Schůzka ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu.

Význam pouta mezi Evropou a Severní Amerikou dnes zdůraznil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, když připomínal 75. výročí založení NATO. V bruselském sídle aliance dnešní oslavy tohoto výročí zahájila hudba belgických a nizozemských vojenských orchestrů. Na závěr šéf NATO společně s belgickou ministryní zahraničí Hadjou Lahbibovou rozkrojili obří čokoládový dort.

"Evropa pro svou bezpečnost potřebuje Severní Ameriku. Spravedlivé sdílení břemene je zásadní. A Evropa investuje více. Mnohem více. V letošním roce bude většina spojenců NATO investovat do obrany minimálně dvě procenta svého HDP," řekl Stoltenberg. "Severní Amerika ale zároveň potřebuje Evropu. Evropští spojenci poskytují armádu světové třídy, rozsáhlé zpravodajské sítě a jedinečnou diplomatickou sílu," dodal s tím, že "prostřednictvím NATO mají Spojené státy více přátel a spojenců než kterákoli jiná velmoc".

"Nevěřím jen v Ameriku. Stejně jako nevěřím jen v samotnou Evropu. Věřím dohromady v Ameriku a v Evropu. V NATO. Protože spolu jsme silnější a bezpečnější," prohlásil generální tajemník aliance.

Dnešní ceremonie se v Bruselu odehrávala v takzvané Agoře, což je rozsáhlý zastřešený prostor propojující celý moderní komplex alianční centrály. Českou republiku na oslavě i na jednání ministrů zahraničí v tyto dny v Bruselu zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.

Takzvaná Severoatlantická smlouva byla podepsána ve Washingtonu 4. dubna 1949. Tento dokument, někdy podle místa podpisu nazývaný Washingtonská smlouva, byl nyní k vidění i na ceremonii v Bruselu. Do sídla NATO speciální exponát přivezli v úterý. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.

"Na začátku jsme měli 12 členů. Dnes je nás 32, takže musíme něco dělat správně," řekl během ceremonie Stoltenberg. "Pomohli jsme šířit mír, demokracii a prosperitu po celé Evropě. A dnes také slavíme významná výročí mnoha našich členů," dodal.

Dnešní ceremonie byla totiž zároveň připomínkou rozšíření aliance o nové členy. Česká republika vstoupila do NATO s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004, a Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později.

Zástupci všech těchto zemí vystoupili během oslavy s krátkými zdravicemi, v nichž zejména zdůrazňovali jednotu Severoatlantické aliance a důležitost hesla "jeden za všechny, všichni za jednoho". "Náš vstup do NATO v roce 1999 byl jasným signálem, že dlouholeté rozdělení evropského kontinentu končí. Byl to důležitý milník," uvedl Lipavský.

Bývalý československý a český prezident Václav Havel při podpisu protokolu o přistoupení k NATO podle Lipavského řekl: "Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě". Ruská agrese proti Ukrajině dává těmto slovům novou naléhavost, uvedl šéf české diplomacie. "Pro mou zemi je tento závazek stejně důležitý, jako byl před 25 lety," dodal.

● Státy budou řešit větší roli NATO v koordinaci pomoci Kyjevu, řekl Stoltenberg (03.04.2024)
● Stoltenberg chce, aby NATO více koordinovalo pomoc pro Ukrajinu (03.04.2024)

Zdroj: ČTK