Cichanouská dnes odhalila v Praze pamětní desku knihtiskaře Františka Skoriny
neděle 24.03.2024, 17:27
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská s portrétem svého vězněného manžela Sjarheje Cichanouského na odhalení pamětní desky knihtiskaře Františka Skoriny v Praze.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská dnes odpoledne odhalila v Praze pamětní desku lékaře a knihtiskaře Františka Skoriny, který v 16. století vytiskl první knihu ve staroběloruském jazyce. Bronzová deska je umístěna v chodníku u parku v těsné blízkosti Staroměstského náměstí, kde jeho tiskárna sídlila. Slavnostnímu aktu, kterého se zúčastnili i zástupci Litvy a Polska, přihlížela zhruba stovka lidí, někteří z nich měli běloruské vlajky. Po něm se účastníci akce vydali na pochod u příležitosti Dne nezávislosti Běloruska.
Pamětní deska byla do země uložena už před časem, se slavnostním odhalením se podle pořadatelů čekalo na návštěvu Cichanouské. "Jméno Františka Skoriny propojuje Bělorusy, Litevce, Poláky a Čechy," uvedla s tím, že jde už o třetí místo, kde pobýval, které si jeho odkaz včetně příslušnosti Běloruska k Evropě připomíná. "Bojujeme za naši identitu, která byla narušena imperiálním Ruskem," dodala Cichanouská.
Skorina se narodil na území tehdejšího Litevského knížectví, dnes severního Běloruska, studoval v polském Krakově a italské Padově. V roce 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po působení v litevském Vilniusu, kde zřídil první tiskárnu, se vrátil do Prahy jako zahradník císaře Ferdinanda I. Habsburského.
"Jeho práce ukazuje, že Bělorusko dnes a v tehdejší době je blízce spojeno se střední Evropou. Je třeba připomínat, že Bělorusko je součástí západu už několik století," řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl, že historie Bělorusů v Praze pokračovala i v období československé první republiky, kdy v české metropoli sídlila i běloruská exilová vláda.
Samotná bronzová deska má připomínat knihtiskařkou literu, tedy obrázky či písmena, na které se nanášela tiskařská barva a které byly zrcadlově obrácené. Na konci dnešního slavnostního aktu pořadatelé na desku nanesli barvu a symbolicky ji otiskli na bílé tričko.
Zdroj: ČTK
Pamětní deska byla do země uložena už před časem, se slavnostním odhalením se podle pořadatelů čekalo na návštěvu Cichanouské. "Jméno Františka Skoriny propojuje Bělorusy, Litevce, Poláky a Čechy," uvedla s tím, že jde už o třetí místo, kde pobýval, které si jeho odkaz včetně příslušnosti Běloruska k Evropě připomíná. "Bojujeme za naši identitu, která byla narušena imperiálním Ruskem," dodala Cichanouská.
Skorina se narodil na území tehdejšího Litevského knížectví, dnes severního Běloruska, studoval v polském Krakově a italské Padově. V roce 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po působení v litevském Vilniusu, kde zřídil první tiskárnu, se vrátil do Prahy jako zahradník císaře Ferdinanda I. Habsburského.
"Jeho práce ukazuje, že Bělorusko dnes a v tehdejší době je blízce spojeno se střední Evropou. Je třeba připomínat, že Bělorusko je součástí západu už několik století," řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl, že historie Bělorusů v Praze pokračovala i v období československé první republiky, kdy v české metropoli sídlila i běloruská exilová vláda.
Samotná bronzová deska má připomínat knihtiskařkou literu, tedy obrázky či písmena, na které se nanášela tiskařská barva a které byly zrcadlově obrácené. Na konci dnešního slavnostního aktu pořadatelé na desku nanesli barvu a symbolicky ji otiskli na bílé tričko.
Zdroj: ČTK