Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na plenárním zasedání summitu o míru na Ukrajině.

Osmdesát zemí světa společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Prohlášení přišlo na závěr prvního summitu o míru na Ukrajině, kde delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Jihoafrické republiky, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili. Podle českého prezidenta Petra Pavla dnes drtivá většina zemí ale podpořila základní zásady mezinárodního práva.

Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.

"Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi," uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. "Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině," pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.

Seznam zemí a organizací, které podpořily společnou deklaraci účastníků summitu o míru na Ukrajině.

Podle agentury AP bylo prohlášení vydané ve jménu 80 zemí, zatímco dvoudenní akce se účastnily delegace 92 států. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko a Indonésie.

Někteří státníci o víkendu prezentovali jako úspěch už samotné konání summitu a také to, že se do něj zapojily země z celého světa. Analytici podle AP ale soudí, že konference pravděpodobně nebude mít na vývoj války zásadní dopad. Pochybnosti o jejím možném přínosu přiživovala i neúčast Číny a amerického prezidenta Joea Bidena, kterého zastupovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Záležet ale pochopitelně bude také na situaci na bojišti, která se aktuálně pro Ukrajince nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků na Ukrajině. Podle německého kancléře Olafa Scholze se o jeho návrzích ve Švýcarsku nediskutovalo.

"Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," uvedl po summitu český prezident Pavel na sociální síti X.

Na akci v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází do úvahy jednání s Moskvou. Konkrétně se v luxusním resortu nad Lucernským jezerem jednalo o třech bodech ukrajinského plánu: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.

"Všichni váleční zajatci musí být propuštěni. (...) Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musejí být vráceni na Ukrajinu," uvádí společné prohlášení. Také se vymezuje vůči zásahům do produkce potravin a požaduje, aby všechny jaderné elektrárny na Ukrajině "bezpečně a zajištěně" provozovali Ukrajinci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu o míru na Ukrajině, konaném ve Švýcarsku.

Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s "akčními plány pro mír", řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové "během měsíců, ne let".

"Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost," citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

"Doufám, že budeme schopni co nejdříve dosáhnout výsledků," řekl Zelenskyj při předchozím závěrečném projevu ke stovce delegací na summitu konaném nedaleko Lucernu. Rusko, které už třetím rokem vede proti Ukrajině agresivní válku, na jednání pozváno nebylo.

Pracovní skupiny věnované jednotlivým aspektům ruské agrese na Ukrajině jednaly už před tímto víkendem a také přímo na dvoudenní akci v letovisku na kopci Bürgenstock, kde byly tématy jaderná i potravinová bezpečnost. Kanadský premiér Justin Trudeau na závěrečné tiskové konferenci sdělil, že jeho země hodlá v nejbližších měsících uspořádat konferenci na úrovni ministrů zahraničí, kde se bude probírat humanitární rozměr války.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je jasné, že míru na Ukrajině nelze dosáhnout jedním rozhodnutím. Ruský prezident Vladimir Putin zatím o ukončení konfliktu vážně neusiluje a místo toho trvá na kapitulaci Kyjeva, řekla šéfka unijní exekutivy médiím. "Žádná země v dějinách by na takovéto nehorázné podmínky nepřistoupila," citovala ji agentura AP.

● Válka na Ukrajině není podle prezidenta Pavla jen konfliktem v Evropě, má dopady i globálně (16.06.2024)
● Návrh ze summitu odsuzuje útoky na plavbu, žádá propuštění zajatců (16.06.2024)
● Prezident Pavel nepočítá s tím, že summit o Ukrajině najde shodu, jak nastolit mír (15.06.2024)
● Svět dělá první krok ke spravedlivému míru, řekl Zelenskyj o summitu (15.06.2024)
● Prezidentka Amherdová: Summit o Ukrajině může inspirovat proces směřující k míru (15.06.2024)

Zdroj: ČTK