Zakladatel soukromé školy Novokolledž v ruském Novosibirsku Sergej Černyšov na archivním snímku před školní budovou.
V Novosibirsku končí soukromá škola Novokolledž, která si jako jedno z mála ruských vzdělávacích zařízení ústy svých zakladatelů troufala veřejně odsoudit válku proti Ukrajině a válečnou propagandu. Na oplátku se škola dočkala prověrek od úřadů, pokut, nedostala akreditaci a jejího zakladatele Sergeje Černyšova úřady označily hanlivou nálepkou "zahraniční agent", uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Škola přestane fungovat na konci školního roku, řekl portálu pedagog a historik Černyšov.
Novokolledž, existující pět let, byla jediná vyšší odborná škola v Rusku, která fungovala podle západního modelu, kdy si studenti sami vybírají předměty a určují rozvrh. Studenti se těšili tvůrčí svobodě a hodiny byly spíše debatami než přednáškami, uvedla BBC. Po vypuknutí války Černyšov "s nevídanou otevřeností" odmítal novinky vnucované z Moskvy, jako rituální vztyčování státní vlajky každé pondělí, vymývání mozků válečnou propagandou či jednotnou učebnici dějin. Nerozpakoval se své názory hlasitě vyjádřit, zatímco většina učitelů a ředitelů škol raději mlčela.
Spíše než udání a šikana úřadů vedla k uzavření školy nespokojenost a zklamání. "Myslel jsem si, že v odlehlém regionu vytvoříme vzdělávání podle nejmodernějších světových standardů a že to lidé potřebují. Ale ukázalo se, že většina z nich to nepotřebuje, a tak vycházíme vstříc přání pracujících," ironicky vysvětlil. "Svobodná, nezávislá škola potřebuje svobodné, nezávislé lidi. Ale být svobodný a nezávislý v nynějším Rusku je těžké," dodal.
Tvrdil, že byl odhodlán postavit se tlaku úřadů, ale mnoho pedagogů a studentů nebylo ochotno bojovat. V reakci na tlak úřadů začali pedagogové školu opouštět. Studentům se zase nezamlouvalo, že na závěr studia nedostanou diplom. Asi třetina přestala platit školné s vysvětlením, že škola nemá státní akreditaci.
"Byli lidé, kteří říkali, že nás podporují, ale ukázalo se, že diplom je pro ně důležitější. Vše se zvrhlo v nekonečné hašteření a ukázalo se, že hodnoty málokoho zajímají," řekl a dodal, že právě tato nespokojenost uvnitř školy vedla k rozhodnutí ji zavřít.
Jurij Lobanov, který Černyšova po označení za "cizího agenta" vystřídal ve funkci ředitele školy, vidí v postojích studentů závan nových časů: "Mění se jejich priority. Zdá se jim, že stát [v nynější podobě] je tu vážně nadlouho, a tomu se musí přizpůsobit." Rozhodnutí uzavřít školu pokládá za lekci studentům, že "existují velice škodlivé kompromisy", znamenající "cestu k úpadku".
Také Černyšov se domnívá, že není možné "se jen trošku sklonit před režimem", když poměry mu připomínají "pozdní Sovětský svaz". "Průměrný věk učitele v Rusku je 50 let, tedy vyrostli za [sovětského vůdce Leonida] Brežněva, kdy se naučili, že doma říkáš jedno, v práci druhé a při šplhání po kariérním žebříčku třetí. A tato generace nyní vychovává naše děti."
Černyšov se i s rodinou přestěhoval do Mnichova. "Nejsem revolucionář. Myslel jsem na normální kariéru v normální zemi, a proto jsme teď tady."
Zdroj: ČTK
Novokolledž, existující pět let, byla jediná vyšší odborná škola v Rusku, která fungovala podle západního modelu, kdy si studenti sami vybírají předměty a určují rozvrh. Studenti se těšili tvůrčí svobodě a hodiny byly spíše debatami než přednáškami, uvedla BBC. Po vypuknutí války Černyšov "s nevídanou otevřeností" odmítal novinky vnucované z Moskvy, jako rituální vztyčování státní vlajky každé pondělí, vymývání mozků válečnou propagandou či jednotnou učebnici dějin. Nerozpakoval se své názory hlasitě vyjádřit, zatímco většina učitelů a ředitelů škol raději mlčela.
Spíše než udání a šikana úřadů vedla k uzavření školy nespokojenost a zklamání. "Myslel jsem si, že v odlehlém regionu vytvoříme vzdělávání podle nejmodernějších světových standardů a že to lidé potřebují. Ale ukázalo se, že většina z nich to nepotřebuje, a tak vycházíme vstříc přání pracujících," ironicky vysvětlil. "Svobodná, nezávislá škola potřebuje svobodné, nezávislé lidi. Ale být svobodný a nezávislý v nynějším Rusku je těžké," dodal.
Tvrdil, že byl odhodlán postavit se tlaku úřadů, ale mnoho pedagogů a studentů nebylo ochotno bojovat. V reakci na tlak úřadů začali pedagogové školu opouštět. Studentům se zase nezamlouvalo, že na závěr studia nedostanou diplom. Asi třetina přestala platit školné s vysvětlením, že škola nemá státní akreditaci.
"Byli lidé, kteří říkali, že nás podporují, ale ukázalo se, že diplom je pro ně důležitější. Vše se zvrhlo v nekonečné hašteření a ukázalo se, že hodnoty málokoho zajímají," řekl a dodal, že právě tato nespokojenost uvnitř školy vedla k rozhodnutí ji zavřít.
Jurij Lobanov, který Černyšova po označení za "cizího agenta" vystřídal ve funkci ředitele školy, vidí v postojích studentů závan nových časů: "Mění se jejich priority. Zdá se jim, že stát [v nynější podobě] je tu vážně nadlouho, a tomu se musí přizpůsobit." Rozhodnutí uzavřít školu pokládá za lekci studentům, že "existují velice škodlivé kompromisy", znamenající "cestu k úpadku".
Také Černyšov se domnívá, že není možné "se jen trošku sklonit před režimem", když poměry mu připomínají "pozdní Sovětský svaz". "Průměrný věk učitele v Rusku je 50 let, tedy vyrostli za [sovětského vůdce Leonida] Brežněva, kdy se naučili, že doma říkáš jedno, v práci druhé a při šplhání po kariérním žebříčku třetí. A tato generace nyní vychovává naše děti."
Černyšov se i s rodinou přestěhoval do Mnichova. "Nejsem revolucionář. Myslel jsem na normální kariéru v normální zemi, a proto jsme teď tady."
Zdroj: ČTK