Pracovník Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany Zdeněk Petráš.

Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.

"Podle dostupných informací ruské jednotky v současné době postoupily v severní části od Charkova o více než osm kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. Vzhledem k nedostatečnému zásobování municí a střelivem, především pak municí dělostřeleckou, mohou jednotky ruské armády snadno vést dělostřelecké údery proti ukrajinským obranným pozicím poblíž hranic a zatlačovat bránící se ukrajinské jednotky," popsal Petráš.

Rusku se také podle něj daří zasahovat cíle v Charkovské oblasti přímo ze svého území, a to z&nbspm;íst, kam se Ukrajina nedostane zbraněmi dodanými jejími západními partnery. "V této souvislosti je třeba zmínit i fakt, že Kyjev doposud nedostal povolení od americké strany použít taktické balistické rakety systému ATACMS k vedení přímých úderů na ruské území. USA tak nadále vyjadřují neochotu takové útoky podporovat a stále trvají na tom, že americká vojenská pomoc Ukrajině je určena k obraně, nikoli k útočným operacím na ruském území," uvedl Petráš. Otázkou za takové situace je podle něj to, zda ukrajinské útoky proti systémům na území Ruska, které přímo podporují útočné operace proti Ukrajině na severu Charkovské oblasti, nejsou spíše obrannou než útočnou operací.

Pokud by vyšel předpokládaný operační plán ruské armády a Rusko by dostalo východ Ukrajiny pod svou vojenskou kontrolu, bylo by podle Petráše otázkou, zda by se ukrajinské vedení neuchýlilo k partyzánskému způsobu boje proti okupantům. Dosavadní pohled na ukrajinský konflikt by tomu podle něj dával za pravdu. Dobýt území cizího státu a dostat jej pod vojenskou kontrolu je podle Petráše věc jedna, druhou je ale toto území stabilizovat a dostat jej pod civilní správu s možností jeho plného ekonomického využití.

"Pokud by Rusko pokračovalo v okupaci území východní Ukrajiny, situace by dozajista přerostla v partyzánskou válku, kdy by Ukrajina využívala rychlé izolované útoky a ničila by ruské vojenské prostředky a zařízení na okupovaném území. Za předpokladu, že by ruská strana nebyla schopna obnovovat bojeschopnost nasazených jednotek, či obnova bojeschopnosti by byla ve vztahu k ekonomickým ziskům z dobytého území finančně nerentabilní, pak by taková situace mohla vést buď k porážce Ruska, nebo by se porážce přímo rovnala," uvedl Petráš.

Ukrajina v této chvíli podle Petráše nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby uskutečnila politický cíl deklarovaný prezidentem Volodymyrem Zelenským, tedy vytlačila okupanty z celého svého území a obnovila teritoriální integritu země jako před rokem 2014. Uvedl, že západní vojenská a materiální pomoc byla, je a nadále bude pro výsledek války zásadní. "Za předpokladu, že by západní pomoc pokračovala konzistentním způsobem, může Ukrajina držet své stávající pozice. Otázkou zůstává, zda může pomýšlet na víc. I když neexistuje objektivně měřitelný parametr, lze říci, že pokud by se zmiňovaná pomoc byť jen nepatrně snížila, Ukrajina by podlehla ruskému tlaku s reálným nebezpečím kolapsu fronty," uvedl Petráš.

Aby Ukrajina mohla vnutit svou vůli na bojišti a také nebyla poražena při diplomatických jednáních o poválečném uspořádání, je podle něj zapotřebí mnohem většího úsilí než dosud. "Nedostatek zbraní a střeliva je problém, ale dnes, dva roky po začátku války, je největším problémem úbytek lidského potenciálu. Chybějí vojáci, hlavně mladí. Ti, kteří nyní bojují na frontě, mají poměrně vysoký věkový průměr a bojují prakticky nepřetržitě bez potřebné rotace, jen s krátkými obdobími odpočinku," upozornil odborník. Otázkou tedy podle něj může být to, jak zmínil nedávno prezident Petr Pavel v rozhovoru s televizí Sky News, zda není načase, vzhledem k současnému vývoji, zastavit boje a zahájit debatu o mírovém uspořádání. Pavel později na síti X uvedl, že vojenská podpora Ukrajiny nevylučuje hledání řešení, jak ukončit válku na jejím území. Jakékoliv mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodal český prezident.

● Rusko v Charkovské oblasti nepostoupilo o více než deset kilometrů, řekl Zelenskyj (17.05.2024)
● Putin: U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme (17.05.2024)
● Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze (17.05.2024)
● Prezident Zelenskyj: Situace v Charkovské oblasti je pod kontrolou, ale je velmi složitá (16.05.2024)
● Zelenskyj v době zesílené ruské ofenzivy odkládá všechny zahraniční návštěvy (15.05.2024)
● ISW: Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti zřejmě zpomalilo (15.05.2024)
● Nejméně 19 zraněných po ruském útoku na Charkov, uvedly úřady (14.05.2024)
● Rusko tvrdí, že kontroluje části Vovčansku, Ukrajina to popírá (14.05.2024)
● Ukrajina připouští taktické úspěchy Rusů severu země, vyměnila velitele (13.05.2024)
● Ukrajina z Charkovské oblasti evakuovala 4000 lidí, dva civilisté tam zemřeli (12.05.2024)
● Rusko tvrdí, že v Charkovské oblasti Ukrajiny obsadilo pět příhraničních vesnic (11.05.2024)
● Při ruském ostřelování Charkovské oblasti za uplynulý den zemřeli tři lidé (11.05.2024)
● Ukrajina vyšle více vojáků k obraně Charkovské oblasti, uvedl Zelenskyj (10.05.2024)

Zdroj: ČTK