Válkou zcela zdevastované město Marjinka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210.000 budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poničených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.
Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.
Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše The New York Times. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana nese odpovědnost, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně, na kterou útočí Rusové.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajina vpád v prvních měsících zastavila, následně okupační jednotky vytlačila z řady svých regionů a loni se pokusila při protiofenzivě získat zpět další Moskvou obsazená území. Zaznamenala však menší úspěch, než se očekávalo, a následně přešlo do ofenzivy zase Rusko, které zároveň podniká vzdušné údery na Ukrajinu. Také Rusko informuje o ukrajinských úderech na své území, nejčastěji na příhraniční oblasti.
Zdroj: ČTK
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.
Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.
Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše The New York Times. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana nese odpovědnost, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně, na kterou útočí Rusové.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajina vpád v prvních měsících zastavila, následně okupační jednotky vytlačila z řady svých regionů a loni se pokusila při protiofenzivě získat zpět další Moskvou obsazená území. Zaznamenala však menší úspěch, než se očekávalo, a následně přešlo do ofenzivy zase Rusko, které zároveň podniká vzdušné údery na Ukrajinu. Také Rusko informuje o ukrajinských úderech na své území, nejčastěji na příhraniční oblasti.
Zdroj: ČTK