Stoltenberg: Země NATO se shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny
pátek 31.05.2024, 15:34 - aktualizováno v 16:02
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v rámci neformální schůzky ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze.
Země Severoatlantické aliance (NATO) se shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. V rozhovoru s ČTK to dnes po neformálním zasedání ministrů zahraničí států NATO v Praze řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími, míní.

"Spojenci v NATO dosud poskytli bezprecedentní podporu Ukrajině," řekl Stoltenberg s tím, že je shoda na jejím prohloubení. "Jde totiž také o naši vlastní bezpečnost," dodal.

Pokud by Rusko ve válce zvítězilo, byla by to zpráva Putinovi, že když autoritářské mocnosti využijí vojenskou sílu, dostanou to, co chtějí. "A to by učinilo celý svět nebezpečnějším," dodal Stoltenberg.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Aliance se podle něj každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.

Podle Stoltenberga je při 32 zemích sdružených v alianci zřejmé, že se vždy objeví určité nuance a názorové rozdíly. NATO se ale podle něj vždy dokázalo dohodnout, když bylo potřeba dosáhnout nějakého rozhodnutí.

Hlavním cílem ministerského zasedání v Praze byla podle šéfa NATO příprava na červencový alianční summit ve Washingtonu. "Očekávám, že přijmeme rozhodnutí ohledně dalšího posílení podpory Ukrajiny včetně toho, že NATO získá větší roli v zajištění koordinace výcviku a vojenské pomoci," míní.

Další závěr, ve který by alianční summit mohl vyústit, je podle Stoltenberga ustavení víceletého finančního závazku na podporu Ukrajiny. Očekává také důležité závěry k zajištění toho, aby všichni spojenci přispívali svým dílem ke kolektivní obraně. Ocenil, že Česká republika letos plánuje splnit závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.

Stoltenberg podle dnešního vyjádření na tiskové konferenci po zasedání žádá po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Řekl, že se země NATO přiblížily k dohodě.

"Samozřejmě potřebujeme prodiskutovat mnoho důležitých detailů, formu tohoto závazku. Ale myšlenka, že potřebujeme dlouhodobý finanční závazek k pokračování pomoci Ukrajině, měla rozsáhlou podporu," uvedl. Pokud NATO připraví dlouhodobý rámec pomoci, bude možné přesvědčit ruského prezidenta Putina, že na bojišti nezvítězí a že bude muset začít vyjednávat o dohodě, v níž bude mít Ukrajina navrch.


Stoltenberg označil za čest, že obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Pavla
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přebírá v Praze z rukou českého prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.
Pro Stoltenberga bylo velkou ctí, že ve čtvrtek obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla. Českou hlavu státu respektuje i pro její oddanost NATO a transatlantickému spojenectví, řekl šéf NATO v dnešním rozhovoru s ČTK.

Pavel udělil Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Ocenil jej za podíl na upevňování demokracie v České republice a uznal přínos, kterým šéf NATO přispěl k evropské bezpečnosti i transatlantickým vztahům.

"Znamená to pro mě hodně," řekl Stoltenberg. Za velkou čest označil to, že obdržel státní vyznamenání pojmenované po prvním československém prezidentovi. Připomněl, že s Pavlem spolupracoval v NATO.

Bývalý norský premiér Stoltenberg stojí v čele NATO od roku 2014, zástupci členských států mu naposledy loni v létě prodloužili funkční období o další rok do letošního září. Pavel byl od června 2015 po tři roky předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v alianci. "Respektuji ho, jeho oddanost NATO a transatlantickému spojenectví," dodal Stoltenberg.

Řád TGM je vysokým státním vyznamenáním. Prezident ho uděluje nebo propůjčuje lidem, kteří se vynikajícím způsobem zasloužili o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Řád má pět tříd, z nichž nejvyšší je I. třída.

● Blinken: Rusko stupňuje ofenzivu na Ukrajině i hybridní útoky na Západě (31.05.2024)
● Šéfové NATO a americké diplomacie ocenili Českou republiku za pomoc Ukrajině
● Prezident Pavel udělil Řád TGM generálnímu tajemníkovi NATO Stoltenbergovi (30.05.2024)
● Fiala před Stoltenbergem znovu potvrdil plnění závazku vůči NATO (30.05.2024)
● Pavel s Blinkenem mluvili o summitu NATO či mírové konferenci k Ukrajině (30.05.2024)
● Lipavský s Blinkenem řešil bezpečnost či obranu, Blinken ocenil podporu Ukrajiny (30.05.2024)
● Do Prahy přiletěl na zasedání ministrů NATO šéf americké diplomacie Blinken (30.05.2024)
● Evropští státníci přislíbili na schůzce v Praze další pomoc Ukrajině (28.05.2024)

Zdroj: ČTK