Stoltenberg chce, aby NATO více koordinovalo pomoc pro Ukrajinu
středa 03.04.2024, 11:57
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Uvedl to před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal Stoltenberg. Českou republiku na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský.
Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu, kterou vedou Spojené státy a která sdružuje asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, jehož podstatou je zřízení takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Vznik fondu by měl zabránit tomu, že by se Kyjev ocitl bez pomoci, kdyby se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
Šéf NATO ke svém návrhu neposkytl detaily; řekl, že ministři o něm budou dnes jen debatovat a jeho konečné schválení by se mělo uskutečnit na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. "Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti," prohlásil Stoltenberg.
Podle generálního tajemníka NATO musí aliance "změnit dynamiku" poskytování podpory Ukrajině. "Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby," dodal Stoltenberg.
Podle lotyšského ministra zahraničí Krišjānise Kariņše by navrhovaný fond na pomoc Ukrajině mohl být financován jednotlivými členskými státy NATO. Příspěvky by se mohly odvodit od HDP jednotlivých zemí, řekl Kariņš novinářům.
Ve čtvrtek odpoledne bude v Bruselu jednat i Rada NATO-Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Uskuteční se rovněž společné jednání NATO s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Válka na Ukrajině se totiž týká i těchto zemí a jejich regionu vzhledem k tomu, že Rusko získává velké množství zbraní z Íránu a Severní Koreje, řekl novinářům při svém příchodu do sídla NATO Stoltenberg.
U příležitosti 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance bude v Bruselu k vidění i speciální exponát, který přicestoval z USA už v úterý - Severoatlantická smlouva, někdy podle místa podpisu nazývaná Washingtonskou smlouvou. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.
Zdroj: ČTK
Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu, kterou vedou Spojené státy a která sdružuje asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, jehož podstatou je zřízení takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Vznik fondu by měl zabránit tomu, že by se Kyjev ocitl bez pomoci, kdyby se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
Šéf NATO ke svém návrhu neposkytl detaily; řekl, že ministři o něm budou dnes jen debatovat a jeho konečné schválení by se mělo uskutečnit na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. "Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti," prohlásil Stoltenberg.
Podle generálního tajemníka NATO musí aliance "změnit dynamiku" poskytování podpory Ukrajině. "Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby," dodal Stoltenberg.
Podle lotyšského ministra zahraničí Krišjānise Kariņše by navrhovaný fond na pomoc Ukrajině mohl být financován jednotlivými členskými státy NATO. Příspěvky by se mohly odvodit od HDP jednotlivých zemí, řekl Kariņš novinářům.
Ve čtvrtek odpoledne bude v Bruselu jednat i Rada NATO-Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Uskuteční se rovněž společné jednání NATO s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Válka na Ukrajině se totiž týká i těchto zemí a jejich regionu vzhledem k tomu, že Rusko získává velké množství zbraní z Íránu a Severní Koreje, řekl novinářům při svém příchodu do sídla NATO Stoltenberg.
U příležitosti 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance bude v Bruselu k vidění i speciální exponát, který přicestoval z USA už v úterý - Severoatlantická smlouva, někdy podle místa podpisu nazývaná Washingtonskou smlouvou. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.
Zdroj: ČTK