Tajné služby: Rusko může na Ukrajině bojovat intenzivně další dva roky
čtvrtek 07.03.2024, 09:35
Tabule u vchodu do sídla litevské tajné služby VSD.
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní. Podle agentury Reuters to dnes uvedly dvě litevské zpravodajské služby. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma roky, Rusové podle dostupných zpráv nyní na východě země intenzivně útočí, v polovině února po zřejmě těžkých ztrátách dobyli boji zničené město Avdijivka.
"Moskva je schopna vyhodnotit získané poznatky a zlepšit svou bojovou efektivitu," uvedly litevská tajná služba VSD a vojenská zpravodajská služba MIDD ve své každoroční společné zprávě zaměřené na hodnocení hrozeb, jimž pobaltská země čelí.
Rusko podle nich loni reformovalo a posílilo svou armádu opotřebovanou invazí na Ukrajinu a je na cestě tomu, aby rozšířilo své vojenské kapacity podél svých hranic se zeměmi NATO, včetně Finska, které se k Severoatlantické alianci připojilo v loňském roce.
Ruské tajné služby podle těch litevských vyvíjejí úsilí, aby se Rusko vyhnulo sankcím uvaleným na obranný průmysl země poté, co napadlo sousední Ukrajinu. Moskvu otevřeně zásobuje zbraněmi a municí pouze Írán a Severní Korea, jejím největším dodavatelem mikročipů se však stala Čína a jüan se stal hlavní měnou pro ruské mezinárodní transakce, uvedly litevské tajné služby.
Litva bývala podobně jako další dvě pobaltské země Estonsko a Lotyšsko součástí Sovětského svazu a sdílí hranice s Ruskem i Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy. Ve všech třech zemích vyvolala ruská invaze na Ukrajinu obavy i o jejich vlastní bezpečnost. Všechny tři státy jsou nyní součástí NATO a také Evropské unie. Patří mezi nejvěrnější spojence napadené Ukrajiny.
Zdroj: ČTK
"Moskva je schopna vyhodnotit získané poznatky a zlepšit svou bojovou efektivitu," uvedly litevská tajná služba VSD a vojenská zpravodajská služba MIDD ve své každoroční společné zprávě zaměřené na hodnocení hrozeb, jimž pobaltská země čelí.
Rusko podle nich loni reformovalo a posílilo svou armádu opotřebovanou invazí na Ukrajinu a je na cestě tomu, aby rozšířilo své vojenské kapacity podél svých hranic se zeměmi NATO, včetně Finska, které se k Severoatlantické alianci připojilo v loňském roce.
Ruské tajné služby podle těch litevských vyvíjejí úsilí, aby se Rusko vyhnulo sankcím uvaleným na obranný průmysl země poté, co napadlo sousední Ukrajinu. Moskvu otevřeně zásobuje zbraněmi a municí pouze Írán a Severní Korea, jejím největším dodavatelem mikročipů se však stala Čína a jüan se stal hlavní měnou pro ruské mezinárodní transakce, uvedly litevské tajné služby.
Litva bývala podobně jako další dvě pobaltské země Estonsko a Lotyšsko součástí Sovětského svazu a sdílí hranice s Ruskem i Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy. Ve všech třech zemích vyvolala ruská invaze na Ukrajinu obavy i o jejich vlastní bezpečnost. Všechny tři státy jsou nyní součástí NATO a také Evropské unie. Patří mezi nejvěrnější spojence napadené Ukrajiny.
Zdroj: ČTK