Reuters: Ukrajinu sráží ruská početní a zbrojní převaha, říkají lidé na frontě
čtvrtek 22.02.2024, 04:26
Voják ukrajinské 59. samostatné motorizované pěší brigády u raketometu BM-21 Grad na frontě v Doněcké oblasti.
V době, kdy ukrajinská válka vstupuje do třetího roku, pěchota 59. brigády ukrajinských sil čelí neradostné realitě - chybí jí vojáci i munice k tomu, aby mohla vzdorovat ruským vojákům. Napsala to agentura Reuters.
Velitel čety s přezdívkou Tygr odhaduje, že z několika tisíc mužů, kteří v brigádě působili na začátku války, stále slouží asi jen 60 nebo 70 procent. Ostatní padli, utrpěli zranění nebo byli propuštěni z důvodu stáří či nemoci.
K těžkým ztrátám se přidávají také hrozné podmínky na východní frontě, kdy se zmrzlá půda během nezvykle vysokých teplot letošní zimy proměňuje v hluboké bahno a výkyvy počasí se podepisují i na zdraví vojáků. "Střídá se déšť, sníh, déšť, sníh. Výsledek je, že lidé mají obyčejnou chřipku nebo angínu. Po nějakou dobu jsou mimo akci a není nikdo, kdo by je nahradil," uvedl velitel roty v brigádě s přezdívkou Limuzyn. "Nejakutnějším problémem v každé jednotce je nedostatek lidí," dodal.
Velitel čety s přezdívkou Tygr odhaduje, že z několika tisíc mužů, kteří v brigádě působili na začátku války, stále slouží asi jen 60 nebo 70 procent. Ostatní padli, utrpěli zranění nebo byli propuštěni z důvodu stáří či nemoci.
K těžkým ztrátám se přidávají také hrozné podmínky na východní frontě, kdy se zmrzlá půda během nezvykle vysokých teplot letošní zimy proměňuje v hluboké bahno a výkyvy počasí se podepisují i na zdraví vojáků. "Střídá se déšť, sníh, déšť, sníh. Výsledek je, že lidé mají obyčejnou chřipku nebo angínu. Po nějakou dobu jsou mimo akci a není nikdo, kdo by je nahradil," uvedl velitel roty v brigádě s přezdívkou Limuzyn. "Nejakutnějším problémem v každé jednotce je nedostatek lidí," dodal.
Příslušník ukrajinské 59. samostatné motorizované pěší brigády s volacím znakem Limuzyn při "rauchpauze" pod maskovací sítí na frontě v Doněcké oblasti.
Reuters hovořil s více než 20 vojáky a veliteli působícími v pěchotě nebo dronových a dělostřeleckých jednotkách na různých úsecích podél asi 1000 kilometrů dlouhé frontové linie na východě a jihu Ukrajiny.
Ukrajinští vojáci, kteří se stále cítí motivovaní bojovat proti ruské okupaci, mluvili o problémech, jimž čelí ve snaze zadržet početnějšího a lépe vybaveného nepřítele. Podpora od Západu i přes prosby další pomoci od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zpomalila.
Další velitel působící v 59. brigádě, který chtěl zveřejnit pouze své křestní jméno Hryhorij, popsal vytrvalé útoky skupinek o velikosti pěti nebo sedmi ruských vojáků. Skupinky se snaží prorazit asi desetkrát za den ukrajinské pozice při akcích, kterým Hryhorij říká "útoky masa". Za tyto útoky Rusové platí vysokou cenu v podobě ztrát, zároveň ale jimi značně ohrožují Hryhorijova vojska.
"Když chlapi na jedné nebo dvou obraných pozicích bojují proti těmto útokům celý den, tak se unaví," uvedl Hryhorij, když se spolu se svými vyčerpanými muži mohl na krátkou dobu během rotace vzdálit od frontové linie poblíž Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny.
"Zbraně se ničí a není žádná možnost, jak jim dopravit víc munice. Takže chápete, k čemu to vede," popsal také Hryhorij.
Kyjev silně závisí na penězích a vybavení ze zahraničí, aby mohl financovat svoji válečnou kampaň, vzhledem k zadržování americké pomoci ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun) kvůli politickým tahanicím ve Washingtonu je ale nyní zranitelnější než kdy dřív od začátku invaze.
Voják s přezdívkou Škorpion sloužící v jednotce raketového dělostřelectva GRAD uvedl, že jeho odpalovací zařízení, které využívá munici sovětského typu, nyní funguje jen asi na 30 procent své kapacity. Munici tohoto typu má k dispozici několik málo ukrajinských spojenců.
Ukrajinští vojáci, kteří se stále cítí motivovaní bojovat proti ruské okupaci, mluvili o problémech, jimž čelí ve snaze zadržet početnějšího a lépe vybaveného nepřítele. Podpora od Západu i přes prosby další pomoci od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zpomalila.
Další velitel působící v 59. brigádě, který chtěl zveřejnit pouze své křestní jméno Hryhorij, popsal vytrvalé útoky skupinek o velikosti pěti nebo sedmi ruských vojáků. Skupinky se snaží prorazit asi desetkrát za den ukrajinské pozice při akcích, kterým Hryhorij říká "útoky masa". Za tyto útoky Rusové platí vysokou cenu v podobě ztrát, zároveň ale jimi značně ohrožují Hryhorijova vojska.
"Když chlapi na jedné nebo dvou obraných pozicích bojují proti těmto útokům celý den, tak se unaví," uvedl Hryhorij, když se spolu se svými vyčerpanými muži mohl na krátkou dobu během rotace vzdálit od frontové linie poblíž Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny.
"Zbraně se ničí a není žádná možnost, jak jim dopravit víc munice. Takže chápete, k čemu to vede," popsal také Hryhorij.
Kyjev silně závisí na penězích a vybavení ze zahraničí, aby mohl financovat svoji válečnou kampaň, vzhledem k zadržování americké pomoci ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun) kvůli politickým tahanicím ve Washingtonu je ale nyní zranitelnější než kdy dřív od začátku invaze.
Voják s přezdívkou Škorpion sloužící v jednotce raketového dělostřelectva GRAD uvedl, že jeho odpalovací zařízení, které využívá munici sovětského typu, nyní funguje jen asi na 30 procent své kapacity. Munici tohoto typu má k dispozici několik málo ukrajinských spojenců.
Voják ukrajinské 59. samostatné motorizované pěší brigády s volacím znakem Škorpion před palbou z raketometu sovětské konstrukce BM-21 Grad.
V důsledku toho, že západní státy nedokázaly udržet během vleklé války tempo dodávek, se nedostává ani dělostřelecké munice. S pomlkou ze strany USA jde ruku v ruce i přiznání Evropské unie, že nedokáže ani z poloviny splnit svůj cíl dodat Ukrajině do března milion kusů dělostřelecké munice.
Michael Kofman, specialista na Rusko působící ve washingtonském think-tanku Carnegie, odhaduje, že palba ruského dělostřelectva je pětkrát intenzivnější než toho ukrajinského. Tento poměr potvrzuje i Hryhorij.
"Ukrajina nedostává potřebné množství dělostřelecké munice, aby mohla naplnit své minimální obranné potřeby, a situace není do budoucna udržitelná," uvedl Kofman.
Frontové linie se v posledních 14 měsících sice příliš nehýbaly, ale i tak Moskva nyní kontroluje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který anektovala v roce 2014.
Ukrajinští představitelé uvádějí, že ukrajinské ozbrojené síly čítají zhruba 800.000 lidí, zatímco ruský prezident Vladimir Putin v prosinci nařídil navýšení ruských sil o 170.000 na 1,3 milionu.
Výdaje Moskvy na obranu kromě toho převyšují ty ukrajinské. V roce 2024 vyčlenilo Rusko na tento sektor 109 miliard dolarů (2,6 bilionu korun), víc než dvojnásobek ukrajinského cíle ve výši 43,8 miliardy dolarů (asi bilion korun).
Nový zákon, jehož cílem je mobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců, si pomalu razí cestu parlamentem, pro některé vojáky, kteří jsou nyní nasazeni v bojích, se ale významné posílení jejich řad zdá jako vzdálená naděje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v nedávném dopise Evropské unii označil nedostatek dělostřelecké munice za kritický a vyzval lídry jednotlivých zemí, aby pro navýšení dodávek dělali víc. V dopise Umerov uvedl, že "minimálním kritickým denním požadavkem" je 6000 dělostřeleckých granátů, ale že ukrajinské síly mohou denně vypálit pouze 2000 granátů, informoval deník Financial Times.
Zdroj: ČTK
Michael Kofman, specialista na Rusko působící ve washingtonském think-tanku Carnegie, odhaduje, že palba ruského dělostřelectva je pětkrát intenzivnější než toho ukrajinského. Tento poměr potvrzuje i Hryhorij.
"Ukrajina nedostává potřebné množství dělostřelecké munice, aby mohla naplnit své minimální obranné potřeby, a situace není do budoucna udržitelná," uvedl Kofman.
Frontové linie se v posledních 14 měsících sice příliš nehýbaly, ale i tak Moskva nyní kontroluje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který anektovala v roce 2014.
Ukrajinští představitelé uvádějí, že ukrajinské ozbrojené síly čítají zhruba 800.000 lidí, zatímco ruský prezident Vladimir Putin v prosinci nařídil navýšení ruských sil o 170.000 na 1,3 milionu.
Výdaje Moskvy na obranu kromě toho převyšují ty ukrajinské. V roce 2024 vyčlenilo Rusko na tento sektor 109 miliard dolarů (2,6 bilionu korun), víc než dvojnásobek ukrajinského cíle ve výši 43,8 miliardy dolarů (asi bilion korun).
Nový zákon, jehož cílem je mobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců, si pomalu razí cestu parlamentem, pro některé vojáky, kteří jsou nyní nasazeni v bojích, se ale významné posílení jejich řad zdá jako vzdálená naděje.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v nedávném dopise Evropské unii označil nedostatek dělostřelecké munice za kritický a vyzval lídry jednotlivých zemí, aby pro navýšení dodávek dělali víc. V dopise Umerov uvedl, že "minimálním kritickým denním požadavkem" je 6000 dělostřeleckých granátů, ale že ukrajinské síly mohou denně vypálit pouze 2000 granátů, informoval deník Financial Times.
Zdroj: ČTK