Rusko se podle ECHR na anektovaném Krymu dopustilo řady porušení lidských práv
úterý 25.06.2024, 13:23
Muži ve vojenských uniformách bez distinkcí krátce po ruské anexi Krymu v březnu 2014 hlídkují před budovou krymského parlamentu v Simferopolu.
Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.
"Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování [lidských práv]," uvedl dnes štrasburský soud.
Ukrajinská vláda ve své stížnosti k ECHR poukazovala na "utlačovatelskou kampaň", která zahrnovala zmizení osob, špatné zacházení, protiprávní zadržování, nemožnost zbavit se ruského občanství, potlačování ukrajinských médií a ukrajinského jazyka ve školách a vykonstruované procesy.
"Rozhodnutí ECHR je velkým úspěchem mezinárodní spravedlnosti. Soud ve Štrasburku poprvé přiřkl Rusku odpovědnost za rozsáhlé porušování lidských práv na Krymu. Ukrajina se přiblížila k nastolení spravedlnosti," reagovala na dnešní rozhodnutí na síti X Iryna Mudrová, zástupkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře.
Ruská vláda ve svých podáních obvinění označovala za vágně formulované a neopodstatněné.
ECHR nicméně zdůraznil, že incidenty a systematické porušování úmluvy o lidských právech se ve zkoumaném období děly "v kontextu plného uplatňování ruského práva na Krymu".
"Očividný nedostatek účinného vyšetřování [incidentů]...dokázal, že praktiky ruské úřady formálně tolerovaly," usnesl se soud ve Štrasburku.
Ve vztahu k porušení článků 2, 3 a 5, které se zabývají právem na život, svobodu a osobní bezpečnost a zakazují nelidské a ponižující zacházení, ECHR uvádí, že má důkazy o 43 případech "zmizení" osob mezi lety 2014 a 2018.
"Zpráva Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva z roku 2017 také zmiňuje 'několik závažných porušení jako bezdůvodná zatčení, špatné zacházení a mučení, které zahrnovalo prvky sexuálního násilí... obětem byly zavázány oči, byly mláceny, mučeny elektrickým proudem a bylo jim vyhrožováno znásilněním'," uvádí zpráva soudu. Zmíněnými oběťmi byli podle ECHR především ukrajinští vojáci, aktivisté, novináři a krymští Tataři.
Rusko Krym anektovalo v březnu 2014 poté, co se pro připojení k Ruské federaci vyslovilo 96,8 procenta hlasujících v referendu, které například Evropská unie odmítla jako neplatné. Zábor Krymu Ruskem neuznává drtivá většina států světa. Na poloostrově žije podle ruských údajů z roku 2021 kolem dvou milionů lidí. Přes 65 procent obyvatel tvořili podle údajů z roku 2014 Rusové, asi 15 procent Ukrajinci a 12 procent krymští Tataři.
Situace v oblasti lidských práv se podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zhoršila právě od ruské anexe; na pronásledování si stěžují hlavně krymští Tataři.
Zdroj: ČTK
"Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování [lidských práv]," uvedl dnes štrasburský soud.
Ukrajinská vláda ve své stížnosti k ECHR poukazovala na "utlačovatelskou kampaň", která zahrnovala zmizení osob, špatné zacházení, protiprávní zadržování, nemožnost zbavit se ruského občanství, potlačování ukrajinských médií a ukrajinského jazyka ve školách a vykonstruované procesy.
"Rozhodnutí ECHR je velkým úspěchem mezinárodní spravedlnosti. Soud ve Štrasburku poprvé přiřkl Rusku odpovědnost za rozsáhlé porušování lidských práv na Krymu. Ukrajina se přiblížila k nastolení spravedlnosti," reagovala na dnešní rozhodnutí na síti X Iryna Mudrová, zástupkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře.
Ruská vláda ve svých podáních obvinění označovala za vágně formulované a neopodstatněné.
ECHR nicméně zdůraznil, že incidenty a systematické porušování úmluvy o lidských právech se ve zkoumaném období děly "v kontextu plného uplatňování ruského práva na Krymu".
"Očividný nedostatek účinného vyšetřování [incidentů]...dokázal, že praktiky ruské úřady formálně tolerovaly," usnesl se soud ve Štrasburku.
Ve vztahu k porušení článků 2, 3 a 5, které se zabývají právem na život, svobodu a osobní bezpečnost a zakazují nelidské a ponižující zacházení, ECHR uvádí, že má důkazy o 43 případech "zmizení" osob mezi lety 2014 a 2018.
"Zpráva Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva z roku 2017 také zmiňuje 'několik závažných porušení jako bezdůvodná zatčení, špatné zacházení a mučení, které zahrnovalo prvky sexuálního násilí... obětem byly zavázány oči, byly mláceny, mučeny elektrickým proudem a bylo jim vyhrožováno znásilněním'," uvádí zpráva soudu. Zmíněnými oběťmi byli podle ECHR především ukrajinští vojáci, aktivisté, novináři a krymští Tataři.
Rusko Krym anektovalo v březnu 2014 poté, co se pro připojení k Ruské federaci vyslovilo 96,8 procenta hlasujících v referendu, které například Evropská unie odmítla jako neplatné. Zábor Krymu Ruskem neuznává drtivá většina států světa. Na poloostrově žije podle ruských údajů z roku 2021 kolem dvou milionů lidí. Přes 65 procent obyvatel tvořili podle údajů z roku 2014 Rusové, asi 15 procent Ukrajinci a 12 procent krymští Tataři.
Situace v oblasti lidských práv se podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zhoršila právě od ruské anexe; na pronásledování si stěžují hlavně krymští Tataři.
Zdroj: ČTK