Bezpečnostní dohoda s Ukrajinou může být v květnu či červnu, řekl prezident Pavel
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (třetí zleva za jednacím stolem) a jeho český protějšek Petr Pavel (pátý zleva) na jednání Summitu Trojmoří v litevském Vilniusu.
Česká republika domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.
"Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území," poznamenal Pavel. "To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností," poznamenal.
Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko. Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.
"Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, tak s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody," doplnil Pavel.
● Prezident Pavel se setkal s ukrajinským protějškem Zelenským, který poděkoval za muniční iniciativu (11.04.2024)
Zdroj: ČTK
"Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území," poznamenal Pavel. "To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností," poznamenal.
Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko. Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.
"Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, tak s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody," doplnil Pavel.
● Prezident Pavel se setkal s ukrajinským protějškem Zelenským, který poděkoval za muniční iniciativu (11.04.2024)
Zdroj: ČTK