Slovenská vládní koalice chce označovat nevládní sektor financovaný z ciziny
Proruský chcimír Robert Fico, takto premiér Slovenské republiky.
Nevládní organizace na Slovensku, které jsou financovány ze zahraničí, by ve svém názvu nově až na výjimky měly používat rovněž označení "organizace se zahraniční podporou". Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, kterou dnes v prvním čtení hlasy vládních poslanců schválil slovenský parlament. Definitivně by o předloze měla sněmovna rozhodnout na své příští schůzi. Opozice předlohu kritizovala.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová minulý týden při návštěvě Bratislavy uvedla, že zákon v případě schválení v předložené podobě by byl v rozporu s evropským právem. Organizace Amnesty International (AI) Slovensko v reakci na hlasování poslanců označila předlohu za útok na občanskou společnost v zemi.
V klíčovém druhém čtení bude moci sněmovna návrh upravit prostřednictvím pozměňovacích návrhů.
Zmíněné označení by na Slovensku měly používat ty spolky, které během jednoho roku dostanou ze zahraničí nebo od jiné slovenské instituce s označením "organizace se zahraniční podporou" příspěvky přesahující částku 5000 eur (zhruba 126.000 korun). Do tohoto limitu se nebudou zahrnovat peníze z evropských fondů.
Návrh do sněmovny předložili poslanci vládní nacionalistické Slovenské národní strany, která je nejmenší ze tří stran v kabinetu premiéra Roberta Fica.
Slovenská opozice a také Jourová předlohu přirovnaly k maďarskému zákonu z roku 2017, který zavedl zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí. Soudní dvůr EU pak v roce 2020 rozhodl, že tento zákon je v rozporu s právem Evropské unie.
"Tento návrh zákona je přímým útokem na občanskou společnost včetně fungování a samostatné existence mnoha nevládních organizací na Slovensku. Jeho přijetí by pro organizace občanské společnosti znamenalo nepřiměřenou - a potenciálně fatální - byrokratickou a finanční zátěž. Ty, které přežijí, by mohly být démonizovány a diskreditovány, což by mohlo vést k dalšímu omezování jejich činnosti," napsal v reakci na hlasování poslanců ředitel AI Slovensko Rado Sloboda.
Proti části nevládního sektoru na Slovensku dlouhodobě vystupuje premiér Fico. Po vítězství své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) v loňských parlamentních volbách Fico řekl, že skončila éra, kdy v zemi vládly nevládní organizace. Některé z nevládních organizací v zemi dlouhodobě upozorňují na přešlapy úřadů a institucí.
Zákony namířené proti nevládním organizacím platí už léta v Rusku. Podle právní normy z roku 2012 mohou úřady označit za takzvaného zahraničního agenta nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Později režim platnost normy rozšířil i na média nebo jednotlivce. Na ruském seznamu jsou mezinárodní organizace, jako je Transparency International, Greenpeace nebo česká humanitární organizace Člověk v tísni.
● Opoziční slovenské hnutí PS oznámilo obnovení protivládních protestů (26.04.2024)
● Jourová: Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze EU, komise ale má otázky (25.04.2024)
● Opoziční slovenské hnutí PS oznámilo obnovení protivládních protestů (26.04.2024)
● Vládní politici na Slovensku začali bojkotovat nejsledovanější televizi (15.04.2024)
● Europoslanci se přeli kvůli právnímu státu a stavu médií na Slovensku (11.04.2024)
● Protivládní demonstrace v Bratislavě a Košicích, přišly tisíce lidí (15.03.2024)
● Některá slovenská média čelí tlaku a kritice vládní koalice, sama o tom píší (29.02.2024)
Zdroj: ČTK
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová minulý týden při návštěvě Bratislavy uvedla, že zákon v případě schválení v předložené podobě by byl v rozporu s evropským právem. Organizace Amnesty International (AI) Slovensko v reakci na hlasování poslanců označila předlohu za útok na občanskou společnost v zemi.
V klíčovém druhém čtení bude moci sněmovna návrh upravit prostřednictvím pozměňovacích návrhů.
Zmíněné označení by na Slovensku měly používat ty spolky, které během jednoho roku dostanou ze zahraničí nebo od jiné slovenské instituce s označením "organizace se zahraniční podporou" příspěvky přesahující částku 5000 eur (zhruba 126.000 korun). Do tohoto limitu se nebudou zahrnovat peníze z evropských fondů.
Návrh do sněmovny předložili poslanci vládní nacionalistické Slovenské národní strany, která je nejmenší ze tří stran v kabinetu premiéra Roberta Fica.
Slovenská opozice a také Jourová předlohu přirovnaly k maďarskému zákonu z roku 2017, který zavedl zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí. Soudní dvůr EU pak v roce 2020 rozhodl, že tento zákon je v rozporu s právem Evropské unie.
"Tento návrh zákona je přímým útokem na občanskou společnost včetně fungování a samostatné existence mnoha nevládních organizací na Slovensku. Jeho přijetí by pro organizace občanské společnosti znamenalo nepřiměřenou - a potenciálně fatální - byrokratickou a finanční zátěž. Ty, které přežijí, by mohly být démonizovány a diskreditovány, což by mohlo vést k dalšímu omezování jejich činnosti," napsal v reakci na hlasování poslanců ředitel AI Slovensko Rado Sloboda.
Proti části nevládního sektoru na Slovensku dlouhodobě vystupuje premiér Fico. Po vítězství své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) v loňských parlamentních volbách Fico řekl, že skončila éra, kdy v zemi vládly nevládní organizace. Některé z nevládních organizací v zemi dlouhodobě upozorňují na přešlapy úřadů a institucí.
Zákony namířené proti nevládním organizacím platí už léta v Rusku. Podle právní normy z roku 2012 mohou úřady označit za takzvaného zahraničního agenta nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Později režim platnost normy rozšířil i na média nebo jednotlivce. Na ruském seznamu jsou mezinárodní organizace, jako je Transparency International, Greenpeace nebo česká humanitární organizace Člověk v tísni.
● Opoziční slovenské hnutí PS oznámilo obnovení protivládních protestů (26.04.2024)
● Jourová: Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze EU, komise ale má otázky (25.04.2024)
● Opoziční slovenské hnutí PS oznámilo obnovení protivládních protestů (26.04.2024)
● Vládní politici na Slovensku začali bojkotovat nejsledovanější televizi (15.04.2024)
● Europoslanci se přeli kvůli právnímu státu a stavu médií na Slovensku (11.04.2024)
● Protivládní demonstrace v Bratislavě a Košicích, přišly tisíce lidí (15.03.2024)
● Některá slovenská média čelí tlaku a kritice vládní koalice, sama o tom píší (29.02.2024)
Zdroj: ČTK