Rusko chystá vojenské cvičení zaměřené na přípravu taktických jaderných zbraní
Rusko chystá manévry zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Uvedlo, že cvičení se zaměří na zajištění územní celistvosti a suverenity Ruska "v reakci na provokativní prohlášení a hrozby ze strany některých západních představitelů vůči Ruské federaci". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později řekl, že půjde o reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, což by podle Peskova znamenalo postavit vojáky NATO proti ruské armádě.
Macron opakovaně mluví o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi, názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný.
"Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala žádost Ukrajiny, což dnes není ten případ, měli bychom si legitimně tuto otázku [o pomoci] položit," prohlásil Macron začátkem tohoto měsíce v rozhovoru s týdeníkem The Economist. Italský ministr obrany Guido Crosetto v interview, které dnes zveřejnil římský deník Il Messaggero, možnost vyslání vojáků na Ukrajinu odmítl. V takovém případě totiž podle něj hrozí, "že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu".
Podobně v únoru vyvolal Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně České republiky vzápětí uvedla, že se nechystá takový krok učinit. Některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily.
V dnešním sdělení ruského ministerstva obrany není zmínka o tom, že by se mělo cvičit s raketami vybavenými jadernými hlavicemi, a není ani jasné, kde přesně a kdy se manévry uskuteční, poznamenala agentura DPA. Nově ohlášené cvičení by se mělo konat za účasti raketových vojsk, letectva, námořnictva a vojáků z Jižního vojenského okruhu, tedy zejména sil rozmístěných poblíž Ukrajiny, píše agentura AFP.
Válku na Ukrajině v únoru 2022 odstartovala invaze ruské armády, kterou prezident Vladimir Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit denacifikaci a demilitarizaci sousední země. Moskva od té doby opakovaně naznačuje možnost odvetného uplatnění svých jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku, které také sousedí s Ukrajinou, Rusko rozmístí taktické jaderné prostředky.
● Prezident Macron: Kdyby Rusko prolomilo frontu, je možné vyslat na Ukrajinu vojáky (02.05.2024)
● Šéf ruské rozvědky: Francouzští vojáci na Ukrajině by byli pro Rusy prioritou (19.03.2024)
● BBC: Jak se Macron během ruské invaze na Ukrajinu proměnil z holubice v jestřába (18.03.2024)
● Francie možná bude muset vést pozemní operace na Ukrajině, uvedl Macron (16.03.2024)
● Scholz oznámil plán na koalici pro dodávku zbraní dlouhého dostřelu Ukrajině (15.03.2024)
● Prezident Macron: Teze o možném vyslání vojáků na Ukrajinu byla signálem pro Rusko (14.03.2024)
● Polský ministr zahraničí uvedl, že vojáci NATO už jsou na Ukrajině (11.03.2024)
● Polský ministr zahraničí Sikorski si umí představit vojáky NATO na Ukrajině (09.03.2024)
● Francie by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, uvedl ministr Séjourné (27.02.2024)
● O vyslání vojáků na Ukrajinu se v Paříži vedla vášnivá debata, uvedl Duda (27.02.2024)
● Evropské státy a NATO se podle kancléře Scholze shodly, že na Ukrajinu vojáky nepošlou (27.02.2024)
● Kreml: Konflikt by byl v případě bojového nasazení vojáků NATO nevyhnutelný (27.02.2024)
● Ficovy výroky na adresu Ukrajiny se podle Fialy projeví na schůzce V4 (26.02.2024)
● Česká republika se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu, řekl premiér Fiala po Ficově vyjádření (26.02.2024)
● Fico tvrdí, že více zemí zvažuje vyslání vojáků na Ukrajinu, Slovensko to odmítá (26.02.2024)
Ruská jaderná doktrína předpokládá "přísně obranné" použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními zbraněmi, které bude "ohrožovat samotnou existenci státu".
Zdroj: ČTK
Macron opakovaně mluví o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi, názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný.
"Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala žádost Ukrajiny, což dnes není ten případ, měli bychom si legitimně tuto otázku [o pomoci] položit," prohlásil Macron začátkem tohoto měsíce v rozhovoru s týdeníkem The Economist. Italský ministr obrany Guido Crosetto v interview, které dnes zveřejnil římský deník Il Messaggero, možnost vyslání vojáků na Ukrajinu odmítl. V takovém případě totiž podle něj hrozí, "že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu".
Podobně v únoru vyvolal Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně České republiky vzápětí uvedla, že se nechystá takový krok učinit. Některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily.
V dnešním sdělení ruského ministerstva obrany není zmínka o tom, že by se mělo cvičit s raketami vybavenými jadernými hlavicemi, a není ani jasné, kde přesně a kdy se manévry uskuteční, poznamenala agentura DPA. Nově ohlášené cvičení by se mělo konat za účasti raketových vojsk, letectva, námořnictva a vojáků z Jižního vojenského okruhu, tedy zejména sil rozmístěných poblíž Ukrajiny, píše agentura AFP.
Válku na Ukrajině v únoru 2022 odstartovala invaze ruské armády, kterou prezident Vladimir Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit denacifikaci a demilitarizaci sousední země. Moskva od té doby opakovaně naznačuje možnost odvetného uplatnění svých jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku, které také sousedí s Ukrajinou, Rusko rozmístí taktické jaderné prostředky.
● Prezident Macron: Kdyby Rusko prolomilo frontu, je možné vyslat na Ukrajinu vojáky (02.05.2024)
● Šéf ruské rozvědky: Francouzští vojáci na Ukrajině by byli pro Rusy prioritou (19.03.2024)
● BBC: Jak se Macron během ruské invaze na Ukrajinu proměnil z holubice v jestřába (18.03.2024)
● Francie možná bude muset vést pozemní operace na Ukrajině, uvedl Macron (16.03.2024)
● Scholz oznámil plán na koalici pro dodávku zbraní dlouhého dostřelu Ukrajině (15.03.2024)
● Prezident Macron: Teze o možném vyslání vojáků na Ukrajinu byla signálem pro Rusko (14.03.2024)
● Polský ministr zahraničí uvedl, že vojáci NATO už jsou na Ukrajině (11.03.2024)
● Polský ministr zahraničí Sikorski si umí představit vojáky NATO na Ukrajině (09.03.2024)
● Francie by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, uvedl ministr Séjourné (27.02.2024)
● O vyslání vojáků na Ukrajinu se v Paříži vedla vášnivá debata, uvedl Duda (27.02.2024)
● Evropské státy a NATO se podle kancléře Scholze shodly, že na Ukrajinu vojáky nepošlou (27.02.2024)
● Kreml: Konflikt by byl v případě bojového nasazení vojáků NATO nevyhnutelný (27.02.2024)
● Ficovy výroky na adresu Ukrajiny se podle Fialy projeví na schůzce V4 (26.02.2024)
● Česká republika se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu, řekl premiér Fiala po Ficově vyjádření (26.02.2024)
● Fico tvrdí, že více zemí zvažuje vyslání vojáků na Ukrajinu, Slovensko to odmítá (26.02.2024)
Ruská jaderná doktrína předpokládá "přísně obranné" použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními zbraněmi, které bude "ohrožovat samotnou existenci státu".
Zdroj: ČTK