Stoltenberg: Použití zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války
úterý 28.05.2024, 14:12
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
"Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území," řekl šéf aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. "Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit," dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil už v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. "Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině," uvedl tehdy Stoltenberg. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci tato omezení už zrušili. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Ke Stoltenbergově výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, český premiér Petr Fiala s ní ale souhlasí. "Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu," uvedl dnes Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce mluvit o bezpečnostní spolupráci.
"Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení," řekl dnes šéf NATO novinářům v Bruselu. "Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu," dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval už v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a prohlásil, že Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.
Podle Stoltenberga nyní Ukrajina nejvíce potřebuje systémy protivzdušné obrany. "Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot," řekl dnes šéf NATO s tím, že určitého pokroku se už podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky urgentně navýšit. "Tato válka může skončit zítra, jestliže se země, která ji začala, tedy prezident Putin, rozhodne, že přestane útočit na Ukrajinu. To se ale neděje a naopak útoků přibývá," dodal Stoltenberg.
● Na schůzku k bezpečnosti dorazí do Prahy i ukrajinský premiér Šmyhal (28.05.2024)
● NATO je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu (27.05.2024)
● Stoltenberg: Spojenci by měli přehodnotit omezení pro zbraně dodané Ukrajině (25.05.2024)
Zdroj: ČTK
"Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území," řekl šéf aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. "Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit," dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil už v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. "Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině," uvedl tehdy Stoltenberg. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci tato omezení už zrušili. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Ke Stoltenbergově výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, český premiér Petr Fiala s ní ale souhlasí. "Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu," uvedl dnes Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce mluvit o bezpečnostní spolupráci.
"Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení," řekl dnes šéf NATO novinářům v Bruselu. "Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu," dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval už v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a prohlásil, že Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.
Podle Stoltenberga nyní Ukrajina nejvíce potřebuje systémy protivzdušné obrany. "Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot," řekl dnes šéf NATO s tím, že určitého pokroku se už podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky urgentně navýšit. "Tato válka může skončit zítra, jestliže se země, která ji začala, tedy prezident Putin, rozhodne, že přestane útočit na Ukrajinu. To se ale neděje a naopak útoků přibývá," dodal Stoltenberg.
● Na schůzku k bezpečnosti dorazí do Prahy i ukrajinský premiér Šmyhal (28.05.2024)
● NATO je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu (27.05.2024)
● Stoltenberg: Spojenci by měli přehodnotit omezení pro zbraně dodané Ukrajině (25.05.2024)
Zdroj: ČTK