Estonský ministr obrany Hano Pevkur (vlevo) na setkání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem (uprostřed) a svým finským protějškem Anttim Hakkanenem na dvoudenní schůzce ministrů obrany členských zemí NATO v Bruselu.
Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.
"Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více," řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). "A není to ta hudební skupina," poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné tento závazek navýšit na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by chtěly, aby o tom státy diskutovaly už nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. "Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany," dodal Pevkur.
Ministři obrany NATO se dnes chystají schválit plán, aby Severoatlantická aliance převzala od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Výhrady k plánu Jense Stoltenberga už dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem. Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.
Novináři se dnes estonského ministra obrany ptali i na to, zda se neobává, že se k Maďarsku přidá další země, která bude chtít takzvaný "opt-out". Pevkur na tento dotaz přímo neodpověděl, uvedl pouze, že členové aliance by měli dělat věci společně. "Když je tady hrozba, měli bychom jednat jeden za všechny, všichni za jednoho, a měli bychom akceptovat pravidla této aliance," řekl.
● Stoltenberg očekává schválení plánu, aby NATO koordinovalo pomoc pro Kyjev (13.06.2024)
● Sebeobrana neznamená vyostření konfliktu, uvedl generální tajemník NATO (13.06.2024)
● Maďarsko nebude blokovat pomoc NATO Ukrajině, řekl Orbán (12.06.2024)
Zdroj: ČTK
"Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více," řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). "A není to ta hudební skupina," poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné tento závazek navýšit na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by chtěly, aby o tom státy diskutovaly už nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. "Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany," dodal Pevkur.
Ministři obrany NATO se dnes chystají schválit plán, aby Severoatlantická aliance převzala od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Výhrady k plánu Jense Stoltenberga už dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem. Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.
Novináři se dnes estonského ministra obrany ptali i na to, zda se neobává, že se k Maďarsku přidá další země, která bude chtít takzvaný "opt-out". Pevkur na tento dotaz přímo neodpověděl, uvedl pouze, že členové aliance by měli dělat věci společně. "Když je tady hrozba, měli bychom jednat jeden za všechny, všichni za jednoho, a měli bychom akceptovat pravidla této aliance," řekl.
● Stoltenberg očekává schválení plánu, aby NATO koordinovalo pomoc pro Kyjev (13.06.2024)
● Sebeobrana neznamená vyostření konfliktu, uvedl generální tajemník NATO (13.06.2024)
● Maďarsko nebude blokovat pomoc NATO Ukrajině, řekl Orbán (12.06.2024)
Zdroj: ČTK