Reuters: Ukrajinec viní Rusy z mučení, spravedlnost žádá v Argentině
úterý 16.04.2024, 11:52
Vazební cela v ukrajinském Chersonu, kterou ruští okupanti údajně využívali jako mučírnu.
Na soud v Argentině se obrátil Ukrajinec, který viní Rusy z jeho mučení během okupace ukrajinských území. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž muž využil takzvané univerzální jurisdikce, která umožňuje stíhat pachatele obzvlášť závažných zločinů bez ohledu na to, kdo a kde je spáchal. Argentina už v minulosti otevřela případy týkající se Španělska, Jemenu nebo Barmy.
Na federální soud v Buenos Aires se v pondělí obrátili mužovi advokáti a zástupci ukrajinské nevládní organizace The Reckoning Project, která se zabývá vyšetřováním možných válečných zločinů. Ukrajinec viní několik lidí z toho, že ho v roce 2022 během ruské okupace mučili a nezákonně zadržovali, obviňuje přitom správce detenčního zařízení na jihu Ukrajiny i svého nadřízeného v práci, jenž podle něj týrání umožnil.
"Zadrželi mě v práci. Potom mě mučili. Použili elektrické šoky," řekl agentuře Reuters v argentinské metropoli. "Bylo to neuvěřitelně bolestivé, ztratil jsem vědomí. Měl jsem štěstí, že jsem přežil. Mnoho lidí tam stále ještě je," dodal muž, jenž si nepřál zveřejnit své jméno kvůli obavám o rodinu, která zůstává v Ruskem okupované části Ukrajiny.
V samotné žalobě se podle Reuters uvádí, že věznitelé přiložili k uchu a prstu muže elektrické dráty, načež jeho tělem projel elektrický šok. Zadržovali ho v cele o velikosti deset metrů čtverečních společně s 12 až 20 lidmi, stojí dále v textu. Žaloba obsahuje také údajná svědectví dalších lidí zadržených ve stejném zařízení a zjištění odborníků OSN o podobných praktikách mučení v zadržovacích střediscích v okupovaných oblastech.
Podle advokáta Ibrahima Olabiho muže vyslýchali a mučili asi 20 dní, než ho propustili bez obvinění a jemu se povedlo uprchnout na neokupované ukrajinské území.
Reuters poznamenal, že nebyl schopen nezávisle potvrdit podrobnosti výpovědi muže a ruské ministerstvo obrany se odmítlo vyjádřit. Moskva dlouhodobě popírá, že by se na Ukrajině dopouštěla válečných zločinů, a předchozí zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na své lidi odmítla. Nezávislá vyšetřovací komise OSN však po návštěvě některých osvobozených ukrajinských oblastí loni uvedla, že Rusko v okupovaných oblastech používalo mučení široce a systematicky.
"Podání žaloby je důležitým historickým krokem. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom argentinské justici pomohli v jejím úsilí o dosažení pravdy a spravedlnosti," řekl šéf odboru prevence válečných zločinů ukrajinské generální prokuratury Jurij Belousov. Využití principu univerzální jurisdikce je podle něj pro Ukrajinu klíčové vzhledem k množství případů týkajících se možných válečných zločinů. Ukrajinští prokurátoři zaznamenali od ruské invaze v únoru 2022 více než 126.000 případů válečných zločinů, uvedl Belousov.
Argentina se po procesech s vůdci své bývalé vojenské diktatury stala jedním ze světových lídrů v oblasti univerzální jurisdikce, podotkl Reuters. Při uplatnění tohoto principu mohou prokurátoři otevřít případy týkající se válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v jiných zemích, i když oběti a pachatelé nemají žádnou vazbu na Argentinu. Země už dříve otevřela případy týkající se jiných států. Argentinští státní zástupci podali zatykače, ačkoli mají jen málo možností, pokud místní jurisdikce odmítnou spolupracovat, podotkl Reuters.
Argentinský soud se nyní bude rozhodovat, zda ukrajinský případ přijme, což by mohlo trvat i několik měsíců. Pokud ho argentinské úřady akceptují, bude to poprvé, co tak - v případě hlášených ruských válečných zločinů na Ukrajině - učiní země mimo Evropu a Spojené státy, dodal Reuters.
Zdroj: ČTK
Na federální soud v Buenos Aires se v pondělí obrátili mužovi advokáti a zástupci ukrajinské nevládní organizace The Reckoning Project, která se zabývá vyšetřováním možných válečných zločinů. Ukrajinec viní několik lidí z toho, že ho v roce 2022 během ruské okupace mučili a nezákonně zadržovali, obviňuje přitom správce detenčního zařízení na jihu Ukrajiny i svého nadřízeného v práci, jenž podle něj týrání umožnil.
"Zadrželi mě v práci. Potom mě mučili. Použili elektrické šoky," řekl agentuře Reuters v argentinské metropoli. "Bylo to neuvěřitelně bolestivé, ztratil jsem vědomí. Měl jsem štěstí, že jsem přežil. Mnoho lidí tam stále ještě je," dodal muž, jenž si nepřál zveřejnit své jméno kvůli obavám o rodinu, která zůstává v Ruskem okupované části Ukrajiny.
V samotné žalobě se podle Reuters uvádí, že věznitelé přiložili k uchu a prstu muže elektrické dráty, načež jeho tělem projel elektrický šok. Zadržovali ho v cele o velikosti deset metrů čtverečních společně s 12 až 20 lidmi, stojí dále v textu. Žaloba obsahuje také údajná svědectví dalších lidí zadržených ve stejném zařízení a zjištění odborníků OSN o podobných praktikách mučení v zadržovacích střediscích v okupovaných oblastech.
Podle advokáta Ibrahima Olabiho muže vyslýchali a mučili asi 20 dní, než ho propustili bez obvinění a jemu se povedlo uprchnout na neokupované ukrajinské území.
Reuters poznamenal, že nebyl schopen nezávisle potvrdit podrobnosti výpovědi muže a ruské ministerstvo obrany se odmítlo vyjádřit. Moskva dlouhodobě popírá, že by se na Ukrajině dopouštěla válečných zločinů, a předchozí zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na své lidi odmítla. Nezávislá vyšetřovací komise OSN však po návštěvě některých osvobozených ukrajinských oblastí loni uvedla, že Rusko v okupovaných oblastech používalo mučení široce a systematicky.
"Podání žaloby je důležitým historickým krokem. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom argentinské justici pomohli v jejím úsilí o dosažení pravdy a spravedlnosti," řekl šéf odboru prevence válečných zločinů ukrajinské generální prokuratury Jurij Belousov. Využití principu univerzální jurisdikce je podle něj pro Ukrajinu klíčové vzhledem k množství případů týkajících se možných válečných zločinů. Ukrajinští prokurátoři zaznamenali od ruské invaze v únoru 2022 více než 126.000 případů válečných zločinů, uvedl Belousov.
Argentina se po procesech s vůdci své bývalé vojenské diktatury stala jedním ze světových lídrů v oblasti univerzální jurisdikce, podotkl Reuters. Při uplatnění tohoto principu mohou prokurátoři otevřít případy týkající se válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v jiných zemích, i když oběti a pachatelé nemají žádnou vazbu na Argentinu. Země už dříve otevřela případy týkající se jiných států. Argentinští státní zástupci podali zatykače, ačkoli mají jen málo možností, pokud místní jurisdikce odmítnou spolupracovat, podotkl Reuters.
Argentinský soud se nyní bude rozhodovat, zda ukrajinský případ přijme, což by mohlo trvat i několik měsíců. Pokud ho argentinské úřady akceptují, bude to poprvé, co tak - v případě hlášených ruských válečných zločinů na Ukrajině - učiní země mimo Evropu a Spojené státy, dodal Reuters.
Zdroj: ČTK