Turecký prezident Reçep Tayyip Erdoğan (vpravo) a nizozemský premiér Mark Rutte si podávají ruce na závěr společné tiskové konference v Ankaře 22. března 2022.
Turecko potvrdilo spojencům, že podpoří kandidaturu dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to dnes oznámil vysoce postavený turecký činitel. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí 1. října.
Turecko mělo dosud k Rutteho kandidatuře výhrady, stejně jako Maďarsko, připomíná agentura AP. Rutte v pátek v Istanbulu jednal s tureckým prezidentem Reçepem Tayyipem Erdoğanem, ten se ale na společné tiskové konferenci o případné podpoře nezmínil.
V pátek Erdoğan po setkání s Ruttem uvedl, že doufá, že příští tajemník NATO bude věnovat "větší pozornost obavám Turecka z terorismu", zejména z Kurdské strany pracujících (PKK) a "nebude tolerovat žádné teroristické organizace". Boj proti terorismu byl podle Erdoğana hlavním tématem setkání s Ruttem, cituje tureckého prezidenta AFP.
Sedmapadesátiletý Rutte je favoritem na post generálního tajemníka NATO, jeho protikandidátem je rumunský prezident Klaus Iohannis. Po únorové sérii jednání měl Rutte podle serveru Politico podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. Podporu mu vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie nebo Německo. Výhrady má Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán prosazuje těsné vztahy s Ruskem. Kritické hlasy proti Ruttemu zaznívaly i z pobaltských států.
Představitelé a vyslanci při NATO chtějí, aby otázka nominací Stoltenbergova nástupce byla uzavřena do konce dubna. Poté opanuje Evropskou unii kampaň před volbami do Evropského parlamentu, které se konají od 6. do 9. června. Chtějí se vyhnout tomu, aby tato záležitost, která by mohla spojence rozdělovat, nenarušila červencový summit k 75. výročí založení aliance ve Washingtonu, poznamenává AP.
Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne. Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině.
Zdroj: ČTK
Turecko mělo dosud k Rutteho kandidatuře výhrady, stejně jako Maďarsko, připomíná agentura AP. Rutte v pátek v Istanbulu jednal s tureckým prezidentem Reçepem Tayyipem Erdoğanem, ten se ale na společné tiskové konferenci o případné podpoře nezmínil.
V pátek Erdoğan po setkání s Ruttem uvedl, že doufá, že příští tajemník NATO bude věnovat "větší pozornost obavám Turecka z terorismu", zejména z Kurdské strany pracujících (PKK) a "nebude tolerovat žádné teroristické organizace". Boj proti terorismu byl podle Erdoğana hlavním tématem setkání s Ruttem, cituje tureckého prezidenta AFP.
Sedmapadesátiletý Rutte je favoritem na post generálního tajemníka NATO, jeho protikandidátem je rumunský prezident Klaus Iohannis. Po únorové sérii jednání měl Rutte podle serveru Politico podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. Podporu mu vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie nebo Německo. Výhrady má Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán prosazuje těsné vztahy s Ruskem. Kritické hlasy proti Ruttemu zaznívaly i z pobaltských států.
Představitelé a vyslanci při NATO chtějí, aby otázka nominací Stoltenbergova nástupce byla uzavřena do konce dubna. Poté opanuje Evropskou unii kampaň před volbami do Evropského parlamentu, které se konají od 6. do 9. června. Chtějí se vyhnout tomu, aby tato záležitost, která by mohla spojence rozdělovat, nenarušila červencový summit k 75. výročí založení aliance ve Washingtonu, poznamenává AP.
Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne. Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině.
Zdroj: ČTK