Česká vláda schválila další peníze na nákup munice pro Ukrajinu

středa 27.03.2024, 15:54

Úřad vlády České republiky.

Česká vláda schválila další příspěvek České republiky do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní. Vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl Fiala. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v České republice pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. S odvoláním na utajený režim odmítl Fiala komentovat, zda dnes vláda projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě.

Vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu

Ukrajinský zrádce, oligarcha a právník Viktor Medvedčuk, kmotrem jehož dcery je válečný zločinec, vrah a terorista Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace.

Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl Fiala. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v České republice pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie, řekl Fiala.

Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. "V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu," uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice České republiky a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Fiala poděkoval za důležitou práci Bezpečnostní informační službě (BIS), rozhodnutí kabinetu je podle něj podrobně a pečlivě podložené na 300 stranách. "Chceme zasáhnout proruskou síť, která se snažila rozvíjet na našem území vlivovou operaci. Měla by závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie. Cílem bylo vykonávat v EU akce a činnosti proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny," dodal premiér.

Na sankčním seznamu bylo dosud šest položek. Šlo o moskevského patriarchu Kirilla, ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka, manžele Rostislava a Olgu Zorikovovy a podnik pro správu ruského majetku v zahraničí. Podnikatel Boris Obnosov byl ze sankčního seznamu vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie.

Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu do České republiky a pobytu v ní, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který je účinný od loňského ledna. "Vláda nikdy nevypínala žádné weby a nebude to dělat ani teď, ale státní orgány budou vymáhat dodržování sankcí. Ty v tomto případě brání Voice of Europe v pokračování v činnosti," dodal Fiala.

Fiala: Sankcionovaní chtěli vliv v Evropském parlamentu, informace o ovlivňování Čechů nejsou

Ruský politik, mediální producent a prokremelský propagandista Arťom Marčevskij.

Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl Fiala. BIS na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států Evropské unie a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.

Na českém sankčním seznamu jsou nově politik a podnikatel Viktor Medvedčuk, politik Arťom Marčevskij a společnost Voice of Europe. Deník N uvedl, že BIS odhalila Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do europarlamentu. Podle kontrarozvědky se v Praze předávala hotovost protisystémovým politikům z Německa, další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu, napsal server.

Podle zdroje Deníku N z blízkosti ministerstva zahraničních věcí dostali peníze politici z šesti států Evropské unie, konkrétně Německa, Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska. Deník N uvedl, že případ se týká mimo jiné německé Alternativy pro Německo (AfD). "Nemáme informace, že by se to týkalo českých politiků nebo českých občanů. Ale informace, že cílem bylo působit v zemích EU a získat vliv v EP, máme," řekl Fiala.

Medvedčuk byl podle zdůvodnění zařazení na sankční seznam před rokem 2022 jako vlivný politik a oligarcha klíčovým proponentem proruské politiky na Ukrajině. O ukrajinské státní občanství přišel v roce 2022. "Dlouhodobě udržuje úzké osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, z čehož čerpá prospěch," píše se v dokumentu. Z ruského území vede Medvedčuk politickou a propagandistickou činnost zaměřenou proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny, stojí v zápisu do sankčního seznamu.

Medvedčuk podle zdůvodnění také na dálku skrytě financuje Voice of Europe a instruuje Marčevského, který společnost fakticky řídí. Marčevského podle dokumentu využívá k financování spolupráce s novináři a ke skryté finanční podpoře vybraných jednotlivců z řad kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu. "A to za účelem podpory zahraničněpolitických zájmů Ruské federace a politické a propagandistické činnosti zaměřené proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny," stojí v dokumentu.

Voice of Europe pak slouží k vlivovému působení a aktivnímu šíření dezinformací a propagandy zaměřené proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny. Šíří je na facebooku, síti X a dalších platformách, ale i prostřednictvím panelových diskusí a dalších akcí, mimo jiné i s mezinárodní účastí, stojí v sankčním seznamu.

Zda vláda projednala změnu na velvyslanectví v Moskvě, Fiala nekomentoval

Český premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády.

S odvoláním na utajený režim odmítl Fiala komentovat, zda dnes vláda projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česká republika prosadila na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

"Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat," uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby měla Česká republika zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česká republika.

Vláda dnes měla na programu jednání několik bodů v tajném režimu, jednání ve Strakově akademii se účastnil i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě sídla BIS uvedl, že pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v České republice. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.

Pavel loni v prosinci řekl, že v dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česká republika by měla mít v Rusku velvyslance. Ambasadorem v Rusku je nyní Vítězslav Pivoňka, který však už měsíce pobývá v České republice. V Moskvě působí diplomat Jiří Čistecký jako zástupce velvyslance. Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Otázka obsazení místa v Moskvě je podle prezidenta Pavla nyní záležitostí pro ministerstvo zahraničí, vládu a Hrad.

Česká republika má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v České republice se dál snížil i po předloňské ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů.

● Prezident Pavel pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku velvyslance (26.03.2024)

Zdroj: ČTK

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

vláda

diplomacie

BIS

sankce