Čínská armáda oznámila, že zahájila manévry kolem Tchaj-wanu
čtvrtek 23.05.2024, 03:18 - aktualizováno v 07:20
Čínské vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu.
Čínská armáda dnes v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na východní velitelství čínské armády. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
"Jde také o tvrdý trest za separatistické kroky tchajwanských sil usilujících o nezávislost a důrazné varování pro síly z vnějšku před zasahováním a provokacemi," uvedlo východní velitelství čínské armády.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Podle čínské armády je cílem manévrů vyzkoušet "skutečné bojové kapacity" armády. Desítky bojových letounů při něm společně s plavidly námořnictva a raketovými vojsky prováděly simulované útoky ve vybraných oblastech, uvedla čínská státní média. Bojové letouny podle nich nesly skutečné rakety.
Tchaj-wan má "schopnost, odhodlání a sebevědomí potřebné k zajištění národní bezpečnosti", vzkázalo Pekingu ministerstvo obrany ostrovní země. Na případnou obranu vyslal Tchaj-wan své námořní, pozemní a letecké jednotky. Jednání Číny Tchaj-pej odsoudil, podle něho jen ukazuje čínskou "militaristickou mentalitu".
Nejmenovaný tchajwanský činitel agentuře Reuters řekl, že jde o součást scénáře, který Tchaj-wan očekával. Má podle něj o pohybech čínských sil kompletní přehled. "Je politováníhodné, že si Čína vybrala ten nejhorší scénář, aby zničila mír v regionu," uvedl také.
Čína cvičení, které podle ní potrvá do pátku, zahájila jen několik dnů poté, co se ujal úřadu nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. V pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Podle Pekingu je Laj "separatista". Dnes státní čínská televizní stanice CCTV uvedla, že o budoucnosti Tchaj-wanu může rozhodnout jedině 1,4 miliardy obyvatel celé Číny, nikoliv jen 23 milionů lidí žijících na Tchaj-wanu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
Zdroj: ČTK
"Jde také o tvrdý trest za separatistické kroky tchajwanských sil usilujících o nezávislost a důrazné varování pro síly z vnějšku před zasahováním a provokacemi," uvedlo východní velitelství čínské armády.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Podle čínské armády je cílem manévrů vyzkoušet "skutečné bojové kapacity" armády. Desítky bojových letounů při něm společně s plavidly námořnictva a raketovými vojsky prováděly simulované útoky ve vybraných oblastech, uvedla čínská státní média. Bojové letouny podle nich nesly skutečné rakety.
Tchaj-wan má "schopnost, odhodlání a sebevědomí potřebné k zajištění národní bezpečnosti", vzkázalo Pekingu ministerstvo obrany ostrovní země. Na případnou obranu vyslal Tchaj-wan své námořní, pozemní a letecké jednotky. Jednání Číny Tchaj-pej odsoudil, podle něho jen ukazuje čínskou "militaristickou mentalitu".
Nejmenovaný tchajwanský činitel agentuře Reuters řekl, že jde o součást scénáře, který Tchaj-wan očekával. Má podle něj o pohybech čínských sil kompletní přehled. "Je politováníhodné, že si Čína vybrala ten nejhorší scénář, aby zničila mír v regionu," uvedl také.
Čína cvičení, které podle ní potrvá do pátku, zahájila jen několik dnů poté, co se ujal úřadu nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. V pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Podle Pekingu je Laj "separatista". Dnes státní čínská televizní stanice CCTV uvedla, že o budoucnosti Tchaj-wanu může rozhodnout jedině 1,4 miliardy obyvatel celé Číny, nikoliv jen 23 milionů lidí žijících na Tchaj-wanu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
Zdroj: ČTK