G7 se shodla na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku pro Ukrajinu
čtvrtek 13.06.2024, 11:47 - aktualizováno ve 21:39
Účastníci kulatého stolu na summitu lídrů zemí G7 v italském komplexu Borgo Egnazia: zepředu ve směru hodinových ručiček ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Rady EU Charles Michel, německý kancléř Olaf Scholz, kanadský premiér Justin Trudeau, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, americký prezident Joe Biden, japonský premiér Fumio Kišida, britský premiér Rishi Sunak a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídři zemí skupiny G7 se dnes na summitu v Itálii shodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), využijí k tomu výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Informace médií o dohodě večer potvrdila italská premiérka Giorgia Meloniová, která schůzce předsedá. Politickou dohodu následně za významný výsledek označil před novináři americký prezident Joe Biden, uvítali ji i další lídři zemí G7 a Evropské unie. Podle politiků však bude ještě nutné dojednat technické detaily půjčky. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za novou finanční podporu.
VIDEO: Summit lídrů zemí G7, představitelů EU a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v italském Borgo Egnazia
V Itálii odpoledne kolem 15:00 SELČ začalo zasedání lídrů zemí skupiny G7 za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který do místa konání summitu na jihu Itálie přicestoval. Na schůzce byli přítomni prezidenti a premiéři členských států skupiny G7, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
"Dosáhli jsme politické dohody na poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard dolarů do konce roku skrze systém půjček," uvedla dnes večer po prvním dni jednání summitu Meloniová. Italská premiérka zdůraznila, že se nejedná o zabavení ruského majetku jako takového, ale jen o využití výnosů, které ze zmrazeného majetku plynou.
Za významný výsledek označil dnešní dohodu americký prezident Joe Biden. Podle něj rozhodnutí vysílá vzkaz ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že se spojenci Ukrajiny nevzdávají. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouštějí. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek. "Vysíláme silnou podporu Ukrajině - budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba," řekla novinářům von der Leyenová. Díky použití výnosů ze zmrazeného ruského majetku nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také. Poukázala, že půjčka doplní další podporu Ukrajiny ve výši 60 miliard dolarů ze strany USA a 50 miliard eur ze strany EU.
Ukrajinský prezident Zelenskyj poděkoval za poskytnutí nových fondů. "Ruky majetek by měl být použit na ochranu ukrajinských životů," uvedl Zelenskyj. Podle něj dohoda zemí skupiny G7 je krokem vpřed k udržitelné podpoře Ukrajině.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes skrze svou mluvčí označilo postup zemí ze skupiny G7 za zločinný, píše agentura Reuters. Rusko připraví odvetná opatření, která podle ministerstva budou země Evropské unie "velmi bolet".
Politici ve svých vystoupeních zdůrazňovali, že je ještě zapotřebí dojednat technické detaily poskytnutí půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se s tím, že by Ukrajina mohla dostat první peníze už v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.
Spojené státy jsou ochotny poskytnout celou půjčku Ukrajině samy, je však velmi pravděpodobné, že se k nim přidají i další země, uvedl nejmenovaný činitel Bílého domu. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého cituje agentura Reuters, polovinu půjčky poskytnou evropské státy. Výnosy z ruského majetku, který v převážné míře zmrazily evropské státy, poslouží jako kolaterál půjčky. Podle odhadů unijních institucí výnos ruského majetku zmrazeného v Evropské unii činí 2,5 až tři miliardy eur ročně.
Dohoda se týká výnosů ze zhruba 260 miliard dolarů zmrazeného ruského majetku. Podle agentury AP se země G7 dohodly, že nevrátí Moskvě kontrolu nad jejím majetkem, dokud nevyplatí Ukrajině reparace za škody způsobené válkou, kterou Moskva zahájila v roce 2022. Dohoda také nechá otevřené dveře pro úplnou konfiskaci ruského majetku zasaženého sankcemi, což je krok, na kterém zatím nepanuje shoda kvůli právním aspektům a obavám, že by to mohlo znejistit zahraniční investory.
Zdroj: ČTK
"Dosáhli jsme politické dohody na poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard dolarů do konce roku skrze systém půjček," uvedla dnes večer po prvním dni jednání summitu Meloniová. Italská premiérka zdůraznila, že se nejedná o zabavení ruského majetku jako takového, ale jen o využití výnosů, které ze zmrazeného majetku plynou.
Za významný výsledek označil dnešní dohodu americký prezident Joe Biden. Podle něj rozhodnutí vysílá vzkaz ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že se spojenci Ukrajiny nevzdávají. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouštějí. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek. "Vysíláme silnou podporu Ukrajině - budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba," řekla novinářům von der Leyenová. Díky použití výnosů ze zmrazeného ruského majetku nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také. Poukázala, že půjčka doplní další podporu Ukrajiny ve výši 60 miliard dolarů ze strany USA a 50 miliard eur ze strany EU.
Ukrajinský prezident Zelenskyj poděkoval za poskytnutí nových fondů. "Ruky majetek by měl být použit na ochranu ukrajinských životů," uvedl Zelenskyj. Podle něj dohoda zemí skupiny G7 je krokem vpřed k udržitelné podpoře Ukrajině.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes skrze svou mluvčí označilo postup zemí ze skupiny G7 za zločinný, píše agentura Reuters. Rusko připraví odvetná opatření, která podle ministerstva budou země Evropské unie "velmi bolet".
Politici ve svých vystoupeních zdůrazňovali, že je ještě zapotřebí dojednat technické detaily poskytnutí půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se s tím, že by Ukrajina mohla dostat první peníze už v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.
Spojené státy jsou ochotny poskytnout celou půjčku Ukrajině samy, je však velmi pravděpodobné, že se k nim přidají i další země, uvedl nejmenovaný činitel Bílého domu. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého cituje agentura Reuters, polovinu půjčky poskytnou evropské státy. Výnosy z ruského majetku, který v převážné míře zmrazily evropské státy, poslouží jako kolaterál půjčky. Podle odhadů unijních institucí výnos ruského majetku zmrazeného v Evropské unii činí 2,5 až tři miliardy eur ročně.
Dohoda se týká výnosů ze zhruba 260 miliard dolarů zmrazeného ruského majetku. Podle agentury AP se země G7 dohodly, že nevrátí Moskvě kontrolu nad jejím majetkem, dokud nevyplatí Ukrajině reparace za škody způsobené válkou, kterou Moskva zahájila v roce 2022. Dohoda také nechá otevřené dveře pro úplnou konfiskaci ruského majetku zasaženého sankcemi, což je krok, na kterém zatím nepanuje shoda kvůli právním aspektům a obavám, že by to mohlo znejistit zahraniční investory.
Zdroj: ČTK