Válečný zločinec, vrah a terorista Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace, při projevu k příslušníkům ruských ozbrojených složek loni 27. června v Kremlu.
Ukrajinská diplomacie dnes vyzvala mezinárodní partnery, aby neuznávali současnou ruskou hlavu státu Vladimira Putina jako legitimního prezidenta. Informovala o tom agentura Reuters. Putina v úterý čeká inaugurace poté, co v březnu podle očekávání vyhrál prezidentské volby.
"Ukrajina nevidí žádné zákonné důvody pro uznání [Putina] jako demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Putin si vítězstvím v březnových volbách zajistil další šestiletý mandát, u moci je v Rusku už od přelomu tisíciletí. Letošní volby ovšem Ukrajina a západní země odsoudily jako nesvobodné, přičemž Západ kritizoval, že ruské hlavě státu po tvrdém postupu vůči opozici chyběla v hlasování skutečná konkurence.
Kyjev odsoudil zejména rozhodnutí Moskvy uspořádat volby i na okupovaných ukrajinských územích, která ruské jednotky dobyly v rámci své více než dva roky trvající invaze na Ukrajinu. Mimo jiné diplomacie Evropské unie v souvislosti s tím po volbách uvedla, že výsledky v těchto regionech nikdy neuzná.
Putin byl od srpna 1999 ruským premiérem a v letech 2000 a 2004 zvítězil v prezidentském hlasování. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.
V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu a prezidentem tak může být až do roku 2036.
● Německo nebude mít na Putinově inauguraci zástupce, Francie ano, píše Reuters (06.05.2024)
Zdroj: ČTK
"Ukrajina nevidí žádné zákonné důvody pro uznání [Putina] jako demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Putin si vítězstvím v březnových volbách zajistil další šestiletý mandát, u moci je v Rusku už od přelomu tisíciletí. Letošní volby ovšem Ukrajina a západní země odsoudily jako nesvobodné, přičemž Západ kritizoval, že ruské hlavě státu po tvrdém postupu vůči opozici chyběla v hlasování skutečná konkurence.
Kyjev odsoudil zejména rozhodnutí Moskvy uspořádat volby i na okupovaných ukrajinských územích, která ruské jednotky dobyly v rámci své více než dva roky trvající invaze na Ukrajinu. Mimo jiné diplomacie Evropské unie v souvislosti s tím po volbách uvedla, že výsledky v těchto regionech nikdy neuzná.
Putin byl od srpna 1999 ruským premiérem a v letech 2000 a 2004 zvítězil v prezidentském hlasování. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.
V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu a prezidentem tak může být až do roku 2036.
● Německo nebude mít na Putinově inauguraci zástupce, Francie ano, píše Reuters (06.05.2024)
Zdroj: ČTK