o společné evropské armádě, která je jen iluzí. Je třeba netříštit síly a prostředky, uvedla.
V meziročním srovnání loni do české armády přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat, řekl Řehka. Podle něho armáda musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. Loni v září bylo v armádě 27.982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy. Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s 30.000 vojáků z povolání a 10.000 aktivních záloh.
Armáda podle Řehky také diskutuje do budoucna o možnostech posílení záloh, které by byly rychle použitelné v době krize. Po zrušení základní vojenské služby před lety nyní podle Řehky každý rok ubývá 40.000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česká republika proto podle náčelníka generálního štábu bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. "Nepředstavujme si ale vojnu komunistického typu. Existují různé modely," uvedl dnes Řehka v rozhovoru pro iRozhlas.
"Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je třeba formy společenské shody, ta tu není," řekl na tiskové konferenci. Existují podle něj různá řešení, jako je například dobrovolná dočasná služba. Černochová zmínila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Mluvila také o nejnovější formě zapojení obyvatel - takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Zdroj: ČTK