Vůdci Kongresu se dohodli, jak odvrátit kolaps vládních financí, pomoc pro Ukrajinu je nadále zablokovaná
čtvrtek 29.02.2024, 00:59
Vůdci amerického Kongresu oznámili, že dospěli k dohodě, která má odvrátit hrozící kolaps vládních financí. Dohoda má zajistit dočasné financování, aby se nemusela zastavit činnost federálních agentur a vládních úřadů, uvedli ve společném prohlášení demokratičtí a republikánští představitelé, včetně vůdce senátní demokratické většiny Chucka Schumera a předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence, upozornila agentura AP.
Podle nového plánu by Kongres dočasně financoval jednu řadu federálních agentur do 8. března a další do 22. března. Záměr počítá s tím, že by zákonodárci v mezidobí schválili balíčky zákonů zajišťující financování vlády po zbytek rozpočtového roku, uvedla AP. Sněmovna a Senát nyní budou muset hlasovat a schválit dohodu o dočasných fondech před termínem, kterým je páteční půlnoc.
Sněmovna by měla hlasovat ve čtvrtek, uvedl podle agentury Reuters republikán Kevin Hern. "Budeme hlasovat a uvidíme, jak to dopadne," řekl novinářům.
Nouzové financování Ukrajiny, Izraele a dalších amerických spojenců přitom zůstává tvrdošíjně zastaveno, dodala AP.
Americký prezident Joe Biden v pondělí apeloval na kongresové lídry, aby dokončili schválení nové krizové podpory pro Ukrajinu či Izrael a aby odvrátili kolaps vládních financí, který hrozí zkraje příštího měsíce. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson po setkání vyjádřil přesvědčení, že financování vlády se podaří dohodnout včas, o pomoci pro Ukrajinu se ovšem podle agentury AP nezmínil.
Jednání se uskutečnilo v době, kdy ve Sněmovně už dva týdny leží návrh balíku s dodatečnou podporou pro Ukrajinu schválený Senátem. Podle Schumera se Johnson v Bílém domě ocitl pod tlakem ostatních účastníků schůzky, aby o věci nechal kongresmany hlasovat.
Johnsonovo stanovisko k podpoře Ukrajiny je nejasné. V krátkém vystoupení po setkání s Bidenem řekl, že "první prioritou země" je ochrana americko-mexické hranice. Johnson přitom na začátku měsíce společně s dalšími stranickými kolegy potopil návrh protiimigračních opatření, která vyjednavači obou stran v Senátu na žádost republikánů připojili k balíku zahraniční pomoci.
Biden na úvod dnešního setkání mluvil o "naléhavé potřebě" uvolnit další finance na podporu Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi. "Následky nečinnosti jsou každý den strašné," uvedl prezident.
Americká vojenská i ekonomická pomoc je od konce loňského roku ochromená, neboť Kongres na tento účel nevyčlenil nové prostředky. Bidenova vláda na podzim požádala o dalších zhruba 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), přičemž tento bod zahrnula do balíku s dalšími položkami včetně více než deseti miliard na vojenskou podporu Izraele, který vede válku v Pásmu Gazy. Návrh v objemu 95 miliard dolarů Senát schválil 70 hlasy ku 29, Johnson jej ale odmítá předložit na hlasování ve Sněmovně.
Šéf komory v poslední době na dotazy na toto téma uváděl, že se soustředí na jednání o financování vlády. To stále pokračuje na půdorysu rozpočtu pro fiskální rok 2023, který byl za posledních pět měsíců už třikrát prodloužen kvůli neschopnosti Kongresu dojednat nový rozpočet. Pro část vládních složek provizorium vyprší 1. března, pro zbytek o týden později.
Bez nového zásahu legislativy by nastal tzv. shutdown, neboli ochromení úřadů, což by podle Bidena výrazně poškodilo americkou ekonomiku. "Potřebujeme společné řešení," řekl při dnešním jednání.
Dvě hlavní politické strany jsou nuceny spolupracovat, neboť ve Sněmovně reprezentantů mají těsnou většinu republikáni, zatímco v Senátu panuje opačný stav. Tato skutečnost staví do ošemetné situace především Johnsona, jehož předchůdce Kevin McCarthy byl na podzim po rozpočtovém kompromisu s demokraty z funkce sesazen.
Loňský rozpočet byl přijat v době, kdy obě komory Kongresu kontrolovali demokrati, republikáni tak jeho pokračování nesou nelibě. Někteří z nich dávají najevo, že by raději vyvolali uzavírku úřadů; strategie nového šéfa sněmovny zatím není příliš jasná.
Zdroj: ČTK
Podle nového plánu by Kongres dočasně financoval jednu řadu federálních agentur do 8. března a další do 22. března. Záměr počítá s tím, že by zákonodárci v mezidobí schválili balíčky zákonů zajišťující financování vlády po zbytek rozpočtového roku, uvedla AP. Sněmovna a Senát nyní budou muset hlasovat a schválit dohodu o dočasných fondech před termínem, kterým je páteční půlnoc.
Sněmovna by měla hlasovat ve čtvrtek, uvedl podle agentury Reuters republikán Kevin Hern. "Budeme hlasovat a uvidíme, jak to dopadne," řekl novinářům.
Nouzové financování Ukrajiny, Izraele a dalších amerických spojenců přitom zůstává tvrdošíjně zastaveno, dodala AP.
Americký prezident Joe Biden v pondělí apeloval na kongresové lídry, aby dokončili schválení nové krizové podpory pro Ukrajinu či Izrael a aby odvrátili kolaps vládních financí, který hrozí zkraje příštího měsíce. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson po setkání vyjádřil přesvědčení, že financování vlády se podaří dohodnout včas, o pomoci pro Ukrajinu se ovšem podle agentury AP nezmínil.
Jednání se uskutečnilo v době, kdy ve Sněmovně už dva týdny leží návrh balíku s dodatečnou podporou pro Ukrajinu schválený Senátem. Podle Schumera se Johnson v Bílém domě ocitl pod tlakem ostatních účastníků schůzky, aby o věci nechal kongresmany hlasovat.
Johnsonovo stanovisko k podpoře Ukrajiny je nejasné. V krátkém vystoupení po setkání s Bidenem řekl, že "první prioritou země" je ochrana americko-mexické hranice. Johnson přitom na začátku měsíce společně s dalšími stranickými kolegy potopil návrh protiimigračních opatření, která vyjednavači obou stran v Senátu na žádost republikánů připojili k balíku zahraniční pomoci.
Biden na úvod dnešního setkání mluvil o "naléhavé potřebě" uvolnit další finance na podporu Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi. "Následky nečinnosti jsou každý den strašné," uvedl prezident.
Americká vojenská i ekonomická pomoc je od konce loňského roku ochromená, neboť Kongres na tento účel nevyčlenil nové prostředky. Bidenova vláda na podzim požádala o dalších zhruba 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), přičemž tento bod zahrnula do balíku s dalšími položkami včetně více než deseti miliard na vojenskou podporu Izraele, který vede válku v Pásmu Gazy. Návrh v objemu 95 miliard dolarů Senát schválil 70 hlasy ku 29, Johnson jej ale odmítá předložit na hlasování ve Sněmovně.
Šéf komory v poslední době na dotazy na toto téma uváděl, že se soustředí na jednání o financování vlády. To stále pokračuje na půdorysu rozpočtu pro fiskální rok 2023, který byl za posledních pět měsíců už třikrát prodloužen kvůli neschopnosti Kongresu dojednat nový rozpočet. Pro část vládních složek provizorium vyprší 1. března, pro zbytek o týden později.
Bez nového zásahu legislativy by nastal tzv. shutdown, neboli ochromení úřadů, což by podle Bidena výrazně poškodilo americkou ekonomiku. "Potřebujeme společné řešení," řekl při dnešním jednání.
Dvě hlavní politické strany jsou nuceny spolupracovat, neboť ve Sněmovně reprezentantů mají těsnou většinu republikáni, zatímco v Senátu panuje opačný stav. Tato skutečnost staví do ošemetné situace především Johnsona, jehož předchůdce Kevin McCarthy byl na podzim po rozpočtovém kompromisu s demokraty z funkce sesazen.
Loňský rozpočet byl přijat v době, kdy obě komory Kongresu kontrolovali demokrati, republikáni tak jeho pokračování nesou nelibě. Někteří z nich dávají najevo, že by raději vyvolali uzavírku úřadů; strategie nového šéfa sněmovny zatím není příliš jasná.
Zdroj: ČTK