Státy Evropské unie potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard korun).

Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise. Zbývajících deset procent bude převedeno do rozpočtu Evropské unie a použito na rekonstrukci Ukrajiny. "Toto rozdělení bude každoročně přezkoumáváno, poprvé před 1. lednem 2025," uvedla dnes Rada EU.

"Rada EU potvrdila shodu na využití výnosů z imobilizovaných aktiv centrální banky Ruské federace ve prospěch Ukrajiny. Počítá se s ročním výnosem zhruba 2,5 až tři miliardy eur," napsalo české zastoupení při Evropské unii. První finance by Kyjev mohl získat už v červenci.

Dosažení shody mezi členskými státy předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česká republika naopak podporovala využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na rekonstrukci i na na obranu válkou zmítané země.

"Slovensko souhlasilo s přesměrováním těchto mimořádných výnosů, které nejsou zdroji Slovenské republiky, ve prospěch Ukrajiny," reagovala na dnešní rozhodnutí slovenská diplomacie. "Odmítavá pozice slovenské vlády k poskytování vojenské pomoci ze skladů ozbrojených sil Slovenské republiky je v této souvislosti respektována," dodala.

Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka na dnešním jednání nezazněly vůči návrhu žádné výhrady. Zdůraznil, že jde o výnosy ze zmrazených aktiv, nikoli samotná aktiva, ta zůstávají nedotčena. "Výnosy jsou brány jako mimořádný příjem, který by měl být vyplácen dvakrát ročně. Zdá se, že ten postup je dostatečně legální, aby mohl být uplatněn. Myslím, že s tím dneska nikdo neměl žádný problém," řekl ministr českým novinářům.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poděkoval Evropské unii za rozhodnutí, ale zopakoval, že cílem Ukrajiny je zabavit ruská aktiva, nejen získat úroky z nich, napsala agentura Reuters. "Se vší naší vděčností za toto dnešní rozhodnutí nejsou částky úměrné [výši zmrazených aktiv]," řekl Kuleba novinářům. "Proto třetím krokem, o kterém mluvíme od začátku roku, by vlastně mělo být zabavení aktiv samotných," dodal. Rusko podle Reuters opakovaně varovalo Západ před důsledky, pokud se dotkne jeho aktiv.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv budou poskytnuty Ukrajině.

● Země EU se shodly, že z výnosů ze zmrazených ruských aktiv vyzbrojí Ukrajinu (08.05.2024)
● Evropská komise navrhla, aby 90 procent výnosů ze zmrazených aktiv Ruska šlo na zbraně Ukrajině (20.03.2024)
● FT: Evropská komise chce letos dát Kyjevu až tři miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv (11.03.2024)
● Státy EU se shodly na pravidlech využití zisků ze zmrazených ruských peněz (12.02.2024)
● Reuters: EU chce použít aktiva Ruské centrální banky na obnovu Ukrajiny (29.01.2024)

Zdroj: ČTK