V gruzínském parlamentu při projednávání zákona o zahraničním vlivu padaly rány
pondělí 15.04.2024, 22:13
Gruzínský opoziční poslanec Aleko Elisašvili útočí pěstí na šéfa parlamentní frakce vládní strany Gruzínský sen Mamuku Mdinaradzeho.
V gruzínském parlamentu dnes opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o víceméně stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5000, agentura AFP na 10.000.
VIDEO: Bitka v gruzínském parlamentu a následný pouliční protest v Tbilisi
Na záběrech, které dnes zveřejnil například kanál Nexta, je vidět, jak opoziční poslanec Aleko Elisašvili udeřil pěstí šéfa parlamentní frakce vládní strany Gruzínský sen Mamuku Mdinaradzeho, jenž je hybatelem návrhu zákona. Incident vyvolal širší potyčku mezi vícero poslanci a na jiných záběrech bylo vidět, jak protestující před budovou parlamentu vítají Elisašviliho jásotem, napsal Reuters.
Na pěsti v gruzínském parlamentu došlo už při loňském projednávání stejného zákona. Portál Nexta tehdy zveřejnil kromě videa ze rvačky také záběry z protestů proti navrhovanému zákonu v ulicích. Gruzínský sen loni po rozsáhlých demonstracích odpůrců zákona návrh z parlamentu stáhl. Nedávno však oznámil, že ho oprášil a poté ho v mírně pozměněné formě opět předložil parlamentu.
Politici Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost. "Místo původního výrazu 'agent pod zahraničním vlivem' se bude používat výraz 'organizace nesoucí zájmy cizí moci'. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny," uvedl dříve podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Mdinaradze. Původní návrh zákona vyžadoval, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako "agenti pod zahraničním vlivem".
Kritici návrh zákona přirovnávají k podobným zákonům v Rusku, kde pomohly Kremlu rozdrtit opozici a zrušit nezávislá média. Demonstrující proti návratu navrhovaného zákona vyšli do ulic už minulý týden a také dnes. Demonstranti se domáhali, aby vláda stáhla z parlamentu návrh "ruského zákona", jak jej pojmenovali kritici poměrů.
Na pěsti v gruzínském parlamentu došlo už při loňském projednávání stejného zákona. Portál Nexta tehdy zveřejnil kromě videa ze rvačky také záběry z protestů proti navrhovanému zákonu v ulicích. Gruzínský sen loni po rozsáhlých demonstracích odpůrců zákona návrh z parlamentu stáhl. Nedávno však oznámil, že ho oprášil a poté ho v mírně pozměněné formě opět předložil parlamentu.
Politici Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost. "Místo původního výrazu 'agent pod zahraničním vlivem' se bude používat výraz 'organizace nesoucí zájmy cizí moci'. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny," uvedl dříve podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Mdinaradze. Původní návrh zákona vyžadoval, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako "agenti pod zahraničním vlivem".
Kritici návrh zákona přirovnávají k podobným zákonům v Rusku, kde pomohly Kremlu rozdrtit opozici a zrušit nezávislá média. Demonstrující proti návratu navrhovaného zákona vyšli do ulic už minulý týden a také dnes. Demonstranti se domáhali, aby vláda stáhla z parlamentu návrh "ruského zákona", jak jej pojmenovali kritici poměrů.
VIDEO: Protivládní demonstrace před budovou parlamentu v Tbilisi
Tbilisi: The morale at the protest: we will fight and win.
Georgia is UNITED, Georgia is EUROPE pic.twitter.com/5HALuj3mDy— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) April 15, 2024
"Ne ruskému zákonu!" skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. "Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona," řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. "Gruzie nebude přijata do Evropské unie s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska," dodal další demonstrant, profesí zubní lékař. "Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci," zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s Evropskou unií, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.
Návrh zákona kritizovaly také západní země. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze se dnes podle vládního prohlášení sešel s velvyslanci Evropské unie, Británie a Spojených států, se kterými jednal o návrhu zákona.
Gruzie v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do bloku požádala v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status udělila nejprve Ukrajině s Moldavskem a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Gruzínský sen si však zachoval rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnost, napsal dříve Reuters.
Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Rusku. Moskva je přitom v Gruzii široce neoblíbená pro svou podporu separatistických území Abcházie a Jižní Osetie, napsal Reuters. Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila. Příští parlamentní volby se mají konat v říjnu.
Zdroj: ČTK
Návrh zákona kritizovaly také západní země. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze se dnes podle vládního prohlášení sešel s velvyslanci Evropské unie, Británie a Spojených států, se kterými jednal o návrhu zákona.
Gruzie v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do bloku požádala v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status udělila nejprve Ukrajině s Moldavskem a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Gruzínský sen si však zachoval rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnost, napsal dříve Reuters.
Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Rusku. Moskva je přitom v Gruzii široce neoblíbená pro svou podporu separatistických území Abcházie a Jižní Osetie, napsal Reuters. Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila. Příští parlamentní volby se mají konat v říjnu.
Zdroj: ČTK