Demonstrace proti 'ruskému zákonu' v Tbilisi.

Spojené státy zavádějí vízová omezení vůči Gruzii kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. Budou se týkat jednotlivců, kteří podle Washingtonu podkopávají demokracii v zemi. V noci na dnešek to oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken na webu diplomacie. USA také přezkoumají bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi. Proti právní normě v Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly desetitisíce Gruzínců, označují ji za "ruský zákon".

Norma by podle Blinkenova prohlášení potlačila v Gruzii svobodu projevu, stigmatizovala nevládní organizace a ztížila práci nezávislých médií. "Zatímco gruzínští občané vyjadřovali svůj nesouhlas s tímto zákonem, viděli jsme jasné náznaky zastrašovací kampaně a použití násilí k potlačení pokojného nesouhlasu," uvedl ministr.

Washington proto zavede vízová omezení, která se budou vztahovat na jednotlivce, kteří jsou podle něj "odpovědní za podkopávání demokracie v Gruzii, nebo se na něm podílejí, a jejich rodinné příslušníky". Blinken dále nařídil přezkoumání dvoustranné spolupráce mezi USA a Gruzií. "Doufáme, že gruzínští představitelé návrh zákona přehodnotí a podniknou kroky k tomu, aby jejich země pokročila v demokratických a euroatlantických aspiracích," dodal ministr.

Vládní strana Gruzínský sen nedávno prosadila návrh zákona, podle kterého se zpravodajská média a nevládní organizace musejí registrovat jako "organizace nesoucí zájmy cizí moci", pokud získávají více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí. Podle Gruzínského snu má norma vnést větší jasno do financování organizací.

Odpůrci ji označují za "ruský zákon", sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné právní předpisy umožnily Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média. Předloha vyvolala v uplynulých týdnech v Tbilisi obrovské protesty. Bezpečnostní složky proti demonstrujícím během protestů používaly mimo jiné slzný plyn nebo vodní děla.

Prezidentka Salome Zurabišviliová zákon vetovala, ale předseda parlamentu Šalva Papuašvili následně prohlásil, že zákonodárci její veto přehlasují.

Zákon kritizuje kromě USA také Evropská unie, která v prosinci udělila Gruzii status kandidáta členství. Zároveň varovala, že Tbilisi musí reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání. Zákon o zahraničním vlivu ale podle EU není v souladu se základními normami a hodnotami evropské sedmadvacítky.

Gruzínský sen, který v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku.

● Gruzínská prezidentka vetovala sporný zákon o zahraničním vlivu (18.05.2024)
● V Tbilisi se po parlamentním schválení kontroverzního zákona sešly desetitisíce (15.05.2024)
● EU i NATO vyzývají Gruzii ke stažení zákona o zahraničních agentech (15.05.2024)
● Gruzínský parlament schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu (14.05.2024)
● V Tbilisi proti kontroverznímu zákonu pokojně protestovalo 50.000 lidí (11.05.2024)
● V Gruzii pokračují protesty proti zákonu o transparentnosti vlivu ze zahraničí (05.05.2024)
● V Tbilisi se opět demonstruje i zatýká kvůli spornému zákonu (02.05.2024)
● Tisíce lidí demonstrovaly v Tbilisi proti zákonu o zahraničním vlivu (28.04.2024)
● Gruzínský parlament schválil v prvním čtení sporný zákon o zahraničním vlivu (17.04.2024)
● V gruzínském parlamentu při projednávání zákona o zahraničním vlivu padaly rány (15.04.2024)

Zdroj: ČTK