Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.

"V posledních týdnech Rusko obzvláště v okolí Charkova připravovalo, koordinovalo a provádělo útoky z pozic bezprostředně sousedících ruských pohraničních oblastí. Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má právo se těmto útokům podle mezinárodního práva bránit," řekl Hebestreit. "V souladu s mezinárodními právními závazky k tomu může nasadit také dodané zbraně včetně těch od nás," dodal.

Hebestreit ke zbrojní pomoci napadené zemi poznamenal, že Berlín společně se spojenci a také s Kyjevem neustále podporu přizpůsobuje aktuálnímu vývoji na bojišti.

Německo se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Kancléř Olaf Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou ze zatažení do války.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý během státní návštěvy Německa na tiskové konferenci se Scholzem prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost dodanými západními zbraněmi napadat i cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Scholzův postoj byl tehdy zdrženlivý. Kancléř k tématu řekl, že si Německo nepřeje eskalaci konfliktu.

To, že se mezitím německý postoj změnil, naznačil Scholzův čtvrteční rozhovor s občany v Erfurtu. "Ukrajina je napadena, proto má mnoho možností, které jí mezinárodní právo nabízí. Zároveň máme s Ukrajinou dohody, které nemusíme měnit," řekl kancléř. Podle Politico to bylo šroubované vyslovení německého souhlasu s údery na ruské území.

Jednoznačnou podporovatelkou toho, aby Ukrajina mohla útočit přímo proti cílům v Rusku, je šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová. "Je zcela jasné, odkud na Ukrajinu rakety, střely s plochou dráhou letu a drony přilétají. A je fatální, že bránící se Ukrajina nemůže udeřit na místa, odkud tyto útoky přicházejí," řekla na dnešní tiskové konferenci.

Stracková-Zimmermannová, která navrhuje poskytnout Ukrajině i střely s plochou dráhou letu Taurus, což Scholz odmítá, varovala, že Rusko má na Ukrajině strategickou výhodu. "Ne díky zbraním, ale kvůli tomu, že my jako západní podporovatelé jsme neuvěřitelně předvídatelní," řekla.

Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II.

● NATO je podle Orbána každým týdnem blíž k válce s Ruskem (31.05.2024)
● Prezident Biden tajně povolil nasazení amerických zbraní v Rusku k obraně Charkova (30.05.2024)
● Kancléř Scholz s prezidentem Macronem označili podporu napadené Ukrajiny za prioritu (28.05.2024)
● Rusko bedlivě sleduje debatu Západu o povolení úderů na území Ruska, řekl Putin (28.05.2024)
● Expert Petráš: Použití zbraní na území Ruska by NATO do války nevtáhlo, jde o politiku (28.05.2024)
● Stoltenberg: Použití zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války (28.05.2024)
● Na schůzku k bezpečnosti dorazí do Prahy i ukrajinský premiér Šmyhal (28.05.2024)
● NATO je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu (27.05.2024)
● Stoltenberg: Spojenci by měli přehodnotit omezení pro zbraně dodané Ukrajině (25.05.2024)

Zdroj: ČTK