Evropa podle prezidenta Pavla musí přesvědčovat USA, že to se zabezpečením NATO myslí vážně
pondělí 11.03.2024, 18:45
Český prezident Petr Pavel na zasedání Severoatlantické rady v rámci summitu NATO v litevském Vilniusu dne 11. července 2023.
Evropští členové Severoatlantické aliance by se měli snažit přesvědčit své severoamerické spojence, že berou bezpečnostní otázky velmi vážně a jsou odhodláni spravedlivě přispívat na kolektivní obranu. V komentáři publikovaném v magazínu NATO Review to napsal český prezident Petr Pavel. Spojenci podle něj nesmí dopustit oslabení transatlantických vazeb.
V textu zveřejněném při příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO prezident varuje před návratem nacionalistických tendencí, které podle něj oživuje populismus rozdmýchávaný "záplavou dezinformací". Konkrétní příklady přitom hlava státu neuvádí.
Jeho slova nicméně navazují na polemiky o soudržnosti NATO vyvolané výroky amerického exprezidenta Donalda Trumpa, který by se mohl po čtyřech letech vrátit do čela Spojených států. V předvolební kampani totiž dává najevo, že USA by pod jeho vedením nebránily spojence, kteří nebudou "platit své účty". Už během svého mandátu v letech 2017 až 2021 Trump spojencům vyčítal, že nedávají na obranu dost peněz.
"My Evropané máme zodpovědnost přesvědčit naše severoamerické spojence, že Evropa bere bezpečnostní otázky velmi vážně a je odhodlaná dělat maximum pro zachování silné aliance, včetně převzetí spravedlivého dílu nákladů na podporu NATO jako celku," uvádí ve svém komentáři Pavel.
Vyzdvihuje, že Česká republika loni uzákonila požadavek vydávat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Tento cíl si země NATO stanovily v roce 2014 s tím, že vojenské rozpočty se na stanovenou hranici dostanou nejpozději v roce 2024. Česká republika aktuálně obranné výdaje navyšuje, ale není jasné, zda letos dvouprocentní hranice dosáhne.
Členem NATO se Česká republika stala 12. března 1999 a prezident Pavel ve svém textu píše o obrovském významu, který podle něj tento krok pro zemi měl. Také jmenuje trojici priorit, na které se podle něj aliance dnes musí zaměřit ve světle nynější ruské agrese na Ukrajině a vyvíjejících se schopností Ruska.
"Musíme také modernizovat, a to rychle. Musíme navýšit kapacity obranného průmyslu a posílit armády jednotlivých spojenců," napsal. Třetím bodem, který jmenuje, je potřeba postavit se "informačním operacím Kremlu", jejichž účelem je podle Pavla předchozí cíle překazit.
Zdroj: ČTK
V textu zveřejněném při příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO prezident varuje před návratem nacionalistických tendencí, které podle něj oživuje populismus rozdmýchávaný "záplavou dezinformací". Konkrétní příklady přitom hlava státu neuvádí.
Jeho slova nicméně navazují na polemiky o soudržnosti NATO vyvolané výroky amerického exprezidenta Donalda Trumpa, který by se mohl po čtyřech letech vrátit do čela Spojených států. V předvolební kampani totiž dává najevo, že USA by pod jeho vedením nebránily spojence, kteří nebudou "platit své účty". Už během svého mandátu v letech 2017 až 2021 Trump spojencům vyčítal, že nedávají na obranu dost peněz.
"My Evropané máme zodpovědnost přesvědčit naše severoamerické spojence, že Evropa bere bezpečnostní otázky velmi vážně a je odhodlaná dělat maximum pro zachování silné aliance, včetně převzetí spravedlivého dílu nákladů na podporu NATO jako celku," uvádí ve svém komentáři Pavel.
Vyzdvihuje, že Česká republika loni uzákonila požadavek vydávat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Tento cíl si země NATO stanovily v roce 2014 s tím, že vojenské rozpočty se na stanovenou hranici dostanou nejpozději v roce 2024. Česká republika aktuálně obranné výdaje navyšuje, ale není jasné, zda letos dvouprocentní hranice dosáhne.
Členem NATO se Česká republika stala 12. března 1999 a prezident Pavel ve svém textu píše o obrovském významu, který podle něj tento krok pro zemi měl. Také jmenuje trojici priorit, na které se podle něj aliance dnes musí zaměřit ve světle nynější ruské agrese na Ukrajině a vyvíjejících se schopností Ruska.
"Musíme také modernizovat, a to rychle. Musíme navýšit kapacity obranného průmyslu a posílit armády jednotlivých spojenců," napsal. Třetím bodem, který jmenuje, je potřeba postavit se "informačním operacím Kremlu", jejichž účelem je podle Pavla předchozí cíle překazit.
Zdroj: ČTK